V České republice se vyhodí bezmála dva tisíce tun potravin ročně, přičemž dlouhodobým cílem sdružení Zachraň jídlo je snížit toto číslo o polovinu. „Snažíme se podněcovat důležité aktéry k tomu, aby si tento cíl vzali za svůj. Iniciativu vidíme spíše u soukromých nadnárodních firem,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz ředitelka spolku Anna Strejcová. „Ze strany státu je ale zatím ticho.“

Jak moc my Češi plýtváme jídlem? Jak velká část naší ledničky končí v popelnici?

Mendelova univerzita v Brně provedla unikátní výzkum, kdy měřila množství potravin v komunálním odpadu. Zjistili, že průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Jde o skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu, nejedná se o slupky nebo kosti. Zajímavé je, že když měli lidé tipnout, kolik vyhodí ročně, uváděli v průměru 4 kg potravin. Realita a představa lidí se tak významně liší.

Liší se Češi v plýtvání s potravinami od obyvatel jiných vyspělých zemí?

V zásadě ne, také zde platí, že nejvíce potravin se vyhodí na úrovni spotřebitelů, domácností.

Skutečně nejvíce jídla skončí v odpadkovém koši v domácnostech? Co třeba restaurace nebo obchody?

Podle zahraničních výzkumů můžeme rozhodně říct, že nejvíce se jídlem plýtvá skutečně na úrovni spotřebitelů. V České republice se vyhodí na 1,923 milionu tun potravin ročně. Podle rozdělení potravinového odpadu Evropské unie z roku 2016 (Estimates od European Food Waste Levels, FUSIONS, 2016), které zahrnuje potraviny a nepoživatelné části jídla, se třiapadesát procent vyhozených potravin znehodnotí v domácnostech, devatenáct procent ve zpracovatelském průmyslu, dvanáct ve stravování, jedenáct ve výrobě a pět procent ve velkoobchodě a maloobchodě.

………………………………………………………………………………………………………….

ANNA STREJCOVÁ vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Nyní se zabývá řízením chodu spolku Zachraň jídlo, který pořádá informační kampaně a happeningy, na nichž edukuje o způsobech, jak neplýtvat jídlem. Toho se podle statistik celosvětově vyhodí až třetina. Kormidla spolku se Anna chopila hned po úspešné koordinaci jeho prvního happeningu Hostina pro tisíc.

………………………………………………………………………………………………………….

Co nejčastěji končí v popelnici, jaké jídlo a potraviny?

Podle zmiňovaného výzkumu Mendelovy univerzity lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky a balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny oproti potravinám bez obalu.

Co říkáte na argument: Když mám dost peněz, můžu si koupit, co chci, kolik chci a pak s tím naložit, jak chci - tedy třeba vyhodit do koše…

Že to není příliš racionální chování. Pokud už člověka nezajímá ekologický aspekt věci, mohl by popřemýšlet, co užitečnějšího si za vyhozené peníze koupit.

Vizí vašeho sdružení Zachraň jídlo je snížit plýtvání jídlem v České republice mezi lety 2020 až 2030 o polovinu. Jak se vám to daří?

To je samozřejmě vize, kterou by měla mít celá naše společnost, a my se snažíme to neustále připomínat. Česká republika se přidala k úmluvám, které mají tento cíl. Abychom toho dosáhli, spolupráce by měla probíhat na úrovni států, ale i nadnárodních potravinářských firem a veřejnosti. My se snažíme podněcovat důležité aktéry k tomu, aby si tento cíl vzali za svůj. Iniciativu vidíme spíš u soukromých nadnárodních firem, které tuto problematiku začlenily do svého CSR (společenská odpovědnost firem – pozn. aut.) a některé se skutečně snaží o vylepšení svých procesů směrem k neplýtvání, ze strany státu je ale zatím ticho.

Jaké máte nejbližší cíle?

V tomto roce usilujeme o systémovou změnu v oblasti plýtvání jídlem v jídelnách. Chceme, aby byly vyjasněny podmínky, za nichž lze jídlo darovat, a aby byla nastavena funkční praxe. Takové jednotlivé kroky jsou důležité k naplnění vize, domnívám se ale, že jako stát bychom měli postupovat mnohem rychleji.

Jsou jedním z řešení potravinové banky, z nichž se pak jídlo distribuuje potřebným?

Potravinové banky jsou určitě důležitým článkem a redistribuce má i zásadní společenský přínos. Nemělo by se ale zapomínat, že na vrcholu takzvané pyramidy plýtvání jídlem je prevence, hned za ní pak darování jídla lidem. Tudíž ještě větší důraz by se měl klást na to, aby přebytečné potraviny vůbec nevznikaly.

Existují nějaké základní rady, návody, jak má postupovat rodina, která chce zásadně omezit plýtvání?

Doporučuji udělat si podobný „výzkum“, jako to udělali v Brně, a po dobu dvou týdnů si zapisovat, co se v domácnosti vyhodí. Člověk tak přijde na to, kde by se dalo vyhazování předcházet - příště si tuto potravinu už nekoupí nebo si ji koupí v menším balení, případně část rovnou zmrazí. Mnoho rad a tipů máme na našich webových stránkách www.zachranjidlo.cz, například jak nakupovat, jak skladovat, jak číst data na obalech nebo jak používat ledničku či mrazák.

Vy se těmito zásadami řídíte? Neplýtváte jídlem?

Ano, snažím se jimi řídit. Nemůžu říct, že nic nevyhodím, ale oproti číslům uváděným z brněnského výzkumu jsem snížila svůj potravinový odpad na minimum.



Autor: Pavel Baroch

Foto: se souhlasem Anny Strejcové

…………………………………………………………………………………………………..

Anna Strejcová patří mezi hlavní mluvčí prestižního setkání TEDxNárodní, které proběhne on-line ve dnech 19. a 20. června. Setkání je součástí globální iniciativy COUNTDOWN, během které v Praze vystoupí čeští vizionáři, inovátoři a lidé, kteří svou prací soustavně dokazují, že existují cesty pro ochranu klimatu. TEDxNárodní přináší toto téma poprvé i do Česka. Spojuje pět základních a vzájemně propojených oblastí s cílem vytvořit plán pro čistší a udržitelnější budoucnost. Více o akci napoví přímo stránky iniciativy tedxnarodni.cz.

Akce byla přesunuta z původního květnového termínu, aby umožnila také živé setkání, které nabízí oproti online přenosu možnost větší interakce a vytvoření aktivní mezioborové platformy. Akce zastřešená platformou TED se proto odehraje s prezenční účastí diváků v prostorách Veletržního paláce i v online přenosu.