Kristýna Vobecká | 31. 7. 2021

Extrémní počasí ohrožuje celý svět. Vědci hledají nástroje, aby mohli varovat před nebezpečím

Přední klimatičtí vědci přiznávají, že selhali v předpovědích intenzity současných projevů globálního oteplování a klimatických změn v podobě silných záplav v Německu nebo vln veder v Severní Americe. Podle prohlášení prestižních univerzit proto vědci prosazují vývoj nové technologie, která by dokázala extrémní výkyvy počasí lépe předpovídat.

Události posledních několika týdnů, jako německé záplavy, vlny veder v USA a Kanadě nebo výskyt tornáda na jižní Moravě, překvapily i klimatické vědce, kteří tyto extrémní výkyvy počasí v podobě nárazových dešťů a vysokých teplot dlouhodobě předpokládají. Vědci se tak obávají, že dlouhodobé předpoklady o zhoršování stavu klimatu a jeho dopadů na počasí v důsledku lidské činnosti budou ještě horší, než se čekalo.

Extrémní počasí ohrožuje celý svět

„Extrémy, které nás před pár roky šokovaly, dnes blednou ve srovnání s událostmi z posledních týdnů,“ uvedl klimatický vědec z Kalifornské univerzity v Los Angeles Daniel Swain pro The Guardian. Podle něj se extrémní počasí týká všech částí světa a nejedná se pouze o lokální události, ale o projevy globálního problému. „Překvapuje mě, nakolik se teploty zvýšily oproti předchozím měřením. Zdá se, že nejsme pouze v nadprůměrných číslech, ale v oblastech, kam jsme vůbec nečekali, že se dostaneme, a to i takovou rychlostí,“ řekl profesor klimatologie a hydrobiologie na Postupimském Institutu pro výzkum dopadů klimatu Dieter Gerten pro The Guardian. Gerten vyrostl v německé vesnici, kterou v posledním týdnu postihly záplavy. Podle něj v této oblasti k záplavám v minulosti občas docházelo, ale nikdy v takovém rozsahu. „Vývoj událostí z posledního týdne je pro tento region naprosto netypický. Trvá to vše dlouho a postihlo to mnohem širší území.“

Sedm nejteplejších let naměřených v naší historii se uskutečnilo od roku 2014 a jsou projevem globálního oteplování, které zhoršují emise, vypalování lesů a další lidské aktivity. Podle současných počítačových modelů bude výskyt extrémních výkyvů počasí častější a teplotní rekordy se budou stávat častěji a na více místech. „V důsledku klimatické změny očekáváme, že se všechny hydrometeorologické extrémy ještě znásobí. To, čeho jsme svědky v Německu, tomuto trendu naprosto odpovídá,“ řekl pro The Guardian ředitel Copernicus Climate Change Service, který je součástí Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí.

Volání po super počítači

Vědci však také přiznávají, že jejich technologie není dostatečně výkonná, aby dokázala přesně předpovědět vývoj těchto extrémních projevů počasí. Vyzývají proto národní vlády, aby investovaly do vývoje klimatického superpočítače, který bude tato data sdílet napříč zeměmi. Informoval o tom server BBC News. Počítače jsou přitom zásadní pro předpovídání počasí a změn klimatu a výpočetní technika je rovněž důležitou součástí nově připravované bible klimatické vědy, kterou má během příštího měsíce zveřejnit Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). Z řad vědců se však ozývají ohlasy, že práce IPCC není dostatečná.

„Měli bychom zpozornět, protože počítačové modely IPCC prostě nejsou dost dobré. Potřebujeme mezinárodní centrum, které bude vytvářet modely zachycující základní fyzické jevy zodpovědné za extrémy. Pokud tak neuděláme, budeme dále podceňovat intenzitu a frekvenci těchto extrémů a jejich bezprecedentní povahu,“ řekla profesorka a vědkyně Julia Slingo pro BBC News. Dodala také, že náklady na takový počítač ve výši stovek milionů liber budou v porovnání s dopady extrémního počasí na společnost bezvýznamné.

Profesorka chce tuto iniciativu představit na klimatickém summitu COP26, který proběhne v listopadu tohoto roku. S dalšími vědci se shodnou na závažnosti klimatické změny, ale například profesor Tim Palmer z Oxfordu řekl, že „není možné říct, jak moc vážná situace je, protože nemáme nástroje, kterými tuto otázku zodpovědět.“ A dodal, že pokud máme tvořit klimatické modely, které mají přesně nasimulovat klimatické extrémy, jako byla kanadská vlna veder, potřebujeme závazek a vizi srovnatelnou s rozsahem CERNu (hlavní evropské výzkumné středisko fyziky).

Nejdůležitější tak podle vědců je zjistit, zda budou území, jako je Německo nebo Severní Amerika, čelit extrémním výkyvům počasí nebo povodním každých 20, 10, 5 let nebo každý rok, a tato úroveň přesnosti ve vědecké obci zatím není možná. „Očividné urychlení zhroucení stabilního klimatu jednoduše potvrzuje, že pokud jde o klimatickou nouzovou situaci, tak jsme v pr…,“ uzavřel profesor Bill McGuire z University College London pro BBC News.

Autorka: Kristýna Vobecké

FOTO: Pixabay