Martin Prax | 21. 9. 2021

Češi v srpnu spotřebovali nejvíce plynu za posledních 16 let. Zájem táhnou domácnosti i energetika

Spotřeba zemního plynu v posledních letech roste a tento trend potvrzují i data společnosti GasNet, která provozuje největší českou plynárenskou distribuční síť. V srpnu letošního roku spotřebovali Češi nejvíce plynu za posledních 16 let. Důvodem je rostoucí zájem o plyn mezi domácnostmi, zvyšující se podíl plynu na výrobě elektřiny a jeho využití v dopravě. V nejbližších letech spotřebu posílí i plynofikace tepláren.

Spotřeba zemního plynu v Česku za poslední dekádu mírně vzrostla a rok 2020 zaznamenal nejvyšší hodnotu tohoto období. Meziročně se spotřeba podle údajů Energetického regulačního úřadu zvýšila o 1,5 % na 8,7 mld. m3.

Rostoucí trend pokračuje i v letošním roce a potvrzují ho čísla největšího tuzemského distributora zemního plynu. Společnost GasNet, která má 80% podíl na distribuci plynu v Česku, dodala svými plynovody odběratelům od ledna do srpna 4,89 mld. m3 zemního plynu. I při započtení vlivu nižších teplot to představuje meziroční nárůst o 13 %.

„Pokračuje trend nastavený v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy jsme zaznamenali meziroční nárůst o 14 %. Důvodem vyšší spotřeby byly mimořádně chladné jarní měsíce a i další průběh roku byl teplotně podprůměrný. Třeba duben byl nejchladnější za posledních 42 let,“ vysvětluje ředitel distribučního dispečinku skupiny GasNet Jiří Zdvořáček.

Teplo a elektřina z plynu

Za nárůstem spotřeby ale není jen studené počasí. Ze statistik GasNetu vyplývají i další trendy podporující vyšší spotřebu. Je to mimo jiné pokračující růst zájmu o zemní plyn mezi domácnostmi. Daří se snižovat počet „mrtvých“, nevyužívaných přípojek. Loni počet žádostí o nová připojení meziročně vzrostl o 8 % a od roku 2017 GasNet vrátil do provozu více než 30 tisíc přípojek. Plyn se ale také stává klíčovým palivem pro české teplárny, které od uhlí přecházejí na ekologičtější paliva.

„Zemní plyn se dnes na výrobě v teplárnách podílí z jedné čtvrtiny a pro řadu teplárenských společností je v současné době jedinou skutečně reálnou a dostupnou alternativou. Během několika let by se mohl jeho podíl na výrobě tepla nejméně zdvojnásobit. My jsme připraveni teplárnám s realizací přechodu na zemní plyn maximálně pomoct a s řadou z nich jsme už v intenzivním kontaktu,“ říká Libor Braun, projektový manažer, který v GasNetu vede tým zabývající se přechodem teplárenských provozů na plyn.

Spotřebu ale v poslední době v Česku zvýšily také dodávky potřebné pro výrobu elektřiny v paroplynové elektrárně Počerady a nově i v paroplynové elektrárně Vřesová, která dosud spalovala energoplyn vznikající zplyňováním uhlí. Současný podíl těchto dvou elektráren představuje asi 10 % celkové spotřeby plynu v Česku.

Ekologická doprava

V menší míře ke spotřebě plynu přispívají také dodávky do stanic na stlačený zemní plyn (CNG) využívaný v silniční dopravě jako palivo, které má oproti benzinu či naftě výrazně nižší emisní stopu i hospodárnější provoz. K distribuční síti GasNet jsou jich připojeny více než dvě stovky. Samotná firma využívá stlačený zemní plyn u vlastních vozů – na CNG jich jezdí už 40 %. Od letoška jejich spotřebu pokrývá biometan (bioCNG), který se vyrábí z biologicky rozložitelného odpadu. Při 20 milionech kilometrů, které služební vozy inspektorů a terénních pracovníků najezdí při kontrolách plynovodní sítě dlouhé 65 tisíc kilometrů, to znamená roční úsporu nejméně 1 356 tun emisí CO2.

„Není to naše první zkušenost s biometanem. Už více než rok a půl jako první v České republice vtláčíme biometan do své plynárenské sítě z bioplynové stanice v Rapotíně na severní Moravě,“ říká Libor Braun a dodává: „Za první rok to bylo 718 tisíc m3 biometanu, což by pokrylo spotřebu menší obce se stovkami obyvatel. Biometan by do roku 2030 mohl nahradit až 10 % tuzemské spotřeby pro potřeby vytápění i silniční dopravy, zejména osobních automobilů a dodávek.“

Pro oblast nákladní silniční dopravy vidí společnost GasNet velký potenciál ve zkapalněném zemním plynu (LNG). Letos v květnu zprovoznila svou druhou mobilní veřejnou plnicí LNG stanici v Kosmonosech u Mladé Boleslavi. První se od roku 2020 nachází v Klecanech u Prahy. Na přelomu roku 2021 a 2022 plánuje GasNet zprovoznit další, tentokrát stacionární LNG stanici. Do dvou let by měl na základě existujících projektů stoupnout počet tuzemských veřejných LNG stanic na 20.

Rozvoj infrastruktury a příprava na distribuci vodíku

GasNet jako tuzemská jednička v distribuci plynu samozřejmě věnuje pozornost i své „klasické“ plynárenské infrastruktuře. Loni společnost zrekonstruovala téměř 243 km plynovodů, z toho 87 % tvořily místní sítě a zbývajících 13 % vysokotlaké plynovody. Právě při rekonstrukcích místních sítí využívá GasNet takové materiály, které umožní distribuci vodíku. Aktivně se tím připravuje na budoucnost a distribuci zelených plynů. Rekonstrukcí prošlo také 139 regulačních stanic z celkových 3 583.

Autor: Martin Prax

FOTO: GasNet