Po roce a půl od ekologické katastrofy na Bečvě, kde kyanid otrávil desítky kilometrů toku a zahubil na čtyřicet tum ryb, ukončila policie vyšetřování této události. Ve spisu, který předala státnímu zástupci, navrhla obžalovat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu. Ministerstvo životního prostředí ve stejnou dobu oznámilo, že uzavřelo vlastní prověřování toho, jak jednotlivé úřady postupovaly po nahlášení havárie. Na základě toho připraví novelu vodního zákona. „Děláme vše pro to, aby se kauza Bečva neopakovala,“ uvedla ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Vyšetřovatelé sice nesdělili, koho konkrétně navrhli obžalovat, ale loni v červnu obvinili společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitele Oldřicha Havelku. Ten od počátku vyšetřování jakoukoli vinu popírá. O tom, zda se kauza dostane před soud, rozhodne státní zástupce po prostudování spisu.

Ekologická havárie byla od počátku mimořádně sledovanou událostí nejen kvůli mimořádně rozsáhlého dopadu na životní prostředí, ale také proto, že nedaleko místa nehody stojí chemička Deza ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO). Fabrika od počátku patřila mezi podezřelé, ale policie, Česká inspekce životního prostředí a také soudní znalec Jiří Klicpera, který pro policii vypracoval klíčový znalecký posudek, vinu Babišovy chemičky odmítli.

Kauza se rovněž stala významným politickým tématem před loňskými parlamentními volbami. Dokonce vznikla sněmovní vyšetřovací komise, která konstatovala výrazná pochybení ze strany odpovědných úřadů při vyšetřování ekologické katastrofy. Tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) označil její výsledky za zpolitizované, vedení České inspekce životního prostředí mluvilo o „výplodu politiků, kteří si potřebují nasbírat před volbami body“.

Uhynulé ryby v důsledku otravy řeky Bečvy
FOTO: Hasičský sbor

Experiment s kuchyňskou solí

Obviněná Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ústí do Bečvy ve Valašském Meziříčí. První ryby ale začaly hynout až zhruba tři kilometry od tohoto vyústění. Firma se proto brání, že je prakticky vyloučeno, aby byla původcem havárie. Dlouhodobě to tvrdí také někteří rybáři a další experti.

„Opravdu není možné, aby se jedy více než tři kilometry ‚plazily‘ při pravém břehu řeky, neotrávily žádnou rybu a teprve po třech kilometrech se rozmíchaly do celé šířky řeky. A to proto, že rozmíchány jsou již po prvním jezu a první peřeji zhruba po 600 metrech od ústí rožnovského kanálu,“ uvedl před časem například profesor Jakub Hruška, který působí jako vedoucí oddělení biochemických a hydrologických cyklů Ústavu globální změny Akademie věd ČR.

Spolu s rybářem Stanislavem Pernickým provedl zajímavý experiment přímo ve vodách Bečvy. Pernický byl jedním z prvních rybářů, kteří 20. září 2020 dorazili na místo ekologické katastrofy. Posléze se podílel na likvidaci havárie, obnově řeky a dále se v této kauze angažuje. Hruška s Pernickým nalili do ústí rožnovského kanálu roztok chloridu sodného, tedy kuchyňské soli, a pozorovali, jak postupoval řekou, která měla v tu dobu zhruba stejný průtok jako v den ekologické katastrofy.

„Řeka byla určitě otrávena z jiného zdroje a ten byl bezpochyby mnohem blíž k místu úhynu ryb,“ tvrdil po experimentu Hruška. Rybáři a další odborníci si rovněž stěžovali, že bezprostředně po havárii odpovědné úřady neodebraly dostatek vzorků, aby se mohlo přesně zjistit, odkud se jedy do Bečvy dostaly.

Kritická ministryně Hubáčkové

Také podle ministryně Anny Hubáčkové se ukázalo, že při odběrech vzorků se vyskytly problémy, což zcela zásadně ztížilo identifikaci možného zdroje kontaminace a získání přímých důkazů usvědčujících zdroj znečištění.

„Především a zcela zásadně – v čase zjištění havárie nebyly odebrány vzorky povrchové vody z Bečvy a vypouštěných odpadních vod v úseku mezi silničním mostem přes Bečvu v obci Choryně a silničním mostem přes Bečvu do části města Valašské Meziříčí – Juřinka. Nebyly tedy dostupné žádné přímé důkazy, které by mohly být použity k podložené identifikaci původce havárie. Kvůli tomu z dodaných podkladů a ani z dodatečně zjištěných skutečností nebylo možné jednoznačně určit původce havárie na řece Bečvě, která způsobila masivní úhyn množství ryb,” konstatovala Hubáčková.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková
FOTO: MŽP

Odebírání vzorků bezprostředně po zjištění havárie bylo podle ní nesystematické, chyběla při něm znalost daného úseku řeky a informace o možných zdrojích a možných znečišťujících látkách. A nerespektovala se ani dynamiku havárie na toku. Laboratoře podle ministryně nedostaly jasné pokyny, u některých vzorků nebylo ani deklarováno, že je nutné je analyzovat okamžitě. Chyběly i další informace, které se týkaly výustí z průmyslových zdrojů do řeky.

„Postup řešení ukázal na problémy s koordinací a řízením této konkrétní havárie. Varování občanů bylo opožděné, teprve druhý až čtvrtý den po jejím zjištění, a to jen díky vlastní iniciativě měst na řece. Kraje, kterým tato kompetence náleží, varování nevydaly, přitom nebylo vyloučené nebezpečí újmy na zdraví a majetku,“ připomněla Hubáčková. Analýzy podle ní ukázaly, že jednotlivé úřady a složky integrovaného záchranného systému nemají dostatečně propracované postupy a ani dostatečné vybavení, aby se problém s okamžitým odběrem vzorků a jejich urychleným testování nemohl opakovat. Také se prý jednoznačně potvrdilo, že chybí databáze možných zdrojů znečištění povrchových vod.

Novela vodního zákona

Už za bývalého vedení ministerstva životního prostředí vznikl návrh novely vodního zákona, který měl zjištěné mezery zaplnit. Vzhledem k velkému množství připomínek se ale nové vedení ministerstva rozhodlo předlohu přepracovat. Podle Anny Hubáčkové je především nutné jednoznačně vymezit vztahy mezi jednotlivými úřady včetně samospráv nebo jednotlivých složek integrovaného záchranného systému.

„Je nezbytně nutné jednoznačné legislativní určení jediného subjektu odpovědného za koordinaci aktivit v případě havárie a za zajištění prvotních důkazů pro určení původce a příčin i následků havárie,“ řekla Hubáčková.

Důležitou otázkou podle ní zůstává rovněž běžný monitoring stavu vodního prostředí, a především jeho efektivita, tak i monitoring a kontrolní měření zaměřené na prevenci havarijních stavů. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že proto je nezbytně nutné definovat priority zásahu včetně odběru nutných a reprezentativních vzorků a materiálů, aby se co nejdříve mohl snadněji zjistit původce problému. A bezprostředně po události provést šetření u potenciálních původců havárie.

Ministerstvo předpokládá, že novelu vodního zákona předloží vládě v polovině letošního roku.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Český rybářský svaz (Mrtvé ryby z Bečvy)