Odděluje je vlastně jen pár desítek kilometrů, přesto je rozdíl evidentní. Odborníci zjistili, proč je na rakouské straně hranice více ptactva i větší druhotná rozmanitost než v příhraničních oblastech České republiky. V rakouském pohraničí jsou totiž menší pole. Ukázal to vloni zveřejněný výzkum.

elikost půdních bloků skutečně ovlivňuje početnost ptactva a dalších živočichů včetně zajíců. Vědci porovnávali velikost polních celků a jejich strukturu s početností a druhovou skladbou polních ptáků. Pomocí dvou nezávislých souborů dat zjistili 1,5krát vyšší početnost a druhovou bohatost ptáků v zemědělské krajině v Rakousku ve srovnání s Českou republikou.

„Většina druhů polních ptáků byla v Rakousku výrazně početnější, přičemž největší rozdíly byly nalezeny například u skřivana polního, strnada obecného, špačka obecného, tedy u ikonických druhů zemědělské krajiny s dlouhodobým poklesem početnosti v celé Evropě,“ řekl Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické.

Ztráta pestré krajiny

Homogenizace, tedy ztráta různorodosti krajiny, je považována za zásadní proces, který ovlivňuje biologickou rozmanitost zemědělské krajiny. Není to ovšem proces jediný. Následná modernizace zemědělského hospodaření včetně používání chemických hnojiv a postřiků problémy s úbytkem biodiverzity ještě prohlubuje.

Ostatně nedávno zveřejněný výzkum ptáků hnízdících v Evropské unii ukázal, že za téměř 40 let vymizel ze starého kontinentu každý šestý opeřenec. Celkově jde o zhruba 600 milionů jedinců. Mezinárodní tým výzkumníků z Královské společnosti pro ochranu ptáků, BirdLife International, a České společnosti ornitologické analyzoval údaje o 378 z 445 druhů, které jsou v evropských zemích původní.

A jako hlavní důvod tohoto razantního poklesu označili vědci právě intenzifikaci zemědělského hospodaření. „Je dobře zdokumentováno, že způsob obhospodařování nastavený zemědělskou politikou ovlivňuje úbytek druhové rozmanitosti,“ upozornila Alena Klvaňová, vedoucí projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků.

Skřivan polní
FOTO: Petr Šaj, birdphoto (skřivan polní),

Oddělit účinky homogenizace krajiny od ostatních vlivů, jako je zastoupení krajinných prvků (remízků, mezí či křovinatých koridorů) anebo celková rozloha polí, je však obtížné a testuje se jen zřídka. Právě to bylo cílem výzkumu z česko-rakouského pomezí. „Tato studie si dala za cíl porovnat ptačí společenstva zemědělské půdy ve dvou přeshraničních regionech, které mají podobný podíl orné půdy a krajinných prvků, ale výrazně se liší ve velikosti polních celků,“ vysvětlil Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické.

V sousedním Rakousku dodnes fungují soukromé farmy a hospodaří se na menších polích. Naopak Česko je podle odborníků absolutním evropským rekordmanem ve velikosti polních celků, 57 procent orné půdy je v blocích o velikosti nad 20 hektarů. Z tohoto důvodu je česko-rakouské příhraničí i nyní, více než 30 let po pádu železné opony, ideálním prostorem pro zkoumání vlivu homogenizace krajiny na její biodiverzitu.

„Z našich výsledků je zřejmé, že negativní vliv kolektivizace české krajiny má vliv nejenom na ptáky, ale na celkovou biodiverzitu zemědělské krajiny,“ poznamenal Martin Šálek. „Vliv velkých polních celků i na další druhy v zemědělské krajině demonstruje také naše předchozí studie, která prokázala, že populační hustota zajíce polního byla 3,8 až 9,6krát vyšší v Rakousku než v různých regionech České republiky.“

Český rekordman

Zásadní proměna zemědělské krajiny nastala po komunistickém převratu v Československu v únoru 1948. Z drobných polí do velikosti 0,25 hektaru vznikaly obrovské lány o rozloze až několik desítek hektarů, které měly usnadnit obdělávání půdy. Scelování polních celků vedlo k zániku mezí, polních cest, alejí, křovinatých a lesnatých koridorů a z původně pestré a mozaikovité krajiny se tak stala homogenní krajina. Česká pole jsou teď největšími polními celky v Evropě.

To, že k přírodě šetrnější hospodaření na polích se vyplácí, ukazují první výsledky sčítání ptactva na ekologických polích v Praze, které jsou podle ornitologů „mírně nadějné“. Zvýšila se druhová pestrost i početnost ptáků v době hnízdění oproti plochám, kde se nadále hospodaří konvenčním způsobem. „Zdá se tedy, že hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem. Průběžné výsledky jsou ale pouze příslibem, nikoliv garancí, že se populace ptáků na těchto polích budou vyvíjet pozitivně,“ upozornil Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.

Aby se skutečně potvrdilo, že změna zemědělského hospodaření přináší kýžený efekt, bude zapotřebí delšího sledování. Pozitivní změny jsou totiž podle ornitologů „pod hranicí statistické významnosti“. Zda změna hospodaření ptactvu skutečně prospěla, k tomu bude podle Vorlíčka potřeba ještě několik dalších let sledování.

Za zdravou krajinu

Podle vědců, kteří zkoumali stav ptactva a dalších zvířat na česko-rakouském pomezí, se ale také ukazuje, jak může šetrnější zemědělské hospodaření přírodě pomáhat. „Rozdělením velkých lánů do menších polí, například mezemi, biopásy či křovinatými koridory, můžeme výrazně přispět k podpoře biologické rozmanitosti, ale i různých ekosystémových služeb či zadržování vody v krajině,“ konstatoval Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické.

„Jednou z možností může být větší a dlouhodobější finanční podpora zemědělské produkce pro zemědělské subjekty hospodařící na drobných polích s vyšším zastoupením krajinných prvků,“ řekl vědec. Tato opatření nejen biodiverzitě zemědělské krajiny pomůžou, ale mohou přispět i ke snížení eroze půdy. Na výzkumu, který vedli badatelé Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, spolupracovali vědci z pěti institucí. Studii vloni zveřejnil časopis Agriculture, Ecosystems and Environment.

Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha a Nadace Partnerství na konci předloňského roku spustily výzvu „Za zdravou a pestrou krajinu“, která reaguje na nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny, na něž mimo jiné doplácejí i některé druhy ptactva. Výzva usiluje o takové nastolení zemědělských dotací, které by přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení stavu půdy či snížení zbytků pesticidů v potravinách.

„Ročně ztrácíme až 21 milionů tun ornice a více než polovina půdy je ohrožena erozí. Za posledních 30 let ubyly v zemědělské krajině dva miliony ptáků. Kvůli klimatické změně vysychají studny a zároveň jsou obce zaplavované přívalovými dešti. Poškození zemědělské půdy jako problém vnímá 86 procent Čechů a Češek,“ upozornil Jan Skalík z Hnutí Duha.

„Bez zvyšování pestrosti krajiny se nepodaří zastavit dosavadní propad druhové rozmanitosti a krajina nebude schopna čelit probíhajícím klimatickým změnám. Součástí otevřené zemědělské krajiny se musí stát nejrůznější prvky na úrovni nejméně 10 procent její výměry, jako jsou meze, liniová zeleň, remízky, mokřady, úhory nebo květnaté pásy, které podpoří mizející druhy živočichů a současně přispějí ke snížení rizika eroze a k lepšímu zadržení vody v krajině,“ uvedl Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay (zajíc polní)