Další uprchlickou vlnu vyvolá změna klimatu

Na další uprchlickou vlnu ve svém aktuálním vyjádření upozornil Robert Stojanov, odborník na migraci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Připomněl, že kvůli změnám klimatu už před lety začal velký exodus uvnitř Sýrie: lidé přicházejí o základní zdroje a stěhují se proto do velkých aglomerací, která na to však nejsou připravená.

„Změna klimatu ovlivňuje celý svět a důsledky, jako je zvýšený počet přírodních katastrof a intenzita environmentálních změn, narušují systémy výroby potravin, přírodní ekosystémy, mají dopady na globální i lokální ekonomiky. Změna klimatu transformuje naši planetu, společnost, ekonomiku. Jsme nuceni se tomu přizpůsobovat, ale tam, kde to už není možné, tam nastává proces vysídlení, migrace, pohybu,“ popsal Stojanov dlouhodobé procesy.

Jako místa, která jsou celosvětově nejvíce ohrožená, zmínil vedle Sahelu – území podél jižního okraje Sahary – také nízko ležící ostrovy, které jsou negativně ovlivněné zvyšující se hladinou moře. Problémy mají i oblasti delt velkých řek a města na pobřeží moří a oceánů.

Podle Stojanova je navíc současná rozvojová pomoc špatně mířená. Pomoc a donoři se často zaměřují na projekty, které mají podpořit setrvání obyvatel v postižených oblastech. Jde však často o omyl, který nefunguje. „Lidé ví sami nejlíp, jestli jsou schopni se ještě adaptovat, nebo už musí odejít. Urbanizované oblasti by měly mít nějaké plány, měly by počítat s migranty, aby nedocházelo k růstu slumů. Měli by mít pro příchozí připravenou infrastrukturu. Časem nezbude nic jiného, než lidi přemístit i plánovaně," soudí Stojanov.

Ochrana od OSN

Za přelom v nahlížení na klimatickou migraci odborníci označují rozhodnutí Výboru Spojených národů pro lidská práva z počátku loňského roku, podle něhož není možné upřít právo na azyl klimatickým uprchlíkům, pokud je v ohrožení jejich život.

Výbor se zabýval případem muže z tichomořského ostrovního státu Republika Kiribati, který tvrdil, že byl donucen odejít na Nový Zéland kvůli měnícímu se klimatu a stoupající hladině moře. Podle britského deníku The Guardina argumentoval Ioane Teitiota tím, že se obával o život svůj i o život rodinných příslušníků. Populace v hlavním městě Kiribati, kde Teitiota žije, vzrostla z 1641 stálých obyvatel v roce 1947 na zhruba 50 tisíc. Důvodem je zejména zvyšující se hladina oceánu, která učinila okolní ostrovy neobyvatelnými. Podle Teitioty již jeho bydliště nedisponuje dostatečnými zdroji pitné vody: do deseti až patnácti let proto bude muset ostrov opustit.

Novozélandské úřady ho i tak deportovaly zpět na Kiribati. Výbor OSN pro lidská práva jim sice dal za pravdu, protože návrat do vlasti neznamenal pro tohoto muže bezprostřední nebezpečí, ale souhlasil s tím, že zničené životní prostředí a změna klimatu jsou jednou z nejpalčivějších hrozeb pro právo na život.

„Tento rozsudek říká, že pokud je váš život ohrožen kvůli změně klimatu, kvůli klimatické nouzi, a odejdete kvůli tomu do jiné země, neměli byste být posláni zpátky, protože byste byli ohroženi na životě tak jako ve válce nebo v případě pronásledování,“ vysvětlil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

Podle něho se vyspělé a bezpečné země musí připravit na prudký nárůst počtu lidí, kteří se proti své vůli vydají na cestu za perspektivnějším životem. „Nepouštěl bych se do spekulací o konkrétních počtech, ale určitě mluvíme o milionech,“ upozornil Grandi. Lidi mohou podle něj vyhnat z jejich domovů rozsáhlé požáry, jako vloni zasáhly Austrálii, zvyšující se hladina moří u nízko položených ostrovů, zkáza úrody a domácích zvířat v subsaharské Africe, ale třeba také ničivé záplavy.

80 milionů uprchlíků

Nejde přitom jen o chudé státy. Klimatičtí experti kupříkladu odhadují, že například rovněž ve Spojených státech může do konce století opustit své domovy třináct milionů obyvatel pobřeží. Takové přesuny by vyvolaly velký příliv obyvatel do „bezpečných“ měst. „Povede to k tlaku na bydlení a pravděpodobně dokonce vyústí v bezdomovectví mezi lidmi, kteří budou nepřímo vytlačováni stěhujícími se,“ řekl na konci roku agentuře Bloomberg Jesse Keenan z Harvardovy univerzity. Potvrdil, že naplnění katastrofických scénářů v rozvojových zemích by mohlo způsobit ještě větší potíže včetně dramatického nárůstu ilegální migrace do bohatých částí světa.

Organizace spojených národů odhaduje, že vloni se počet lidí, kteří přežívají mimo své domovy, přehoupl přes osmdesát milionů. Za uplynulou dekádu se tak téměř zdvojnásobil. Velkým problémem je, že osmdesát procent z nich žije v zemích nebo na územích, kde panuje potravinová nejistota. Mnozí navíc mají „dočasné“ bydlení v táborech, které se často změnilo na trvalé. Rovněž významně ubývá osob, které se po čase mohou vrátit domů.

„Změna klimatu je zjevná, hraje, a hlavně bude hrát velmi významnou roli v uprchlické migraci,“ uvedl před časem také ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Připomněl například, že země subsaharské Afriky trpí dlouhými obdobími sucha následovanými přívalovými dešti, což zásadně redukuje možnosti obživy jejich obyvatel. „A asi nám nic jiného nezbývá, než toto palčivé téma řešit,“ poznamenal Rozumek, podle něž OSN předpovídá do roku 2050 na 200 miliónů klimatických uprchlíků. „Ostatně Češi mnohokrát dokázali, že na přírodní a humanitární katastrofy, klidně na druhém konci světa, umí zareagovat velmi dobře,“ dodal.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Pixabay