Příště zkuste použít třeba zavařovací sklenice, pane prezidente

Pietní akce, která se uskutečnila na hradním nádvoří a jejím cílem bylo uctít památku obětí koronaviru v Česku, vzbudila rozruch v médiích i na sociálních sítích. Není divu, ač jsme vyhlášený národ pivařů a roční spotřeba piva u nás v minulém roce dosáhla na 135 litrů na osobu, ne každému připadá využití plastového půllitru na umístění svíčky k uctění památky zesnulých vhodné. Notabene si lze jen těžko představit, jak v zemích směrem na západ využívají pro pietní a oficiální akt zapálení svíček jako obal kelímek určený na alkoholický nápoj, v tomto případě pivo. Když ale pomineme nevhodnost tohoto aktu, která však v dnešní době může u hradní partičky málokoho překvapit, zůstává nám zde stále jeden velký problém. A tím je sám PLASTový kelímek, ať už je určený k čemukoli.

Jednorázové plasty jsou v dnešní době běžně nahrazovány jejich udržitelnějšími variantami a 30 tisíc kelímků je opravdu hodně. Při váze 7 gramů jednoho kusu je to dohromady 210 kilogramů plastu. Přestože hradní mluvčí vzkázal, že budou tyto kelímky řádně recyklovány, pořád je to přes dvě stě kilo plastu, který si užil pár hodin slávy na hradním nádvoří. Příslib recyklace je sice fajn, ale je dobré si připomenout, že Česko v recyklačních kapacitách pokulhává. Pokud by kelímek zůstal na skládce, bude se rozkládat zhruba 70 let.

Využití plastových kelímků bylo chybou po všech stránkách. Světu jsme ukázali, že nám je nějaká ekologie tam, kde jsme byli posledních několik měsíců koronavirové pandemie, a že své mrtvé uctíváme pěkně lidově po našem. Prostě když moc fouká, tak se s tím nepářeme, svíčky, které už mimochodem jsou v plastovém obalu, dáme do kelímků na pivo a na hradní dlažbu je přilepíme lepící páskou, aby to pěkně drželo a na sociálních sítích vypadalo hezky. Pohoda.

Ale kritizovat umí každý, takže co s tím? Jak by se taková pieta dala udělat lépe a udržitelně?

Nabízíme několik rad:

Svíčky nechat v původním obalu a přikrýt děrovaným víčkem. Tohle řešení se prodává na hřbitovech a je vyzkoušené generacemi během Dušiček, které jsou, jak víme, na podzim. A to taky fouká. Podobně to udělali třeba ve švýcarském Bernu, kde svíčky za oběti koronaviru (bylo jich podstatně méně) položili přímo na dlažbu a na fotkách to vypadá, že jim svítily.

Svíčky umístit do skleněných obalů, například do skleniček. Pokud na to nemám dost peněz v rozpočtu, jak tvrdil pan Ovčáček, mohu uspořádat třeba veřejnou sbírku na Hithitu nebo požádat Pražany, aby přinesli na Hrad volné zavařovací sklenice. V těch by navíc svíčky skvěle držely i bez lepící pásky.

Svíčky umístit do skleněných půllitrů. Jestliže by pan prezident chtěl za každou cenu použít pivní půllitry, mohl požádat pražská restaurační zařízení, v té době ještě stále zavřená, o zapůjčení jejich skleněné verze. Tím by v rámci piety mohl ocenit také výdrž majitelů restaurací a jejich respekt k vládním restrikcím.

Vykašlat se na svíčky a zkusit kříže namalované na zemi. Tohle řešení vyžaduje pouze křídu. Osvědčilo se na Staroměstském náměstí, kde působilo tak, jak mělo, tzn. pietně, a na hradním nádvoří zůstane déle než pár hodin, což lidem umožní vyjádřit svůj smutek i mimo dosah kamer.

Najmout kreativní a schopné lidi, kteří dokážou vymyslet rozumný způsob pietní akce s adekvátním rozpočtem, který nám neudělá ostudu a splní svůj účel. To doporučujeme jako první krok ve všech předešlých případech.

FOTO: Pixabay (ilustrační foto)