Pavel Baroch | 9. 1. 2022

Silvestrovská pyrotechnika zvýšila v Brně znečištění ovzduší nejvíce za 10 let

Odpalování ohňostroje, petard a rachejtlí na přelomu starého a nového roku má negativní dopady nejen na zvířata, ale rovněž na kvalitu ovzduší. Podle Jáchyma Brzeziny z brněnského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu nejsou ohňostroje ničím jiným než spalovacím procesem a po odpalu se tak do ovzduší dostává celý koktejl znečišťujících látek.

Letošní výsledky ukázaly zajímavý rozdíl mezi Brnem a Prahou. Zatímco v moravské metropoli bylo zvýšení koncentrace drobných prachových částic z odpálené pyrotechniky nejvýraznější za posledních až 10 let, v hlavním městě to bylo naopak nejméně.

V souvislosti s odpalováním pyrotechniky se sledují především koncentrace suspendovaných částic PM10 (menší než 10 mikrometrů) a PM2,5 (menší než 2,5 mikrometru) v ovzduší. Obecně přitom platí, že čím je prachová částice menší, tím je potenciálně zdraví škodlivější, neboť se může dostávat hlouběji do dýchacího systému nebo až přímo do krevního řečiště. Spalovací procesy primárně generují menší částice.

Kromě samotných emisí mají na kvalitu ovzduší vliv také další faktory, tím nejzásadnějším jsou meteorologické podmínky. „V případě hodnocení kvality ovzduší a vlivu odpalování pyrotechniky je nutné vzít v potaz právě meteorologické podmínky a při sledování vlivu odpalování se nedívat pouze na absolutní dosažené hodnoty koncentrací, ale spíše na nárůst,“ uvedl Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu v Brně, který sleduje znečištění ovzduší při silvestrovských oslavách dlouhodobě.

Například při teplotní inverzi, nízké rychlosti větru a velmi nízké teplotě bude kvalita ovzduší výrazně horší. „Výchozí hodnoty koncentrací znečišťujících látek ještě před samotnými odpaly tak budou vyšší, a i když následný nárůst daný odpalem ohňostrojů nemusí být výrazný, v absolutních číslech budou hodnoty koncentrací vysoké. Stejně tak za dobrých rozptylových podmínek nemusí být v absolutních hodnotách koncentrace velmi vysoké, i když je relativní nárůst daný odpalem výrazný,“ sdělil Brzezina.

Situaci v ČR ukazují také interpolované mapy hodinových průměrných koncentrací PM10. Mapa ukazuje stav 1. 1. 2022 ve 2:00.
FOTO: Jáchym Brzenina

Mimořádně teplé počasí

Letošní silvestr byl přitom výjimečný zejména tím, že bylo mimořádně teplo. Na mnoha místech padly teplotní rekordy. Na Nový rok bylo dokonce překonáno i téměř 250leté maximum na měřící stanici Praha-Klementinum. Zatímco dlouhodobě se průměrné teploty v tuto roční dobu pohybují kolem bodu mrazu, na přelomu let 2021 a 2022 to bylo místy i přes 10 °C.

„V maximech pak teploty dosahovaly hodnot až kolem 15 stupňů Celsia, což je pro daný den v roce velmi výjimečné,“ uvedl meteorolog Jáchym Brzezina. Teplé počasí mělo příznivý dopad na kvalitu ovzduší, protože se nemuselo tolik topit jako při tuhých mrazech.

Nejvíce bývají koncentrace znečišťujících látek po odpalování pyrotechniky zvýšené mezi jednou a druhou hodinou po půlnoci, případně o hodinu dříve nebo později. Záleží to zejména na vzdálenosti měřící stanice od „epicenter odpadů“ a aktuální rychlosti a směru větru. Určitou dobu totiž trvá, než se znečištění dostane k měřící stanici. Epicentry odpalů bývají především náměstí, parky nebo sídliště. „V těchto lokalitách mohou být krátkodobě koncentrace částic extrémně vysoké, obzvláště pokud jde o špatně provětrávané místo – v husté zástavbě,“ poznamenal Brzezina.

Rekordní Brno

Jaké tedy byly konkrétní výsledky měření z letošního Silvestra? V Brně bylo zvýšení koncentrací částic PM10 a PM2,5 kvůli odpalování pyrotechniky při novoročních oslavách velmi výrazné na mnohých stanicích a celkově nejvýraznější z posledních až 10 srovnávaných přelomů let.

