Nejrozsáhlejší celosvětová akce upozorní na problémy spojené se změnou klimatu

Obce, organizace, ale i jednotlivci. Každý se může v sobotu 26. března připojit k celosvětové kampani na ochranu klimatu. Na hodinu se symbolicky zhasnou veřejná osvětlení v obcích, či městské dominanty. V České republice kampaň koordinuje Ekologický institut Veronica.

Organizátoři vyzývají každého, kdo by chtěl pomoct přírodě a klimatu, aby se připojil a zapsal jako účastník Hodiny Země na stejnojmenném webu (hodinazeme.cz). Chtějí, aby si každý uvědomil možné negativní dopady svých každodenních činností na klima a zavázal se je snižovat. Na zmíněném webu kampaně je proto nabídka několika dobrovolných závazků, z nichž si mohou vybrat, nebo si stanovit vlastní klimatický závazek. Zájemci hned také uvidí, kolik emisí skleníkových plynů takto ušetří. Loni se společně zavázali k úspoře 3,3 tisíc tun oxidu uhličitého.

„Mohou se třeba jednou týdně stát veganem, omezit jízdy autem, méně létat, uvědoměle nakupovat. V dnešní době jsou důležité obzvlášť závazky související se snižováním spotřeby plynu: začít využívat elektřinu z obnovitelných zdrojů, vodu ohřívat sluncem, netopit víc, než je potřeba,“ uvedla několik příkladů Hana Machů z Ekologického institutu Veronica.

Sníží se účty za energie

Zvyšování energetické soběstačnosti a energetické úspory mají několik výhod zároveň. Letos mají navíc ještě větší váhu kvůli ruské invazi na Ukrajině, zdražování energií a závislosti na plynu a ropě z Ruska.

„V krátkodobém horizontu potěší nižší účty za energie, v delším pak bezpečnější svět v budoucnosti. Obnovitelné zdroje a úspory energie nás ochrání nejen před rozvratem klimatu, ale i před nestabilitou geopolitickou, jak dobře vidíme na dnešní situaci,“ dodala Jitka Martínková z Klimatické koalice.

Hodina Země je nejrozsáhlejší celosvětová akce, ve které si od roku 2007 miliony lidí připomínají nutnost snížení příspěvku lidstva ke změnám klimatu. V České republice se v roce 2021 zapojilo rekordních 145 obcí nebo 110 firem a organizací. Svoji účast deklarovaly také tři tisíce jednotlivců. V České republice se koná letos již po třinácté, několik dní před akcí byla přihlášena více než stovka obcí.

Osobní klimatický závazek

V roce 2018 si svůj osobní klimatický závazek dal Jakub Kašpar, náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku, i když to nebylo přímo na Hodinu Země. Sepsal si celkem patnáct bodů, které se rozhodl dlouhodobě plnit.

Kašpar se například zavázal, že pečlivě zváží každý svůj pracovní let, tedy jestli například není možná e-konference nebo cesta veřejnou dopravou. Také si slíbil, že bude více chodit pěšky a jezdi na kole. Pokud pojede autem, hodlá ujeté kilometry a vyprodukované skleníkové emise nahrazovat podporou adaptačních opatření. Zavázal se rovněž nakupovat primárně mimo obchodní řetězce, především mimo supermarkety na předměstí nebo ještě více snížit produkci odpadů. Dodržuje své klimatické plány i po letech?

„Snažím se je dál plnit. A vcelku úspěšně, ať už jde o maximální preferenci lokální produkce, hlavně potravin. U potravin pak dávám přednost bioproduktům či produktům menších, rodinných podniků. A taky se nám daří eliminovat nákupy ve velkých řetězcích. Pochopitelně to všechno nemá jen klimatické důvody, ale i řadu dalších, včetně toho, že třeba nakupování v menších obchodech pomáhá udržovat ve městě život, aby nevymizel na supermarketovou periferii v hodně okleštěné podobě nákupního a parkovacího cvrkotu,“ řekl Kašpar.

Podařilo se mu také snížit najeté kilometry autem asi na polovinu, najeté kilometry pak nadále finančně kompenzuje. „Na konci roku spočítám, kolik jsem jakým autem najel, kolik to je zhruba skleníkových emisí, podívám se na aktuální cenu emisní povolenky a dané peníze pak naposílám českým neziskovkám, které se zabývají adaptačními nebo jinými klimatickými záležitostmi,“ uvedl Kašpar a jmenoval například Ptačí park ČSO Josefovské louky, Hnutí Duha, Fakta o klimatu, projekt Sedmihorské mokřady (Nadace Ivana Dejmala) nebo Společně proti suchu.

Každý člověk se počítá

Podle Kašpara mají takové osobní klimatické závazky smysl – a velký. „Jeden jednotlivec pochopitelně moc nezmění. Ale stovky, tisíce, miliony jednotlivců už mění hodně - sami vlastní přímou spotřebou, ale i svými signály trhu, volebním chováním a podobně,“ poznamenal. „Ale změnu klimatu jednotlivci sami zpomalit opravdu nemohou. Musí jednat primárně vlády a parlamenty, tedy ti, kdo nastavují pravidla - spotřebitelům, ale zejména byznysu.“

Uvedl, že ve své sociální bublině zná docela hodně lidí, kteří se vědomě snaží svou spotřebu měnit tak, aby byla udržitelnější a klimaticky ohleduplnější. „A snad se jim taky docela daří,“ dodal Jakub Kašpar z Krkonošského národního parku.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay