Ondřej Miškovský | 2. 7. 2021

Elektromobily porazí cenou vozidla s konvenčním pohonem během tohoto desetiletí

Alespoň si to myslí agentura BloombergNEF a hlavním důvodem mají být stále klesající náklady na výrobu baterií a samotných výrobních linek.

Pokud se podíváte na dostupné domácí statistiky, které hovoří o největších překážkách při nákupu elektromobilu, tak na prvních příčkách naleznete téměř s jistotou cenu elektromobilu. A není se čemu divit. Zatímco v západní Evropě se předhánějí ve státních subvencích na podporu čisté mobility, u nás se stále čeká, přestože by již dnes byl pro mnohé uživatele elektromobil ve všech ohledech zcela plnohodnotným a klidně jediným vozem v rodině. Český řidič je však pragmatický, a tak od svého vozu, který mnohdy bývá téměř životní investicí, očekává prostor, úspornost, bezpečnost a také dobrou cenu. A právě cena je z pohledu našince stále problematická.

Budou za pár let elektromobily výrazně levnější než dnes a hlavně – budou levnější než vozy na fosilní paliva? Současný tlak na emise a zároveň i na bezpečnostní systémy šroubují ceny konvenčních vozů stále výš. Cenové parity s elektromobily tak dosáhnou automobilky i tím, že konvenční vozy budou stále dražší.

Podle BloombergNEF se cenově nejdříve přiblíží velké sedany a vozy typu SUV a o rok později i menší vozy. Cenová parita se přitom považuje za zcela klíčový milník při opouštění spalování fosilních paliv.

Podle stejnojmenné agentury ještě před vládními dotacemi bude mít vliv hlavně stále se snižující cena výroby baterií a zavedené výrobní procesy u jednotlivých automobilek. Současná průměrná cena středně velkého elektromobilu je podle průzkumu na hodnotě 865 000 Kč ve srovnání s 483 600 Kč u vozu s benzínovým pohonem. V roce 2026 se očekává, že cena bude srovnatelná na úrovni 500 000 Kč. V roce 2030 má však srovnatelně velký vůz s baterií stát 423 000 Kč, zatímco cena benzínového vozu poroste na hodnotu 518 000 Kč. Cenové odhady se však samozřejmě liší a například podle investiční banky UBS dojde k cenovému srovnání již v roce 2024.

Na čem se ovšem shodují všichni, je cena baterií. Ta by měla nadále klesat a podle studie Transport & Environment, což je nezisková organizace, která se dlouhodobě snaží propagovat čistší dopravu v Evropě, bude pokles mezi roky 2020 a 2030 představovat rozdíl až 58 %. Pokles ceny pod 100 dolarů za kWh je přitom obecně vnímán jako důležitý krok pro snižování ceny elektrických vozidel a snížení finanční přitažlivosti hybridů, jejichž prodejům se daří lépe než elektromobilům, přestože jejich přínos pro životní prostředí je diskutabilní. Vysoké náklady na baterie totiž představují až dvě pětiny nákladů na vozidlo, což byl i jeden z důvodů neochoty opouštět tradiční model výroby spalovacích motorů, na který si výrobci mohli dovolit ziskovější modely.

Julia Poliscanova, ředitelka společnosti T&E pro čistou mobilitu uvedla, že k urychlení přechodu k čistě elektrickým vozům jsou zapotřebí i přísnější cíle v oblasti CO2.

„Se správnou politikou mohou bateriové elektromobily a dodávky dosáhnout do roku 2035 100% prodeje v západní, jižní a dokonce i východní Evropě. EU může stanovit datum ukončení v roce 2035 s jistotou, že trh na to bude připraven. Nová vozidla znečišťující ovzduší by se neměla prodávat déle, než je nutné,“ uvedla.

Pokud tak dokážeme kombinovat dostatečný dojezd více než 300 kilometrů na jedno nabití, kvalitní a rychlou dobíjecí infrastrukturu a konkurenceschopnou cenu, je zřejmé, že celý model začne dávat smysl, což vidíme např. v Norsku.

Uvidíme, jak si celý bateriový průmysl dokáže poradit i s externalitami, které mohou snižování cen zpomalit, ať už jsou to lokální konflikty v místech těžby surovin pro výrobu akumulátorů nebo snahy o certifikace velkých odběratelů na snižování ekologické zátěže při jejich těžbě. Pokud se však podaří naplnit výše uvedené předpoklady, budou mít elektromobily výrazně snazší cestu k peněženkám jejich potenciálních zákazníků. Rok 2027 není daleko a bude tak velmi zajímavé sledovat nadále celý vývoj.

Autor: Ondřej Miškovský

FOTO: Unsplash