Letos je to už čtyřiadvacet let, co byla v České republice uvedena do provozu první velká fotovoltaická elektrárna. Stalo se to v prosinci 1997, měla výkon 10 kilowattů a spolu se třemi větrnými elektrárnami o celkovém instalovaném výkonu 1,165 MW byla součástí parku obnovitelných zdrojů v Jeseníkách – v oblasti Mravenečník v sedle Medvědí hory nedaleko horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Panely se posléze přesunuly do areálu jaderné elektrárny Dukovany, kde před několika lety dosloužily. Teď už ale mají nástupce.

Fotovoltaická elektrárna na Mravenečníku měla s větrným parkem společný velín a měřící stanici. Poprvé v historii české energetiky tak v jednom místě vyráběly zelenou energii dva velké obnovitelné zdroje. Až o dvanáct let později - v roce 2009 – se dalším takovým místem stala Přelouč, kde byly na střeše malé vodní elektrárny instalovány fotovoltaické pásy o výkonu 21 kilowattů.

Fotovoltaickou elektrárnu tvořilo 200 panelů z produkce dnes již neexistující Tesly Rožnov pod Radhoštěm o celkové účinné ploše 75 metrů čtverečních. Pořízení a výstavby přišly na 6,2 milionu korun. Fotovoltaická elektrárna, jejíž role byla především výzkumná a ověřovací, zde vyráběla elektřinu až do roku 2002. Průměrná roční výroba se pohybovala kolem 6,6 megawatthodin.

Přesun do Dukovan

Jenže zejména kvůli extrémním klimatickým podmínkám v nadmořské výšce 1160 metrů byl provoz několikrát dlouhodobě přerušen a jednotlivé sekce se musely opravovat. Problémy byly zejména s proudovými měniči, které byly během prvních dvou let velmi poruchové. Vzhledem k tomu, že elektrárny stála na velmi odlehlém místě, množily se rovněž krádeže fotovoltaických panelů.

Proto v roce 2002 padlo rozhodnutí přemístit zelenou výrobnu do areálu dukovanské jaderné elektrárny. Zařízení bylo na novém místě smontováno o rok později. „Fungovalo jako součást Infocentra jaderné elektrárny a k demonstračním účelům,“ sdělil Martin Schreier, mluvčí společnosti ČEZ.

Projektovou dokumentaci stavby zpracovala firma EGP Invest z Uherského Brodu, chybějící panely dodala tehdy ještě fungující firma Tesla Trimex. Elektrárna měla účinnost necelých 10 procent a elektřinu vyráběla v necelé polovině roku – podle počasí. Roční výroba ovšem v příznivějších osvitových podmínkách stoupla na přibližně 8 megawatthodin, tedy asi o 1,4 megawatthodin více než v Jeseníkách.

Na rozdíl od Mravenečníku byl provoz v Dukovanech prakticky bezporuchový, pouze v roce 2005 se objevila jedna závada střídače. „V roce 2017, tedy po dvacetiletém téměř nepřetržitém provozu ale byly panely již na hranici životnosti, což potvrdila rovněž odborná technická zkouška firmy TES,“ konstatoval Schreier. Proto firma rozhodla o tom, že elektrárnu odpojí. Stalo se na sklonku roku 2017, kdy byly panely předány k ekologické likvidaci.

Víte, že moderní solární panely vydrží více vyrábět čistou energii více než 30 let? Zkuste zjistit, zda by se hodily na váš dům:

Elektrárna má nástupce

Tím ovšem příběh nejstarší české velké fotovoltaické elektrárny neskončil. Nedávno – v listopadu 2020 – technici ve vnějším areálu dukovanské elektrárny instalovali první z 2 600 fotovoltaických panelů o výkonu 320 W umístěných na speciálně upravených střechách 322 nových parkovacích stání.

„Jde o dosud největší českou fotovoltaickou elektrárnu tohoto typu, která díky svému výkonu 820 kilowattů pokryje roční spotřebu téměř tří stovek domácností. Elektrárna nezabírá žádnou ornou půdu a díky oboustranným panelům zužitkuje i sluneční světlo odrážející se od zaparkovaných vozidel,“ poznamenal Martin Schreier z ČEZ. Nové technologie totiž umožňují panelům vyrábět elektřinu na obou jejich stranách, a dosahovat tak až o 20 až 25 procent vyšší produkce čisté elektřiny ve srovnání s dosud užívanými typy.

Nové typy panelů pracují s účinností až 21 procent, což je přibližně o 11 procent více než původní elektrárna z Mravenečníku. Elektrárně proto ve srovnání se staršími zdroji stačí k dosažení stejného výkonu mnohem menší plocha. „Celkově investujeme do parkoviště budoucnosti 60 miliónů korun,“ dodal Schreier. Skupina ČEZ připravuje v dalších letech fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu v řádu stovek megawattů. Aktuálně přitom firma provozuje zařízení na výrobu elektřiny ze slunce o celkovém výkonu 125 MW, což v závislosti na přírodních podmínkách pokryje spotřebu přibližně 40 tisíc českých domácností.

Konstrukce pro novou solární elektrárnu. V pozadí chladící věže Dukovan.
FOTO: se souhlasem ČEZ

Dlouhé stráně navazují na tradici

Svou fotovoltaiku dnes ale mají už také Dlouhé stráně, a to ještě dokonce ve vyšší nadmořské výšce než tu původní. Na střeše objektu hradlových uzávěrů pod horní nádrží přečerpávací elektrárny v nadmořské výšce necelých 1350 metrů ČEZ instaloval panely v druhé polovině roku 2017. Má to svou symboliku: bylo to zhruba ve stejné době, kdy v Dukovanech končily provoz původní panely z Dlouhých strání, respektive Mravenečníku.

Celkový výkon nové fotovoltaické elektrárny na Dlouhých stráních je 8,7 kilowattů a její roční produkce se za ideálních podmínek pohybuje okolo 8 tisíc kilowatthodin. Fotovoltaická elektrárna je napojena na vlastní spotřebu objektu a částečně pokrývá spotřebu technologií elektrárny umístěné v podzemí.

„Největší výkon dosáhne elektrárna od května do srpna, to vyrobí denně v průměru 32 kilowatthodin elektřiny, ale i v podzimních a zimních měsících je výroba slušná, od listopadu máme denní průměr devět kilowatthodin,“ řekl šéf vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně Vítězslav Chmelař. „Výrobu zásadně ovlivňují změny počasí, které jsou na horní nádrži extrémní, za sněhové vánice či mlhy je výroba elektřiny samozřejmě mnohem nižší, ale i při těchto podmínkách elektrárna vyrábí.“

Na střešní krytinu objektu jsou připevněny nosiče, které tvoří podklad pro vlastní polykrystalické fotovoltaické panely. Energetici museli při instalaci elektrárny zvládnout některá nestandardní kritéria. S ochranáři přírody například řešili, aby plocha, kterou panely pokrývají, nebyla příliš rušivá z hlediska krajinného rázu.

Kvůli extrémnímu počasí v okolí horní nádrže museli technici zvolit dostatečně odolnou technologii, která tyto podmínky zvládne. Přínosem fotovoltaické elektrárny na turisticky velmi frekventovaném místě, které navštíví kolem 90 tisíc lidí ročně, je podle ČEZ také osvěta a propagace decentralizované výroby bezemisní elektřiny.

Autor: Pavel Baroch

Foto: se souhlasem ČEZ