Dlouhých 8 let trpěly obnovitelné zdroje energie v České republice půstem. Zastavení podpory v roce 2013 stoplo development nových projektů. Realizované významné projekty by se nechaly spočítat na prstech jedné ruky. Až 29. září letošního roku podepsal prezident rozsáhlou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která nás může naplnit optimismem, pokud jde o budoucnost rozvoje obnovitelných zdrojů. Nabízíme vám pohled experta na zákony, které řídí českou energetiku. Luděk Šikola, spoluzakladatel kanceláře Doucha Šikola advokáti, se věnuje tématům spojeným s rozvojem zelené energetiky.

Chytrá podpora pro nové zdroje

Novela restartuje provozní podporu nových obnovitelných zdrojů energie. Pilířem systému podpory bude soutěžní nabídkové řízení, které minimalizuje náklady státu na výplatu podpory. Na začátku rozhodne vláda, jaké obnovitelné zdroje a v jakém objemu instalovaného výkonu chce ve tříletém období rozvíjet. Na základě toho Ministerstvo průmyslu a obchodu zorganizuje jednotlivá aukční kola. V aukci vysoutěží podporu žadatelé, kteří požádají o nejnižší podporu, a to až do vyčerpání soutěženého objemu instalovaného výkonu. Z hlediska řízení rozvoje obnovitelných zdrojů je systém velmi pružný, neboť objem soutěženého výkonu a druhy podporovaných zdrojů záleží na každoročním rozhodnutí vlády. Investoři ale zjistí z nařízení vlády, jaký je plán na tři roky dopředu, a to jim poskytne jistotu, že své připravované projekty v aukcích uplatní. Aukční systém podpory se týká větších zdrojů nad 1 MW a výroby elektřiny. Menší zdroje elektřiny, biometanové stanice a výrobny tepla obnovitelných zdrojů budou mít možnost čerpat zelený bonus určený v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. I pro tyto zdroje platí, že o jejich podpoře musí rozhodnout vláda v nařízení.

Nové druhy podpor

Vzhledem k ambiciózním klimatickým cílům Evropské unie prezentovaným v Zelené dohodě EU a legislativním harmonogramu Fit for 55 se jako rozumné ukazuje nastavení podpor pro stávající elektrárny a teplárny po ukončení aktuální podpory, které rovněž novela přináší. V českých poměrech je toto uvažování zvlášť racionální, neboť development nových projektů tady je, když už ne utrpením, tak během na dlouhou trať.

Novela tak zavádí udržovací podporu a podporu modernizované výrobny. Udržovací podpora je stanovena pro výrobu elektřiny z biomasy a slouží k vyrovnání rozdílu nákladů při použití biomasy a nákladů při použití uhlí. Aby elektrárna spalující biomasu na udržovací podporu dosáhla, musí zajistit minimálně 50 % uplatnění užitečného tepla. ERÚ je v případě této podpory povinen monitorovat provozní náklady a podporu meziročně upravovat podle těchto nákladů.

Pro přiznání podpory pro modernizované výrobny elektřiny bude nutné, na rozdíl od udržovací podpory, splnit požadavky prováděcí vyhlášky na rozsah investice do rekonstrukce zdroje. Vyhláška bude obsahovat výčet způsobilých výdajů na investice do modernizace jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. Jakmile investor způsobilé výdaje naplní, zaregistruje podporu modernizované výrobny v systému operátora trhu. Ten začne novou podporu modernizované výrobně vyplácet, přičemž současně zaniká právo na dosavadní podporu. Pro výrobu elektřiny z biomasy platí stejně jako u udržovací podpory povinnost zajistit 50% využití užitečného tepla. U výroben uvedených do provozu do konce roku 2012 pak alespoň 40% využití užitečného tepla.

Speciální pravidla se týkají elektřiny vyrobené v modernizované výrobně z bioplynu. Využít užitečné teplo minimálně ze 40 % musí výrobna vzdálená více než 5 km od nejbližšího místa připojení k plynárenské soustavě. Výrobny bližší mají opět povinnost k 50% využití tepla. Tato pravidla jsou cílena jako motivace, aby některé současné bioplynové stanice konvertovaly z výroby elektřiny k výrobě biometanu.

Domácní solární elektrárna vám pomůže vyřešit růst cen energií. Hodí se i na vaši střechu?

Podpora tepla z obnovitelných zdrojů

Součástí novely je rovněž podpora tepla z obnovitelných zdrojů. Novela pokračuje v již nastoleném trendu, kdy v sektoru bioplynu jsou nové instalace podporovány prostřednictvím výroby tepla a nikoliv výroby elektřiny. Tyto podporované bioplynové stanice jsou omezeny maximálním výkonem 500 kW.

