Ani půl roku po ekologické katastrofě na Bečvě není znám viník, který kyanidem otrávil asi 40 kilometrů řeku od Valašského Meziříčí na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle expertů poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu závazné organismy. V kafilerii skončilo více než 40 tun ryb.

Rybáři, někteří starostové a další odborníci kritizují postup odpovědných úřadů za jejich postup bezprostředně po nehodě i při stále neuzavřeném vyšetřování. Například zastupitelstvo Valašského Meziříčí, které je nespokojené s průběhem vyšetřování, na konci ledna vyzvalo k odvolání ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse. Inspekce ovšem jakoukoli vinu popírá a tvrdí, že nic nezanedbalo.

Na inspekci podal trestní oznámení také hranický starosta Jiří Kudláček, protože úřad nevydal jasnou informaci, že do kontaminované řeky nikdo nesmí. Rybáři a další dobrovolníci tak ze zamořené vody vytahovali mrtvé ryby holýma rukama. Ačkoli havárie se stala už v neděli 20. září, úřady oznámily, co ryby zabilo, až ve čtvrtek 24. září. Některým radnicím dokonce oficiální vyrozumění ani nedorazilo.

„Z mého pohledu je trochu s podivem, že první informace, že nemáme do Bečvy chodit, nemáme brát vodu, máme tam chodit kdyžtak jen v ochranných prostředcích, mi přišla takovou formou, že to vyvěsil na svých webových stránkách moravskoslezský rybář. Ale oficiální cestou nepřišlo vůbec nic,“ postěžovala si v České televizi například starostka Milotic nad Bečvou Hana Bezděková (nestr.).

Kritika soudního znalce

Odborníkům se nelíbí ani postup soudního znalce Jiřího Klicpery, který zpracovává klíčový posudek pro policii. Klicpera už podruhé požádal o prodloužení termínu pro svoji práci a současně bez bližších podrobností veřejně prohlásil, že zná viníka havárie a zároveň vyloučil spojitost otravy Bečvy se společností DEZA, o níž se mimo jiné také spekuluje. Chemička patří spolu s dalšími podniky holdingu Agrofert do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Sám mám zkušenost jako soudní znalec, překvapilo mě to vystupování a prezentování něčeho předtím, než to prošlo procesem, jakým by to mělo projít,“ řekl Přemysl Soldán z Výzkumného ústavu vodohospodářského. Vyjádření znalce Klicpery překvapilo rovněž náměstkyni zlínského hejtmana Hanu Ančincovou (Piráti), která má na starosti životní prostředí. „Oficiální posudek stále není, ale už se opět v médiích diskutuje, kdo to nebyl,“ řekla Ančincová. „Zůstává mi rozum stát, že ten, kdo by měl v případu mluvit, mlčí, a kdo by měl mlčet, tak mluví,“ dodala.

Uhynulé ryby na Bečvě, 20. září 2020
FOTO: se souhlasem Petra Novotného

Poslaneckou komisi Brabec odmítl

Vyšetřování ekologické havárie dlouhodobě kritizuje v Poslanecké sněmovně opozice, její návrhy na zřízení speciální vyšetřovací komise ale většina zákonodárců nepřijala. „Není možné, aby se řešily úniky informací místo úniků jedů,“ uvedl v lednu k návrhu komise předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Ptáme se, jak to je vůbec možné? Veřejnost i my začínáme mít pochybnosti o průběhu a způsobu vyšetřování této havárie, a proto jsme se rozhodli k tomuto specifickému kroku a budeme iniciovat zřízení vyšetřovací komise. Není možné, aby podobné havárie zůstaly bez vyšetření a společnost se jimi promlčela,“ vysvětlil motivace, proč se opozční strany shodly na návrhu ustavit vyšetřovací komisi Jurečka.

Tu spolu s KDU-ČSL podpořila ODO s TOP 09. "Musíme se postarat, aby se vyšetřila a hlavně se už nikdy v budoucnu neopakovala. Vyšetřovací komisi i proto nesmí tvořit výhradně poslanci, ale také lidé, kteří mají k Bečvě vztah osobní i odborný. Budu ráda, když se její součástí stane například paní senátorka Jitka Seitlová, místní rybáři a ekologové,“ navrhovala Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) však odmítl obavy opozice z toho, že kauza vyšetřování vyzní do ztracena. Může prý odpřisáhnout na zdraví svých blízkých, že nikdo nic nezametá pod koberec. Poslancům také řekl, že je naštvaný z prodlužování vyšetřování. Kauzu je třeba vyšetřit „padni komu padni“.

