Kristýna Vobecká | 30. 11. 2021

Přes 300 tisíc lidí ročně umře v Evropě předčasně. Tichým zabijákem je znečištěné ovzduší

Znečištěné ovzduší způsobuje v zemích EU velkou část předčasných úmrtí a vážných onemocnění. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) by mohl čistší vzduch odpovídající nově nastavené úrovni kvality ovzduší Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v Evropě ochránit až 178 tisíc životů, což je polovina z celkového počtu předčasných úmrtí v důsledku vystavení špatné kvalitě ovzduší v roce 2019.

Aktuálně zveřejněná zpráva EEA uvádí, že v roce 2019 způsobila ve 27 členských státech EU špatná kvalita ovzduší 307 tisíc předčasných úmrtí v důsledku chronického vystavení jemným prachovým částicím. Dalších 40 400 předčasných úmrtí nastalo v důsledku chronické expozice oxidu dusičitému a 16 800 předčasných úmrtí bylo důsledkem vystavení působení přízemního ozonu. Dobrou zprávou přesto je, že se počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší ve srovnání s rokem 2018 snížil a ve srovnání s rokem 2005 klesl počet předčasných úmrtí spojených s vystavením prachovým částicím o 33 %. Nová směrnice WHO pro kvalitu ovzduší by však mohla snížit počet předčasných úmrtí spojených s kvalitou ovzduší až o 58 %.

Lidé mají právo na čistý vzduch

„Možnost dýchat čistý vzduch by mělo být základním lidským právem a nezbytnou podmínkou pro fungování zdravé a produktivní společnosti. Přestože se kvalita vzduchu v posledních letech v Evropě zlepšila, stále před sebou máme dlouhou cestu k tomu, abychom dosáhli na úroveň kvality ovzduší nastavenou v nové globální směrnici pro kvalitu ovzduší Světové zdravotnické organizace,“ řekl v oficiálním prohlášení regionální ředitel WHO pro Evropu doktor Hans Henri P. Kluge.

Znečištěné ovzduší je jedním z hlavních původců předčasných úmrtí a chorob a je také největším zdravotním rizikem spojeným s životním prostředím v Evropě. Nejčastějšími zdravotními komplikacemi vedoucími k předčasným úmrtím Evropanů jsou srdeční choroby, mrtvice, plicní choroby a rakovina plic.

Data zveřejněná Evropskou agenturou pro životní prostředí ukazují, že ve střední a východní Evropě je původcem znečištění ovzduší nejčastěji vytápění domácností tuhými palivy a průmysl, což vede k vysoké koncentraci jemných i hrubých prachových částic v ovzduší a také silného karcinogenu benzo[a]pyrenu. Vystavení prachovým částicím způsobuje kardiovaskulární onemocnění a rakovinu plic. Ve velkých městech je potom vysoká koncentrace oxidu dusičitého zapříčiněná dopravou a ten způsobuje astma a dýchací problémy. Na jihu Evropy zase dochází k vytváření vysoké koncentrace ozonu, a to v reakci znečišťujících látek z lidské aktivity a slunečního záření. To je spojeno s podrážděním očí, dýchacích cest a srdečními chorobami.

Kvalita vzduchu v evropských městech je na průměrné úrovni

„Investice do čistšího vytápění, mobility, zemědělství a průmyslu přináší lepší zdraví, produktivitu a kvalitu života pro všechny Evropany a zejména pro ty z nejvíce ohrožených skupin. Tyto investice zachraňují životy a pomáhají také s urychlením pokroku v oblasti uhlíkové neutrality a posílení biodiverzity,“ řekl ředitel EEA Hans Bruyninckx. Podle zprávy EEA došlo v roce 2020 v důsledku koronavirové pandemie, omezení dopravy a příznivého počasí ke značnému zlepšení kvality ovzduší v Evropě.

Přesto je ve většině evropských měst kvalita ovzduší průměrná a v průmyslovějších městech i nízká. V Česku například ani v jednom ze sledovaných krajských měst není kvalita ovzduší na dobré úrovni. „Ve WHO vítáme práci, kterou EEA odvedla, aby nám ukázala, kolik životů může být zlepšením kvality ovzduší zachráněno, a dala tak politikům solidní argumenty k urgentnímu řešení této zdravotní kalamity,“ dodal ředitel WHO pro Evropu.

Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: Pixabay