Irský šlechtic čelí útokům za to, že dal přednost divočině před průmyslovým zemědělstvím

Uprostřed Irska nedaleko Dublinu se nachází divoká louka o rozloze 750 hektarů, která je součástí panství Dunsany. Toto panství patří rodu Plunkettů a již 7 let je původně zemědělská půda ponechána ladem, aby zde mohly růst divoké traviny a další luční kvítí. Za celým nápadem stojí 21. Lord Dunsany jménem Randal Plunkett.

Plunkett titul zdědil před 10 lety po svém zesnulém otci a s ním získal také velké pozemky, které byly dříve centrem agrotechnických inovací řídících se heslem „Lepší farmaření, lepší podnikání a lepší život“. Plunkett se nejdříve snažil na půdě hospodařit standardním způsobem. „Pokusil jsem se o běžný zemědělský přístup k půdě, ale viděl jsem jen bezútěšnou krajinu vyčerpanou nadměrným spásáním a zemědělstvím. Chemické látky jsou vstřikovány přímo do půdy, a tak nemá žádný čas na regeneraci nebo obnovu. Jak může taková půda zůstat zdravá, když ignorujeme přirozený koloběh?“ uvedl současný lord pro irský Independent. Rozhodl se proto rozlehlé pozemky nechat ladem a učinil tak zřejmě nejodvážnější irský pokus o návrat divoké přírody na původně obdělávaná pole a obnovu přírody v oblasti County Meath, která se rozkládá na severu Irska v okolí Dublinu.

Žádná chemie ani zemědělská zvířata

Lord ze svých pozemků odstranil všechna pasoucí se zvířata, zakázal pesticidy i hnojiva a boj s plevelem je řešen pouze ručním okopáváním. Zaměřil se také na holistický přístup k plodinám. „Moje matka se na mě dívala, jako bych se připojil k nějakému kultu,“ doplnil 38letý lord, který dříve miloval steaky a metal, pro Independent. Na místo dobytka a udržovaných trávníků se tak vrátily volně rostoucí keře, květiny, stromy a hmyz společně s dalšími živočichy, pro které se divoké louky staly domovem. Stejně tak lásku ke steakům nahradila veganská strava. Jen láska k metalu Plunkettovi údajně zůstala.

Odvážnému kroku na irském panství dává za pravdu také zpráva OSN, podle které potřebuje naše planeta obnovit původní přírodu na území o rozloze Číny, abychom dosáhli klimatických cílů. Podle Plunketta to však necítí všichni stejně. „Překvapilo by vás, kolik lidí si o vás myslí, že jste idiot, když žijete na hradě.“ Někteří místní lidé tento krok také považují za znehodnocení odkazu panství, kde se vyvíjely zemědělské inovace. „Myslí si o mně, že jsem zmetek, který plýtvá rodinným majetkem. Jeden farmář mi řekl, že bych se měl stydět za to, že jsem zničil tuhle farmu,“ dodává irský lord s environmentálním smýšlením pro The Guardian.

Irský šlechtic také podle deníku Independet čelí útokům od pytlíků a lovců. "Nemohu nechat auto na okraji silnice, jinak mi propíchnou pneumatiky," uvedl deníku. Musel čelit také přímo osobním útokům, kdy mu vyhrožovali se zbraní před obličejem. "Každý den čekám, kdy na mé bráně najdu přivázanou mrtvou lišku. Dostal jsem už dost výhrůžek smrtí, ale nikdy nepřestanu," odmítá hrdě hrozby a útoky šlechtic.

Přirozené přírodní území bez zásahů člověka se o sebe stará samo

Současný Lord Dunsany si přesto stojí za svým rozhodnutím a příroda mu ukazuje, že se neplete. Dříve rostly na panství pouze 3 druhy trav a nyní jich je zde 23. Objevily se přitom přirozeně díky pohybu ptactva. „Stromy se zregenerovaly a začaly se množit, a to duby, jasany, buky, borovice lesní i topol černý. Vidím, jak zde vyrůstají stromy, které jsem já nezasadil.“ Nová a různorodá vegetace láká také různé druhy motýlů, hmyzu a ptáků, kteří se zde předtím nevyskytovaly. Na pozemku jsou k vidění datli, sovy, vrabci a dokonce i chřástal polní.

Projektu na obnovu přírody na panství a jejímu návratu do původního přirozeného stavu si všimla Evropská síť pro obnovu přírody a Plunkett se stal jejím prvním členem v Irsku. A pozemky panství začali navštěvovat také botanikové z dublinské Trinity College, aby zdokumentovali přeměnu tohoto území. Chtěl jsem naši půdu vrátit do původního přirozeného stavu, nejen zachovat to málo z přirozeného prostředí, které nám tady zůstalo. Velká část panství je tak většinu roku pro veřejnost uzavřená. Nechceme zde žádné rušení, žádné turisty. A neznamená to, že jsme toto území opustili. Naopak jsme jeho strážci, kteří jen z povzdálí sledují, a výsledky našeho rozhodnutí mluví samy za sebe,“ uzavřel Plunkett pro irský Independent.

Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: Přírodní rezervace Dunsany