Rovněž pro podporu tepla je v novele koncipována udržovací podpora. Ta má sloužit k vyrovnání rozdílu mezi měrnými provozními náklady při použití biomasy a měrnými provozními náklady při použití uhlí. Za současné situace s vysokou cenou emisních povolenek je otázkou, zda tento druh podpory najde praktického naplnění.

Podpora biometanu

Ke splnění klimatických cílů EU v dopravě by měla přispět zvýšená výroba biometanu. Novela zavádí podporu výroby v biometanových stanicích prostřednictvím zeleného bonusu na biometan. Jeho výši bude stanovovat ERÚ v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo za dobu životnosti biometanové stanice dosaženo diskontované doby návratnosti. Maximální podpora v době uvedení biometanové stanice do provozu může činit pětinásobek průměrné ceny plynu na vnitrodenním trhu OTE stanovený jako průměr z hodnot ročních vážených průměrných cen za kalendářní rok v posledních třech letech.

Podpora zeleným bonusem na biometan je vázána na splnění několika podmínek. Zásadně je nutné provozovat biometanovou stanici na základě licence pro výrobu plynu. Biometan musí také splnit požadavky na kvalitu a odorizaci, kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasy a úspory skleníkových plynů a využívat biomasu vyhrazeného druhu a parametrů. Konkretizaci těchto podmínek provedou vyhlášky.

V případě, že chce výrobce biometanu vtláčet biometan do plynárenské soustavy, má provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy povinnost přednostně výrobnu připojit v nejbližším místě připojení. Další možností distribuce vyrobeného biometanu je dodávka do čerpací stanice nebo výdejní jednotky přímo připojené k výrobně. Ve všech případech je předpokladem pro uplatnění zeleného bonusu na biometan zajištění měření a předání úplných a pravdivých naměřených hodnot operátorovi trhu elektronickou formou.

Biometan je nezbytné vyrábět ze surovin vymezujících pokročilý biometan. Surovinami pro pokročilý biometan jsou v zásadě odpady, ať již gastroodpady, odpadní vody nebo statková hnojiva. Podíl těchto surovin musí být alespoň 45 %. V případě konverze z bioplynové stanice činí podíl těchto surovin minimálně 35 %. Podrobnosti opět určí prováděcí vyhláška.

Nové typy smluv na dodávky energií

Nelze opominout, že při úvahách o investici do obnovitelného zdroje energie není nutné spoléhat pouze na institucionální podporu garantovanou státem. Existují soukromoprávní instrumenty, které jsou schopné garantovat stabilní příjem po poměrně dlouhou dobu. Především jde power purchase agreements – tzv. PPA smlouvy. Jedná se o dlouhodobou smlouvu o nákupu elektřiny uzavřenou mezi provozovatelem obnovitelného zdroje a zákazníkem např. na 15 let. Smlouva obsahuje zpravidla algoritmus pro určování ceny, neboť pouhá fixace ceny na tak dlouhou dobu není praktická ani pro jednu ze stran. Obě strany kontraktu tak mají zajištěnou dlouhodobou dodávku energií za předem známou cenu. To je v mnoha případech podmínka banky pro přiznání úvěru na výstavbu zdroje. Dodávka může být zajišťována prostřednictvím přímého vedení mezi výrobcem a zákazníkem, kdy nejsou účtovány regulované složky ceny elektřiny. Do hry ale může vstoupit i obchodník s elektřinou a dodávky elektřiny na základě PPA jsou pak uskutečňovány v trojúhelníku obchodník, výrobce a zákazník.

PPA smlouva není v ČR z hlediska povinných náležitostí legislativou upravena, nicméně jde typově o smlouvu o dodávce elektřiny. Nic tedy nebrání tomu ji uzavřít již dnes, jak o tom svědčí řada případů z naší praxe. Další impuls k rozšíření tohoto nástroje přinese nový energetický zákon, jehož znění připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ten umožní například dodávku energií do jednoho odběrného místa od vícera obchodníků. Další zásadní úprava legislativních pravidel energetiky, reagující na vývoj technologií a cíle v oblasti dekarbonizace a podporující rozvoj moderní energetiky, je tedy na obzoru.

Luděk Šikola, partner, Doucha Šikola advokáti
FOTO: Doucha Šikola advokáti

Autor: Luděk Šikola, partner, Doucha Šikola advokáti

FOTO: Pixabay (ilustrační foto)