Radikální inovátor: chci zbavit Češky a Čechy strachu z neúspěchu

Tomáš Studeník pořádá setkání, na kterých mohou studenti celého světa řešit problémy ve zdravotnictví, dopravě, energetice, průmyslu a sociální sféře. V červnu připravuje Greehack, který proběhne online. Týmy se v něm zaměří na hledání možností pro řešení odpadů nebo využití obnovitelných zdrojů energie. Rozhovor s Tomášem přiblíží nejen to, co lze účastí na hackathonu získat, ale i jeho motivace, kterými se snaží probudit inovativního ducha ve firmách a lidech.

Martin Prax

13. 5. 2021

Očekáváte až 200 účastníků z Česka a okolních států. Kdo je ideálním soutěžícím, který může nabídnout svůj projekt do zeleného hackathonu?

Studenti inženýrských či magisterských programů technických oborů vysokých škol. Ale hlásí se nám i nadšenci, kutilové, geekové, kreativci, designéři, kterým nejsou témata hackathonu lhostejná. A chtějí potkat inspirativní lidi, se kterými možná rozjedou nový projekt nebo založí startup. Jsme otevřeni všem.

V rámci vypsaných okruhů jsou zajímavé bloky týkající se hledání cirkulárních řešení nebo úspor energie. Můžete více přiblížit, čím se budou týmy během 36 hodin zabývat?

Celkem se připravuje dvanáct výzev, které se budou týkat recyklace plechovek nebo plastových obalů, prodloužení životnosti nábytku, úspor energií v budovách, lepšího využití obnovitelných zdrojů ve městech, ochrany kulturního a přírodního dědictví nebo také snížení uhlíkové stopy internetu a digitálních služeb.

Mohou počítat s podporou zkušených expertů, pokud by se dostali do nějakého bodu, kdy by se jim hodila podpora z venku?

Na hackathonu se nám podařilo domluvit desítky mentorů jednak z partnerských firem, jednak z expertních organizací, jako jsou Institut cirkulární ekonomiky, CYRKL nebo Svaz moderní energetiky. Mentorovat budou také zahraniční hosté jako James Cannings, Chief Sustainability Officer z britské společnosti MSQ, která má už dnes Carbon Negative nálepku.

Co se pak stane se soutěžními projekty? Skončí to jen účastí na hackathonu nebo dostanou podporu a kontakty, které jim pomohou k dalšímu rozvoji?

Pokud zaujmou partnery hackathonu, kteří výzvy připravili, tak začnou s týmy jednat o další spolupráci. Historicky se jedna čtvrtina všech nápadů posune dále směrem ke skutečnému trhu.

Zvolili jste téma spojené s hledáním řešení v rámci boje proti klimatické změně. Považujete tuto oblast sám za klíčovou?

Ano, je naprosto zásadní. A nejen pro mě. Elon Musk nedávno vypsal odměnu 100 milionů dolarů pro toho, kdo přijde s nejlepším nápadem, jak zachytávat uhlík, který lidstvo produkuje. Nemůžeme se chovat k Zemi jako doposud. Není to výrobek, který spotřebujeme a vyhodíme na nějaké vesmírné smetiště.

Ve vámi pořádaných hackathonech se soustředíte na témata AI nebo mobility. Rezonuje také v těchto okruzích téma udržitelnosti nebo ochrany klimatu?

Pro mladé hackery je téma udržitelnosti klíčové. Přemýšlejí dokonce o tom, jestli se teplo, které vyprodukují servery, nedá využít třeba k vytápění. Řešení na poli mobility se už několik let soustředí na sdílení vozidel, větší využití městské hromadné dopravy a posílení chůze.

Před dvěma lety jste pořádali například Smart Mobility Hackathon Prague. Přinesly projekty z této akce něco pro lepší či udržitelnější mobilitu Prahy (nebo jiného města), co již můžeme využívat nebo se blíží využití?

Nejrychleji se nápady k realizaci dostaly v pražském IKEMu, kde jsme hackathon organizovali už dvakrát. Čtečka glukometrů pro nevidomé nebo umělá inteligence počítači Langerhansovy ostrůvky (pozn. redakce: projekt zlepšující analýzu mikroskopických vzorků Langerhansových ostrůvků v lékařském systému IsletNet a také validace výsledků měření umělé inteligence v témže systému) se dostala k pacientům v řádu týdnů. Nápady pro auta nebo MHD trvají déle. Jeden tým se se svým senzorem snímajícím kvalitu vozovky dostal do VW Future Mobility Hub v Drážďanech a možná jeho výhody brzy využijeme na cestách.

Sledujete, jak se týmům, které se účastní hackathonů, dál daří s jejich nápady?

Ano, pomáháme jim s dalším rozvojem. Několik týmů si po našich hackathonech založilo vlastní firmu nebo podali patent.

Sám sebe představujete jako radikálního inovátora. Jak inovace přímo ovlivňují váš život?

Inovace jsou můj život. Člověk se nesmí bát změn a přizpůsobit se dynamice doby. Co platilo včera, neplatí dnes. S tím ale roste potřeba se neustále vzdělávat, učit se novým věcem.

Účastníte se také FuckUp Nights. Jaký fuckup vás nejvíc posunul dopředu?

FuckUp Nights jsou můj způsob, jak zbavit Češky a Čechy strachu z neúspěchu. Pokud máme být sebevědomý národ, tak se nesmíme bát. Nesmíme se bát zkusit zrealizovat vlastní nápad, mluvit na veřejnosti, přesvědčit ostatní.

Mně osobně se podnikat moc nedařilo. A tak jsem rozjel FuckUp Nights, kde veřejně přiznáváme, že nám něco nejde. A tak se možná poučí ostatní. Jednak z našich chyb a jednak uslyší, že nezdar je přirozený fenomén, nic, z čeho by si měl člověk dělat velké trápení.

Autor: Martin Prax

FOTO: se souhlasem Tomáše Studeníka