„Nikdo nic nezakopává pod koberec. To vám mohu odpřisáhnout na zdraví všech nebo všeho, co je mi blízké,“ řekl Brabec ve sněmovně. Ministr se také ohradil proti tvrzení, že jako někdejší ředitel Lovochemie, která patří do holdingu Agrofert, nemá vztah k životnímu prostředí. „Jestli si myslíte, že bývalý ředitel chemičky trhá mouchám křídla a dusí zvířátka, tak se prosím omluvte,“ řekl poslanci ODS a starostovi Uherského Hradiště Stanislavu Blahovi. Brabec podotkl, že je mimo jiné rybář a houbař.

Vyšetřovací komise k havárii na Bečvě, kterou iniciovala opozice, by podle ministra nepřípustně nahrazovala práci policie. Brabec uvedl, že by komise zasahovala do neuzavřené kauzy, čímž by vytvořila nebezpečný precedens. Stejné argumenty v debatě používali i komunisté ve zdůvodnění, proč vznik komise nepodpoří.

Čtrnáct návrhů senátorky Seitlové

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), zvolená za Přerovsko, práci úřadů v kauze Bečva rovněž dlouhodobě kritizuje. Sestavila dokonce desetičlenný expertní tým a teď, půl roku od nešťastné události na řece, představila návrh na odstranění nedostatků v právních předpisech ve 14 oblastech. Mezi ně patří třeba vyjasnit kompetence České inspekce životního prostředí a vodoprávních úřadů nebo větší koordinaci krajských záchranných systémů.

„Analýza havárie odhalila slabiny v systému zvládání mimořádných událostí na vodách orgány státu. Stěžejní orgány státu nenaplnily zákonem stanovené kompetence a povinnosti,“ uvedla Seitlová. Pokud se nepodaří začlenit návrhy expertní komise do připravovaných vládních úprav, chce je Seitlová využít jako senátní předlohu.

V zákoně o integrovaném záchranném systému chce Seitlová například změnit současné oprávnění k varování obyvatelstva o haváriích na vodách na povinnost. Aby se už nemohlo opakovat to, že se některé obce dozvěděly o otravě řeky kyanidem až s několikadenním zpožděním. Vodoprávní úřady by podle návrhů měly mít primárně za úkol zneškodňování havárií a ukládání opatření, inspekce životního prostředí by měla šetřit zdroje a příčiny.

Experti Seitlové požadují také výslovné určení, kdo bude odpovědný za řádný průzkum havárie včetně odběru vzorků. Doporučují rovněž zpracování závazného metodického pokynu ke zjišťování příčin havárie. Složky krajského záchranného systému by měly mít povinnost se vzájemně informovat o opatřeních, pokud havárie přesáhne hranice krajů.

Za zcela zásadní považujeme (proti současnému pouhému oprávnění) stanovení povinnosti včasného varování občanů, pokud by havárií na vodách mohlo dojít k ohrožení jejich majetků, zdraví nebo životů,“ zdůrazňuje senátorka Jitka Seitlová.
FOTO: Senát ČR

Desítky havárií ročně

Za neopodstatněné označila Seitlová informační embargo kolem půlročního vyšetřování otravy Bečvy. Uvedla, že informační embargo na detaily postupu zasahujících orgánů v čele s Českou inspekcí životního prostředí a vodoprávními úřady nemá podklad v trestním řádu ani jiných právních předpisech.

„Všechny informace měly být poskytnuty, pokud tam není závažné riziko pro vyšetřování. Existují k tomu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ upozornila senátorka. Podle ní nemůže dát jeden orgán státu absolutní embargo na všechny informace. Mohlo by to být zneužitelné. „A v tomto případě se to skutečně jeví jako zneužívané,“ dodala.

Na povrchových tocích se v Česku stane každý rok okolo stovky chemických havárií, které ohrožují a poškozují životní prostředí, přičemž ty závažnější mohou mít dopady na kvalitu pitné vody, zdraví a životy. Úřadům se ale nepodaří pokaždé odhalit viníka. Například v roce 2019 se stalo 97 událostí, přičemž původce byl zjištěn ve 45 případech. V první polovině roku 2020 to bylo 47 havárií, viník byl odhalen ve 23 případech.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: se souhlasem Petra Novotného