Nebýt slunečního záření, nevyrostl by ječmen či chmel, které patří mezi základní suroviny pro výrobu piva. České pivovary ale „objevují“ solární energii také pro výrobu elektřiny. Před dvanácti lety namontoval fotovoltaické panely na střechu svých provozů pivovar Tambor ve Dvoře Králové, teď se k němu přidal Jarošovský pivovar u Uherského Hradiště. Dopad na životní prostředí snižují také další pivovary včetně Plzeňského Prazdroje.

Jarošovský pivovar je největší výrobnou piva ve Zlínském kraji. Většinu jeho spotřebované energie nyní pokryje 116 fotovoltaických panelů, které firma instalovala na střechu podniku. K zahájení provozu solární elektrárny uvařil podnik i nové pivo Slunko. Výtěžek z prodeje limitované edice ručně malovaných lahví s tímto pivem přitom půjde na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.

„Od roku 2017, kdy jsme obnovili výrobu piva v samém srdci Slovácka, se hlásíme k tomu, že chceme vařit pivo malované regionální hrdostí a řemeslnou zručností. Slovácko je kraj slunce. Slunce nejen na obloze, ale i v zemi a lidech. Nové pivo je naším příspěvkem k vítání jara v nelehké době, kterou nyní prožíváme,“ uvedla Gabriela Uherková z marketingu pivovaru.

Slunce nově pohání i samotný pivovar. Jeho střecha se proměnila v malou fotovoltaickou elektrárnu o velikosti výkonu 35,38 kilowattů. „Odhadujeme, že výkon elektrárny pokryje zhruba dvě třetiny spotřeby energie pivovaru. Prosluněné podmínky Slovácka jsou pro nás velkou výhodou. S instalací solárních panelů jsme začali v létě 2021, kolaudace zařízení proběhla v listopadu a nyní už je zařízení plně v provozu,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Pivo Slunko od Jarošovského pivovaru
FOTO: Jarošovský pivovar

První byli ve Dvoře Králové

Pravděpodobně prvním pivovarem, který na střechy svých provozů umístil fotovoltaické panely, byl v létě 2010 královédvorský Tambor. Jde vlastně o dvě solární elektrárny, každá o výkonu 30 kilowattů. Jedna je přímo na střeše pivovaru, druhá na přilehlých budovách.

„Vycházeli jsme z prosté úvahy. Nejvíce piva se vyrábí v létě, nejvíc svítí slunce také během léta. My tak můžeme vyrobenou elektrickou energii využít při chlazení a vaření, které je v létě energeticky nejnáročnější. Na rozdíl od jiných výrobců nebudeme mít problém, co v létě s vyrobenou elektřinou," vysvětlil to tehdy majitel pivovaru Nasik Kiriakovský.

Dnes říká, že rozhodnutí rozhodně nelituje a doporučil by ho také ostatním pivovarům. Ačkoli šlo o investici za několik milionů korun, peníze se už zaplatily a dnes představují panely nezanedbatelný příjem. A samozřejmě také snižují dopad na životní prostředí včetně snížení emisí oxidu uhličitého. „Určitě to bylo správné rozhodnutí, stavěl jsem pivovar do 21. století,“ řekl Kiriakovský.

Prazdroj také dekarbonizuje

Plzeňský Prazdroj loni na podzim podepsal sedmiletou smlouvu s Plzeňskou teplárenskou o dodávce „zeleného tepla“. „Jde o teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů, v tomto případě z odpadní dřevní štěpky, kterou již několik let úspěšně spalujeme,“ uvedl generální ředitel Plzeňské teplárenské Václav Pašek. „Postupně jsme spalováním této biomasy nahradili téměř 300 tisíc tun spalovaného hnědého uhlí,“ dodal.

Je to další krok dosažení nulové uhlíkové stopy nejen všech pivovarů v rámci celé skupiny Plzeňského Prazdroje, ale napříč celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem. „Dlouhodobě minimalizujeme dopad našeho podnikání na životní prostředí a snažíme se udržitelný přístup aplikovat do všech našich procesů a činností. Proto chceme i maximálně využívat obnovitelnou energii. Spolupráce s Plzeňskou teplárenskou je tak důležitým krokem na naší cestě, která ve finále povede k tomu, že v roce 2030 chceme být ve výrobě uhlíkově neutrální,“ řekl Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje. Rokem 2030 to ale podle ambiciózních plánů nekončí. V roce 2050 by měla být nulová uhlíková stopa v celém řetězci od dodavatelů po odběratele.

„Jak vyrábíme a prodáváme naše produkty, ovlivňuje nejen naše zákazníky, obchodní partnery, zaměstnance a obyvatele žijící v blízkosti našich pivovarů, ale také okolní prostředí. Závazky, které jsme si stanovili na příštích 10 let v oblasti udržitelného rozvoje, jsou důležité jak pro budoucnost našeho podnikání, tak i pro ochranu přírody a jejich zdrojů. Zároveň představují i jasné poselství spotřebitelům, že za našimi výrobky a zážitky, které jim každý den předkládáme, je i úsilí odpovědné společnosti,“ uvedlo před časem vedení Plzeňského Prazdroje.

Heineken dekarbonizuje

Stranou nezůstávají ani další výrobci zlatavého moku. Jedna z největších světových pivovarských skupin - Heineken – loni na jaře oznámila, že chce do roku 2030 dekarbonizovat své výrobní aktivity a do roku 2040 celý svůj hodnotový řetězec. Šlo o první z řady aktualizovaných ambicí v rámci programu Brew a Better World a o důležitou součást nové strategie EverGreen zaměřené na vyvážený růst společnosti. V České republice skupina Heineken vlastní pivovary Starobrno, Krušovice a Velké Březno.

„V této Dekádě opatření se zavazujeme urychlit realizaci našich aktivit v rámci boje se změnami klimatu. Abychom přispěli k tomu, že nárůst teploty nepřekročí hranici 1,5 °C vytyčenou Pařížskou dohodou, stanovili jsme si cíl dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality ve výrobě. K dalšímu snížení našich emisí přispějí energetická efektivita a rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie,“ poznamenal Dolf van den Brink, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Heineken.

„Velká část naší celkové uhlíkové stopy mimo výrobu připadá na zemědělství, obaly, distribuci a chlazení. Proto budeme intenzivně spolupracovat s našimi dodavateli a partnery na splnění ambiciózního cíle, kterým je dosáhnout do roku 2040 uhlíkově neutrálního hodnotového řetězce. Jsme si vědomi toho, že Heineken může prosperovat, pouze pokud se bude dařit naší planetě a komunitám, v nichž působíme. Chci tímto zaměstnancům poděkovat za jejich nasazení pro tuto věc. Společnými silami přispějeme k lepší budoucnosti našeho světa,“ dodal Dolf van den Brink.

Také v českých pivovarech této mezinárodní skupiny hraje udržitelnost zásadní roli. Za deset let se snížila uhlíková stopa o 24 procent. Pomohly k tomu například elektrické vysokozdvižné vozíky nebo tahač na CNG. Důležitým krokem, který míří k uhlíkové neutralitě, je také pravidelná optimalizace tras nákladní dopravy. Pivovary také směřují k tomu, aby na skládkách nekončil žádný odpad.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Martin Kníže, Unsplash