Přes kapající kohoutek může za jediný den odtéct až padesát litrů vody, u netěsnícího splachovače toalety je ztráta ještě výraznější. Zatímco plná vana pojme 100 až 150 litrů vody (luxusní rohová dokonce až 200 litrů), při sprchování se vyčerpá jen asi třetina.

České domácnosti sice za posledních více než třicet let radikálně omezily spotřebu vody, i tak s ní v některých případech stále plýtvají, aniž si to mnohdy uvědomují. Podle aktuální analýzy společnosti Ipsos pro značku Finish se přitom jen pouhým předmýváním nádobí před vložením do myčky ročně vyplýtvají více než tři miliardy litrů ročně. Takový objem by naplnil největší české přírodní jezero – Černé jezero na Šumavě.

Česko přitom v posledních letech opakovaně zažilo dlouhá období sucha, kdy například některé obce musely omezovat spotřebu vody svých obyvatel. V roce 1989 spotřeboval průměrný obyvatel na umývání, mytí, praní nebo vaření 171 litrů vody denně. Pak se spotřeba prudce propadla až na téměř 87 litrů v roce 2013. Čechy k přiškrcení kohoutků přiměla především vzrůstající cena vodného a stočného. Jenže v posledních letech křivka opět mírně stoupá, podle posledních dostupných dat z roku 2019 až k bezmála 92 litrům na osobu a den. Trend je vzestupný, přestože si domácnosti za vodu opět připlatí. Některé vodárenské společnosti si už účtují více než sto korun za metr krychlový.

Někdy je plýtvání vodou „ukryto“ ve zdánlivých drobnostech, jako je třeba kapající kohoutek, nepřetržitě puštěná voda při čištění zubů nebo holení. Tyto „maličkosti“ ale mohou zvýšit roční vyúčtování za vodné a stočné až o několik tisíc korun. Šetřit se dá například využitím takzvaného perlátoru, který omezí průtok vody při dosažení stejného či velmi podobného mycího účinku, anebo úsporným splachovačem WC, který si vystačí s až třetinou vody.

FOTO: ve spolupráci s Finish

Myčky ušetří desítky litrů

Značnou úsporu představují rovněž myčky nádobí. Analýza provedená na reprezentativním vzorku českých domácností zjistila, že při používání myčky spotřebujeme během jednoho mycího cyklu v průměru 9,5 litru vody. To je devětkrát méně, než kdybychom stejné množství nádobí myli v ruce (88 litrů).

Podle průzkumů více než polovina lidí před uložením nádobí do myčky nejprve zbytky jídla z talířů či hrnců opláchnou. „Průměrná domácnost tímto způsobem spotřebuje až 57 litrů vody týdně. U těchto domácností jde pak celkově o více než tři miliardy litrů ročně – to je množství vody, kterým byste naplnili největší přírodní jezero v České republice, Černé jezero. A toto množství zbytečně odebíráme z vodního koloběhu naší přírody,“ říká Lukáš Klimek, category manager společnosti Reckitt pro Českou republiku a Slovensko.

Právě voda, kterou doma spotřebováváme, pochází většinou z podzemních zdrojů. Po zužitkování se pak dostává přes čističky odpadních vod do řek, které ji odnášejí do Severního, Baltského nebo Černého moře. Podle posledních zpráv o stavu vodního hospodářství České republiky ministerstva zemědělství a dat Českého hydrometeorologického ústavu se zásoby spodních vod mezi lety 2010 a 2019 snížily více než o polovinu z 1 590 milionů metrů krychlových na 789 milionů.

„Za posledních sedm let se Česká republika potýká se suchem, které je jedním z největších v historii. Podle posledních studií má významný vliv nárůst teplot, který mění vodní režim krajiny. Z tohoto pohledu lze očekávat sníženou dostupnost vody v krajině také v následujících letech i při normálových srážkových úhrnech,“ upozornil Adam Vizina, vedoucí oddělení hydrologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka. Ústav spolu s dalšími organizacemi včetně Ministerstva životního prostředí vytváří systém HAMR, který dlouhodobě shromažďuje a poskytuje data o vodních zdrojích.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK přitom téma sucha a šetření vody nepovažuje za závažný problém pouze 8 procent Čechů. S přibývajícím věkem zájem o tuto oblast narůstá. Zatímco jen 35 procent Čechů ve věku 18 až 29 let se o téma aktivně zajímá a snaží se šetřit vodou, u generace starší 60 let je to už 59 procent.

Labe je kratší o 120 kilometrů

Problém se suchem prohlubuje rovněž úbytek tůní či mokřadů, tedy ploch, které by zadržely vodu v přírodě. „Za posledních několik desetiletí z české krajiny zmizelo téměř deset tisíc kilometrů čtverečních mokřadů a vodní toky se zkrátily o téměř pět tisíc kilometrů. To znamená jediné – voda, která v naší krajině naprší, rychle zmizí. Její odtok se na povrchu nemá kde zastavit, popřípadě zpomalit. I to se podílí na dlouhodobém problému sucha v naší zemi,“ sdělil Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody.

Například řeka Labe je oproti původní délce kratší o přibližně 120 kilometrů. Podle údajů Národní knihovny se řeka zkracovala už od 16. století, ale nejvýznamnější zásahy přišly v 19. a 20. století. Na českém území bylo Labe v letech 1848 až 1992 zkráceno o 52,2 kilometrů, tedy zhruba o 12 procent, na německém minimálně o 67 kilometrů (9 procent). Mezi hlavní důvody patří budování protipovodňových opatření, zlepšení průchodnosti ledů, zlepšení plavebních podmínek nebo odvodnění zemědělské půdy podél toku. Jedním z negativních dopadů je zvětšení sklonu toku, takže voda odtéká rychleji. Zvýšila se rovněž eroze dna řeky a zanikly rozsáhlé lužní krajiny v okolí Labe.

„Měli bychom se snažit obnovit místa, kde se voda v přírodě může zadržovat a následně během období sucha uvolňovat,“ poznamenal Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Právě tato organizace se podílí na dlouhodobé iniciativě s názvem Voda pro českou krajinu. Jejím cílem je vracet krajině její schopnost zadržovat vodu a vzdělávat veřejnost o možnostech snižování spotřeby vody v domácnostech.

Tento rok se například provedou terénní úpravy v krajině horního Polabí u Hořiněvsi a v lokalitě V Krejdách u Žďáru nad Sázavou. Příroda na obou místech utrpěla buď vlivem intenzivního zemědělského využívání nebo dlouhodobou zanedbaností. Vybudují se zde mělké členité tůně, které pomohou lépe zadržovat vodu v krajině a zpomalit její odtok z České republiky. Budování tůní, mokřadů nebo vysazování stromů pro zadržování vody v krajině podporuje také Ministerstvo životního prostředí. Například v únoru poskytlo na tyto programy 60 milionů korun.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Pixabay