Jedno z řešení klimatické krize se možná skrývá v půdě. Uskupení vědců, farmářů a zástupců domorodých amerických obyvatel zkoumá nové způsoby pěstování plodin, které by mohly chytat uhlík ze vzduchu přímo do půdy. Ta by v takovém případě pracovala jako houba, a navíc by mohlo dojít k urychlení růstu rostlin až o 29 %.

Autoři nápadu z výzkumného amerického centra Working Lands Innovation Center (WLIC) nazývají toto řešení zachytávání uhlíku s benefity. Těmito benefity je prospěšnost oxidu uhličitého pro rostliny a plodiny. Tým vědců se v podstatě snaží zvýšit schopnosti půdy absorbovat emise uhlíku, čímž se z půdy stane houba, která uleví ovzduší. Aktuálně tento nápad založený na způsobu, jakým s půdou hospodařili původní američtí obyvatelé, testují vědci z americké Cornell University a University of California a dalších institucí. V praxi testování probíhá tak, že výzkumníci sypou rozdrcenou horninu na 100akrová pole v Kalifornii a 60akrová pole v New Yorku.

Výsledky výzkumu hodlají zveřejnit během tohoto roku. „Předpokládáme, že při aplikaci tohoto druhu kamenité směsi na všechna světová pole, která pokrývají zhruba 11 % Země, dokážeme zachytit 4 miliardy tun oxidu uhličitého z ovzduší ročně,“ řekl Benjamin Z. Houlton z WLIC pro server Grist.

Schopnost hornin zachytávat uhlík není nic nového

Studiu rozpadu nerostů na minerály se Houlton věnuje již 15 let. K zachycování oxidu uhličitého dochází v rámci procesu zvětrávání hornin, který trvá miliony let, což již neodpovídá zvýšené produkci emisí na Zemi. „Vědci jsou s procesem zvětrávání hornin obeznámeni již desítky let. Chemický rozpad minerálů v horninách a půdě zachytává oxid uhličitý z atmosféry a přeměňuje jej na stabilní minerály na zemském povrchu a oceánské sedimenty. Proces však trvá přes milion let, takže není dost silný, aby vyvážil globální oteplování zapříčiněné lidskou aktivitou,“ vysvětlil Houlton pro Grist.

Tým vědců proto tento proces urychluje používáním kamenného prachu a jeho aplikace na větší plochy, což by mělo vést právě ke zvýšené absorpci uhlíku z ovzduší. Kamenný prach je běžným vedlejším produktem těžby a průmyslu, takže je lehce dostupný. Vědci však experimentují také s kompostem a biouhlem, které jsou zase snadno dostupné v zemědělských a dřevařských provozech. Zjišťují tak, jestli různé kombinace těchto materiálů proces vstřebávání uhlíku urychlí.

Kamenný prášek pomůže zvýšit produkci až o 29 %

Pokud se hypotéza vědců v rámci pokusu ověří, mohlo by mít použití kamenného prášku globální dopady. Podle autorů nápadu je jeho přidávání na ornou půdu něco, co může zařadit do svých pravidelných aktivit každý farmář. „Na zemědělství je skvělé, že je to snad jediné průmyslové odvětví, kdy můžete vložit nový materiál do dodavatelského řetězce a ten se hned stane součástí globální distribuce. Infrastruktura již existuje a používá se k dodávkám hnojiv a semen. Takže to nebude stát mnoho peněz a pokud bude kamenný prášek fungovat, a podle dosavadních výsledků našeho výzkumu si myslím, že bude, je toto řešení připraveno k okamžitému použití,“ upřesnil Houlton pro Grist.

Nespornou výhodou je kromě již zmíněného benefitu zachytávání uhlíku také pozitivní vliv na produkci plodin. Objem úrody při použití kamenné směsi roste o 10–29 %, z čehož vyplývá, že při aplikaci kamenného prachu na ornou půdu budou mít farmáři větší produkci obilí. Rozemleté horniny při působení v půdě stále uvolňují živiny, které prospívají rostlinám a mikrobům obsaženým v půdě, což zase napomáhá ke stimulaci k větší produkci.

Otázkou samozřejmě zůstává, jak by byla řešena logistika dopravy a skladování kamenného prachu na jednotlivých farmách. Výzkumný tým také aktuálně testuje, kolik uhlíku a za jakých podmínek dokáže kamenný prach zachytit. Testování probíhá také na různých systémech pěstování konkrétních plodin, jako je vojtěška, kukuřice, olivy nebo mandle.

Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: se souhlasem Working Lands Innovation Center