Koronavirová pandemie zasáhla celý svět. Bez výjimek. Každá země sice s virem bojuje po svém, ale zdravotní, ekonomické i sociální dopady bude mít toto období na všechny. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) však Covid přináší jedinečnou příležitost pro změnu a zotavení do světa, který bude pro jeho obyvatele lepším místem.

“Pandemie nám ukázala, jak důležité je být připraveni, když přijde krize. A také nám ukázala, že odkládat odvážná rozhodnutí na později může přinášet obrovské náklady,“ řekl José Ángel Gurría, generální tajemník OECD a dodal: “Na koronavirou krizi jsme nebyli připraveni, a ještě méně jsme připraveni na důsledky, které vyplynou z klimatické změny, zhroucení biodiverzity, vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví a okyselování oceánů“.

OECD proto vydala 25 doporučených změn, které bychom měli udělat, abychom obnovili férovou a nízkouhlíkovou tržní ekonomiky. Tato doporučení se zaměřují na hlavní sektory lidského života: zemědělství, stavebnictví, energetiku, průmysl a dopravu. Změny v těchto odvětvích by potom podle mezinárodní organizace měly proběhnout hlavně na úrovni investic, regulací, daní, dotací, vedení lidí, informací a vzdělání.

Zemědělství bez emisí

V oblasti pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat OECD doporučuje trvalé zvyšování produktivity prostřednictvím inovací, zaměření na snižování emisí sektoru s cílem uživit rostoucí populaci. „Příkladem takového přístupu je precizní zemědělství, které využívá digitální technologie. Jedná se třeba o globální systém určování polohy nebo senzory, které pomáhají snižovat množství použitých hnojiv,“ uvádí v oficiální zprávě OECD. A dále doporučuje reformu předpisů, které narušují ceny za zemědělské komodity a vedou k vyšší produkci emisí. Státy by měly také lépe využívat daně a systém dotací s cílem snížit produkci emisí v zemědělství, což souvisí se zahrnutím zemědělství do národních strategií pro zmírnění změny klimatu. Důležitý je však také spotřebitel, který by měl mít více informací o způsobu zemědělské produkce, výhodách ekologického zemědělství a měl by být nabádán k omezování plýtvání jídlem.

Výstavba i renovace v duchu udržitelného stavebnictví

Bydlení a výstavba nových budov je zásadním tématem v řadě světových měst, do kterých se přesouvá velká část populace. Součástí této problematiky je však také růst znečištění měst. OECD proto nabádá městské samosprávy k vypisování veřejných zakázek tak, aby byly šetrné ke klimatu a investicím do udržitelných budov. Současně vyzývá, aby udržitelné budovy byly součástí plánování výstavby ve městech i na venkově. „Příkladem je španělský projekt sociálního bydlení Navarra, kdy bylo na základě udržitelných standardů v letech 2018-2021 vystavěno 524 energeticky soběstačných sociálních domů určených k nájemnímu bydlení. Tyto byty znamenají 90% snížení spotřeby emisí, mají téměř nulové emise, a navíc díky nim bylo vytvořeno téměř 300 pracovních míst,“ uvádí OECD příklad soběstačného sociálního bydlení. Organizace vládám doporučuje také zavedení přísných klimatických předpisů a norem pro budovy, využití daňových a finančních pobídek k renovaci stávajících budov a realizaci průběžného vzdělávání v oblasti zeleného stavitelství pro projektanty a dodavatele.

Přechod na obnovitelnou energetiku

„Díky obrovskému snížení cen je elektřina získána z obnovitelných zdrojů, zejména větru a slunce, levnější než energie z fosilních paliv a tento trend bude pokračovat,“ uvádí OECD. Zvýšení investic do výstavby, instalace a infrastruktury zelené energetiky jsou hlavním bodem doporučovaným v oblasti energetiky. Hlavním cílem by potom měl být odklon od uhlí a využití potenciálu nových zdrojů energie, které neznečišťují ovzduší. Vlády by také měly zvýšit cenu za produkci emisí, tzv. uhlíkovou daň, a usnadnit bariéry v přechodu na zelenou energií. „To urychlí zavádění čisté a obnovitelné energie a zvýší investice do bez uhlíkových technologií. Současně to zvýší vládní příjmy. Příkladem je britský systém daně z uhlíku, který v letech 2012–16 vedl ke 78% snížení spotřeby uhlí při výrobě elektřiny a 58% snížení emisí CO2. Rovněž se zlepšila kvalita ovzduší a zlepšila se dostupnost zelených technologií,“ uvádí OECD příklad systému Podpora uhlíkové ceny z Velké Británie. Státní peníze by měly putovat k podpoře zelené energie i na lokální úrovni a podporovat lepší informovanost o udržitelné energetice mezi spotřebiteli a investory.

Průmysl nazeleno

Průmysl je v mnoha zemích, Česko nevyjímaje, jedním z hlavních původců emisí. OECD proto radí podporovat a rozšiřovat výzkum a vývoj v oblasti nových nízkouhlíkových průmyslových procesů a regulaci energetické účinnosti v elektrárnách. Cestou je také zpoplatnění produkce emisí při zachování konkurenceschopnosti, podpora inovací a hledání cesty pro přechod k efektivnímu využívání energetických zdrojů i v dalších hospodářských odvětvích. „Od roku 2009 mají v Japonsku stanovena povinné výkonnostní cíle spotřeby energie v těžkém průmyslu s cílem zvýšit energetickou účinnost o 1 % ročně. Rusko má zase několik zákonů, které určují lokální i národní energetické standardy pro průmyslové firmy podnikající v oblasti výroby oceli, hliníku a papíru. Tyto firmy musí předkládat certifikáty tepelné a energetické účinnosti a každá továrna, která nesplní daná kritéria, je vyřazena z provozu,“ uvádí OECD příklady zvyšování energetické účinnosti v továrnách.

Udržitelná mobilita – osobní i nákladní

Posledním odvětvím, na které je podle OECD nutné se zaměřit, je doprava. Nákladní, letecká a lodní patří k zásadním původcům emisí a v této oblast proto organizace doporučuje zaměření na výzkum, výrobu a používání paliv s nulovými emisemi. Dále vytvoření podmínek pro to, aby se maximalizovaly přepravní kapacity a byly zvýšeny dotace na podporu udržitelné mobility v případě osobní i nákladní dopravy. Nízkouhlíkové způsoby dopravy by měly být zohledňovány také v rozhodování ve veřejném sektoru. „Další pákou na změnu v dopravě jsou veřejné zakázky. Měly by zohledňovat uhlíkovou stopu dodavatelů. Příkladem je švédské výběrové řízení na trajekt plovoucí mezi Stockholmem a ostrovem Gotland. Toto výběrové řízení zahrnovalo kritérium na emise skleníkových plynů. Vítězná nabídka tak využívá zkapalněný zemní plyn (LNG), což vedlo ke snížení produkce emisí CO2 o 20 %,“ uvádí OECD.

Zdroje: OECD, WeForum

Autorka: Kristýna Vobecká

FOTO: Pixabay