Nejvyšší koncentrace ovšem ze srovnávaných Silvestrů byly na přelomu let 2016 a 2017. Po novoroční půlnoci se průměrné koncentrace částic PM10 vyšplhaly až na 160 mikrogramů na metr krychlový. Druhé nejvyšší průměrné koncentrace byly na přelomu let 2021 a 2022, a to více než 120 mikrogramů.

Ovšem nejvyšší nárůst koncentrací po půlnoci byl v Brně pozorován právě na letošního Silvestra 2021/2022. „Zajímavé je také všimnout si Silvestra z přelomu let 2020 a 2021, kdy byl nárůst menší a rovněž na rozdíl od jiných let pozorován dříve – to bylo dáno primárně zákazem vycházení po dvacáté první hodině, který tou dobou platil jako součást opatření proti šíření pandemie koronaviru,“ připomněl Jáchym Brzezina z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

Průměrné hodinové koncentrace částic PM10 na přelomu let 2015/2016 až 2021/2022, vypočítané jako průměr z brněnských automatických stanic s dostupnými hodnotami.
FOTO: Jáchym Brzezina

Dlouhodobě nejhorší bývá v Brně situace na měřící stanici v areálu dětské nemocnice. Nachází se totiž blízko centra a zároveň je mírně vyvýšená. „Tato její pozice je pravděpodobnou příčinou faktu, že zde bývá vliv odpalování velmi výrazný, protože se sem při konkrétním směru větru dostává kouřová vlečka z pyrotechniky odpalované v centru a také blízkém okolí stanice,“ vysvětlil Brzezina.

V Praze byly naopak koncentrace částic PM10 i jejich zvýšení kolem půlnoci na nejnižších hodnotách minimálně za posledních 10 let. Ze srovnávaných Silvestrů byly koncentrace nejvyšší na přelomu let 2016 a 2017. Po novoroční půlnoci se v ten rok průměrné koncentrace částic PM10 vyšplhaly až na téměř 180 mikrogramů na metr krychlový.

Je možné, že se na posledních dvou Silvestrech podepsala vyhláška z prosince 2020, která zakazuje používání pyrotechniky na většině míst v centru Prahy a například na náplavkách, v parcích nebo u nemocnic a sociálních zařízení. „Nekoordinované odpalování rachejtlí v minulosti stále více ohrožovalo bezpečnost a zdraví nejen obyvatel metropole, ale také zvířat, která ve městě žijí,“ řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Zvýšení o 370 procent

Jak ovlivňuje odpalování zábavné pyrotechniky kvalitu ovzduší, zkoumají rovněž různé studie v zahraničí. Před několika lety byla jedna zveřejněna v odborném časopise Atmospheric Environment. Konstatovala, že při oslavách amerického Dne nezávislosti se v okolí ohňostrojů zvýší průměrná 24hodinová koncentrace drobného polétavého prachu o 370 procent. A podle německých úřadů dosahují koncentrace škodlivin ze silvestrovské pyrotechniky 15 procent ročních emisí z tamní silniční dopravy.

Český svaz ochránců přírody zase upozornil, že roční tržby za prodej zábavní pyrotechniky dosahují jedné miliardy korun. Péče o zraněná zvířata, včetně těch, kterým zranění způsobila pyrotechnika, stojí v záchranných stanicích okolo 70 milionů korun. Přestože na provoz stanic přispívá stát a další úřady, celková potřebná částka zatím není k dispozici.

„Abychom mohli zajistit transport, teplo, krmení a nezbytnou veterinární péči všem handicapovaným zvířatům, které nám lidé v roce 2022 přinesou, v takové kvalitě, aby se většinu z nich podařilo zachránit a vypustit zpět do přírody, potřebujeme přesvědčit veřejnost, aby nám pro rok 2022 darovala nejméně 20 milionů korun,“ uvedl ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. „Stačilo by například přesvědčit pouhá dvě procenta z těch, co si kupují zábavní pyrotechniku, aby namísto nákupu věnovali peníze na účet sbírky Zvíře v nouzi.“

Podpořit činnost záchranných stanic můžete prostřednictvím veřejné sbírky Zvíře v nouzi. Finanční prostředky můžete zasílat na číslo sbírkového účtu: 33553322/0800. Více informací na webu www.zvirevnouzi.cz a facebookových stránkách Zvíře v nouzi.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Unsplash