Pavel Baroch | 7. 11. 2021

Česko může mít dva nové národní parky. Podpoří Křivoklátsko či Soutok nová vláda?

Nový Národní park Křivoklátsko nebo nové Chráněné krajinné oblasti Soutok a Krušné hory. V předvolebních programech se to jen hemžilo plány na výrazné rozšíření soustavy chráněných území. Teď se ukáže, jestli na své přísliby poté, co se před několika týdny uzavřely volební místnosti, nově zvolení politici nezapomenou.

Plány na zvýšenou ochranu mimořádně cenných přírodních oblastí jsou přitom dlouhé už několik desetiletí. Týká se to kupříkladu Křivoklátska. První odborné diskuse, jestli si tamní výjimečná příroda zaslouží ochranu národním parkem, se vedly už od sedmdesátých let minulého století. V roce 1998 se pak usnesla vláda, aby se tato možnost řádně prověřila. V novém tisíciletí se vyhlášení parku začalo reálně připravovat, ale žádnému ministrovi životního prostředí se nepodařilo tento záměr dotáhnout do konce – byť se k této myšlence přihlásilo několik z nich.

Před letními prázdninami tuto myšlenku oživil Středočeský kraj: pro vznik nového parku hlasovalo 39 zastupitelů, 3 byli proti a 7 se zdrželo. A teď slíbilo vyhlášení křivoklátského národního parku ve svých předvolebních programech hned několik politických stran včetně vládního hnutí ANO a koaliční ČSSD. „Vyhlásíme Národní park Křivoklátsko,“ stálo například v programu sociální demokracie, která rovněž slíbila, že „do roku 2025 rozšíří přísně chráněné části přírody ze současných 0,5 procenta území České republiky alespoň na dvojnásobek“.

Soutok Dyje s Moravou má šanci se stát dalším českým národním parkem.
FOTO: RomanM82 / Creative Commons / CC-BY-SA

Dva národní parky

Jenže ČSSD se do sněmovny nakonec neprobojovala. To ovšem neznamená, že její slib zůstane jen na papíře. K vyhlášení nového národního parku se přihlásila rovněž opoziční koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), která nyní míří do vlády a navíc je podle zákulisních informací pravděpodobné, že právě zástupce tohoto uskupení usedne do křesla ministra životního prostředí.

Volební koalice SPOLU by chtěla dokonce dva národní parky. „Zdvojnásobíme plochu nejpřísněji chráněného území a vyhlásíme dva nové národní parky – NP Soutok (Moravská Amazonie) a NP Křivoklátsko,“ slíbilo toto uskupení. Ostatně právě oblast u soutoku Moravy a Dyje na jižní Moravě, označovaná jako Moravská Amazonie, se vedle Křivoklátska objevuje v politických programech nejčastěji.

Také ČSSD chtěla dva národní parky, i když k druhému návrhu byla zdrženlivější: „Zahájíme debatu o rozšíření Krkonošského národního parku o Jizerské hory podle původních návrhů z dvacátých a padesátých let 20. století,“ uvedla strana.

………………………………………………………………………………………………

Jak vznikl termín Moravská Amazonie

Když autor tohoto textu před bezmála patnácti lety psal první reportáž z unikátního území na soutoku Moravy a Dyje, přemýšlel, jak zdůraznit a přiblížit široké veřejnosti mimořádný význam této přírodní oblasti. A poprvé – i s trochou nadsázky – použil termín Moravská Amazonie. Od té doby se toto pojmenování neobyčejně rozšířilo, používají ho lidé z nevládních organizací, ale třeba také přírodovědci a další vědečtí pracovníci. A před letošními parlamentními volbami se termín objevil také v několika stranických programech.

………………………………………………………………………………………………

Rozšířit seznam současných chráněných oblastí chce rovněž druhá koalice směřující do nově vznikajícího vládního kabinetu – PirSTAN. „Vyhlásíme nová chráněná území podle doporučení odborníků a s respektem k místním obyvatelům; prioritou je dořešení oblasti soutoku Moravy a Dyje,“ konstatovalo uskupení Pirátské strany a hnutí Starostové a nezávislí.

Zatím dominantní hnutí ANO by vedle Národního parku Křivoklátsko a chráněné oblasti Soutok chtělo vyhlásit ještě jedno chráněné území. „Po dohodě s regiony připravíme vznik nového národního parku Křivoklátsko a nové chráněné krajinné oblasti Krušné Hory a Soutok (Moravská Amazonie),“ uvedlo hnutí končícího premiéra Andreje Babiše.

Petice za Krušné hory

Že je o vznik nové chráněné oblasti v Krušných horách zájem, dokládá také petice, kterou do poloviny září podepsalo bezmála 4 400 lidí. Organizátoři petice připomínají, že Krušné hory jsou jedním z mála českých pohoří bez plošné ochrany.

„Jedinečnost přírodní i kulturní krajiny Krušných hor musí být zachována a dále rozvíjena. Kdysi opomíjené Krušnohoří se stává atraktivní turistickou destinací i vyhledávaným místem k bydlení. Ochrana území zajistí, že rozvoj obcí a turistické infrastruktury bude probíhat v souladu s krajinným rázem a nenaruší cennou přírodu. Krušnohoří nepotřebuje apartmánové satelity a horské lunaparky. Chceme, aby Krušné hory byly dobrým místem k životu a destinací, kde si lidé užijí divokou přírodu i zdravě se rozvíjející kulturní krajinu,“ uvádí petiční výbor, podle něhož si Krušnohoří po desetiletích útrap a cílené devastace ochranu rozhodně zaslouží.

„Státní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR už hodně dlouho eviduje Krušné hory jako území vhodné pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Dá se říct, že vše je připraveno a vznik CHKO je už jen věcí politické vůle,“ konstatuje petiční výbor.

Nula i maximum

Naopak v programu hnutí SPD Tomia Okamury, jehož poslanci opět usednou v nové sněmovně, se o vzniku nových národních parků nebo chráněných krajinných oblastí v ekologické kapitole předvolebního programu nepsalo. Stejně na tom byla KSČ či Přísaha Roberta Šlachty, obě uskupení se ale do parlamentu nedostala.

Nejobsáhlejší návrh ve vyhlašování nových chráněných území měla ve svém volebním programu nepřekvapivě Strana zelených. „Budeme pokračovat ve vyhlašování dalších zvláště chráněných území přírody, například Národní park Křivoklátsko, CHKO Krušné hory, Chřiby, Soutok Moravy a Dyje a další,“ uvedla strana, která ale dostala jen necelé procento hlasů.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay (Krušné hory)