Škoda Enyaq je postavena na platformě MEB, která byla vyvinuta pro čistě bateriová vozidla a bude sdílena napříč celým koncernem VW. Ta by tak v budoucnosti měla umožňovat efektivnější a levnější využití pro celou modelovou řadu čistých elektromobilů v rámci VW Group.

Elektrické SUV jsem si vyzvedl v pátek v odpoledních hodinách, a to v krásné černé Magic barvě s perleťovým efektem. Jedná se o vůz s nejvyšší dodávanou kapacitou baterie, čili 80 kWh slibující dojezd přes 400 kilometrů. V nabídce je však i menší kapacita 60 kWh. V obou případech se jedná o vozy s pohonem zadních kol, nicméně ještě v letošním roce by se modelová řada měla rozšířit o verzi s pohonem všech kol, včetně vrcholného modelu RS.

Nasedám tak do velké pohodlné sedačky a rozhlížím se po interiéru v barvě ecoSuite . Sedadla jsou čalouněna ekologicky činěnou kůží v barvě cognac a umělá kůže ve stejné barvě s prošíváním byla použita i na přístrojovou desku. Vše je završeno decentním černým Piano dekorem. Hmm, tohle nevypadá vůbec špatně a Škodovka tak myslí i na to, že by ekologický neměl být pouze vůz, ale i materiály v něm použité. Jediné, co mi kazí první dojem, je podivně plastové a vyčnívající madlo ve dveřích.

Na prťavém voliči převodovky volím rovnou „b“, jelikož mé první kilometry budou v městské džungli, a tak chci rekuperaci využívat na maximum. V rekuperačním módu je velmi snadné s vozem jezdit na jeden pedál a cesta městem, tradičně v kolonách, je tak méně otravným zážitkem. Za chvilku se pohodlně zasunuji trochu níž do sedačky a pokračuji ve zkoumání palubní desky. Materiály, zpracování, výdechy klimatizace, to vše je naprosto bez výhrad. První menší výhrada přichází u malého displeje, konkrétně o velikosti 5,3", který je na místě klasické kapličky s budíky a ukazuje pouze základní hodnoty. Trochu vadí i ukazatel stavu baterie. Ten je miniaturní a neposkytuje řidiči informaci o stavu nabití akumulátoru v procentech. Pro tento údaj už musíte přesměrovat svoji pozornost na větší 13" displej, který tuto hodnotu zobrazuje v procentech i s tolik potřebným dojezdem.

U velkého centrálního displeje jsem měl obavy z jeho velikosti a umístění, ale tyto se nakonec ukázaly zcela liché. Displej v zorném poli nepřekáží, je krásně čitelný a přes všechny problémy, které se softwarem Škodovka zažívala a nejspíš ještě zažívá, mě uspokojil i svou odezvou. Většinu nastavení si tak odbudete na dotykové obrazovce, takže k simply clever deštníčku by mohla Škodovka přibalit rovnou i simply clever čisticí hadřík. Naštěstí zůstal Enyaq věrný i klasickým tlačítkům a pod displejem tak můžete ovládat klimatizaci, režim jízdy, varovné blinkry atd.

Displej Škoda Enyaq iV
FOTO: Ondřej Miškovský

Dobře odladěný vůz

Odpoledne si domlouvám sraz s kamarádem v Jičíně, což je z Liberce zhruba 50 kilometrů s profilem silnice, který elektromobilům spíše vyhovuje. Na první zastávce u focení tak odečítám hodnotu z displeje s údajem 16,5 kWh. A to je skutečně příjemné překvapení. Zde tedy poklona Škodovce, jak se jí podařilo vůz odladit. Zbytek cesty se nese ve velmi vysokém standardu skvěle odladěného podvozku a na elektromobil možná trochu nevýrazné akcelerace z nižších rychlostí. 150 kW je pro vůz zcela dostatečných, ale Enyaq se vám snaží naznačit, že větší důraz se zde klade na dojezd než na adrenalinové zážitky. Pokud tak toužíte po větší zábavě, počkejte si na verzi RS.

Cestu zpět jsem schválně protáhl do pozdních hodin, abych si vyzkoušel skvělé Matrix-LED světlomety a taky si v praxi ověřil, jak moc mě bude středový displej oslňovat. Ten se však dá přepnout do stand-by, takže žádné oslňování nehrozí. Dnešní den mě tak Enyaq jen příjemně překvapoval. Zítra ho ovšem čeká dálnice a tam se budou teprve rozdávat karty.

Čistě elektrická Škoda Enyaq iV
FOTO: Ondřej Miškovský

V sobotu ráno z Liberce najíždím rovnou na dálnici a nastavuji tempomatových 130 km/h. Vůz si bezpečně hlídá vzdálenost od vozů a ani hlídání pruhů mě příliš neobtěžuje svou horlivostí. Jen ty značky občas trochu poplete. V Benátkách si dopřávám chvilku „tankování“ u Lidlu včetně povinného nákupu a mířím zpět do Liberce. Cestu uzavírám hodnotou spotřeby 22 kWh/100 km. Což by znamenalo reálný dojezd po dálnici okolo 350 kilometrů.

V odpoledních hodinách vracím vůz prodejci a dávám si dohromady malé shrnutí. Enyaq vám nabídne stejný prostor a pocit bezpečí jako prodejně velmi úspěšný Kodiaq. Navíc přidává komfort a elasticitu elektrické trakce, skvěle odhlučněnou kabinu a komfortní podvozek. Kde bych chtěl Škodovku trochu pokárat, je v absenci předního kufru, tzv. „frunk“. Při konfiguraci je zde také příliš prvků, které bych raději viděl v základní výbavě. Pokud se na tento vůz podíváte z pohledu nabídky elektromobilů ve stejné cenové relaci, nevede si Enyaq vůbec špatně. Nejbližším soupeřem mu tak zůstane sesterský Volkswagen ID.4.

Škoda svým novým vozem míří očividně na tradiční zákazníky své značky. Nabízí velký prostor pro posádku, objemný kufr a dobrý pocit z kvalitního a poctivého interiéru. Navíc přidává přátelsky nastavený elektrický pohon, slušnou spotřebu a atraktivní design. Pokud máte možnost nabíjet doma nebo v zaměstnání a váš kilometrový nájezd odpovídá běžnému řidiči, je život s Enyaqem velmi pohodlný a proti konvenčnímu pohonu vás nebude omezovat. Určitě ho vyzkoušejte, stojí za pozornost, věřte mi.

Za zapůjčení vozu děkuji Auto Horejsek, Jablonec nad Nisou.



Autor: Ondřej Miškovský

FOTO: Ondřej Miškovský