Vědci potvrdili, že fosilní paliva jsou tichý zabiják

Podle nové studie vědců z Harvardovy univerzity bylo spalování fosilních paliv jen v roce 2018 důvodem úmrtí 8,7 milionů lidí. To je 18 % z celkového počtu úmrtí vůbec a o trochu méně než jedna smrt z pěti. Jedná se přitom o dvojnásobný počet úmrtí, než který byl odhadován v posledním vydání největší a nejkomplexnější studie Global Burden of Disease Study. Tato analýza zkoumá příčiny úmrtí lidé po celém světě a fosilní paliva jako původce úmrtí označila u 4,2 milionu lidí.

„Výsledky naší studie ukazují, že znečištění ovzduší způsobené závislostí na fosilních palivech má vysoce škodlivé dopady na lidské zdraví. Nemůžeme s čistým svědomím dále spoléhat na fosilní paliva, když jsme si vědomi jejich škodlivých dopadů na lidské zdraví a známe jejich čistější alternativy,“ říká spoluautorka a geografka z University College London Eloise Marais.

Vyšší míra úmrtnosti, lepší způsob získávání dat

Jak je možné, že se výsledek nové studie v počtu úmrtí tolik liší? Vědci z Harvardu použili pro získání dat novou metodu. Autoři předchozích studií dopadů spalování fosilních paliv na lidské zdraví totiž pracovali při odhadování průměrné koncentrace částic PM2,5 v ovzduší se satelitními daty a pozorováním zemského povrchu. Podle vědců z Harvardu je však problematické, že ze satelitních snímků není možné rozeznat, zda se jedná o částice pocházející z emisí fosilních paliv nebo o běžný prach, kouř ze samovolných přírodních požárů nebo jiné zdroje prachového znečištění.

Pro zjištění původu znečištění, tak vědci využili nástroj GEOS-Chem, což je globální 3D model zkoumající chemické složení atmosféry. Model používá vysoké prostorové rozlišení, takže autoři mohli rozdělit celou planetu pomocí mřížky o velikosti jednotlivých částí 50x60 km a v každé části území mohli zkoumat míru znečištění a její složení zvlášť. V modelu byly zahrnuty emise z různých sektorů, například z energetiky, průmyslu, lodní, letecké i pozemní dopravy. Poté museli vědci zjistit, jaký vliv mají emise vlastně na zdraví lidí. Vyvinuli proto model hodnocení rizik, který propojil data o koncentraci prachových částic ze spalování fosilních paliv v ovzduší se statistikami o zdraví lidí žijících v daných oblastech. Ukázalo se, že vyšší úmrtnost je v oblastech s dlouhodobým vystavení emisím z fosilních paliv, a to i v nižších koncentracích. “Více než průměrné rozložení emisí v regionech nás zajímalo, kde je skutečné znečištění s ohledem na lidská obydlí a vzduch, který zde lidé dýchají,“ uvedl Karn Vohra, spoluautor studie z Univerzity v Birminghamu.

Omezení emisí má zásadní vliv na zachování lidských životů

Zkoumaná data pocházela z roku 2012, kdy nepůsobil jev El Nino, který může míru znečištění v ovzduší v konkrétních regionech značně ovlivňovat. Zpracovaná data také reflektují snížení počtu emisí v Číně mezi lety 212-2018, kdy došlo k jejich omezení na polovinu. Tuto skutečnost také vědci zmiňují jako důkaz důležitosti zapojení vlád do snižování emisí a potírání původců znečištění. Omezení emisí v Číně totiž vedlo k záchraně 2,4 milionů životů, včetně 1,5 milionu životů obyvatel země. „Nejvyšší míru úmrtnosti následkem spalování fosilních paliv mají zejména industriální části světa. Podle autorů výzkumu se jedná o Severovýchodní Ameriku, Evropu a Jihovýchodní Asii,“ uvedla Marais.

Vědci zveřejněním studie chtějí apelovat zejména na politiky a původce znečištění, aby přehodnotili přístup k získávání energie a alternativním bezemisním energetickým zdrojům, které neohrožují lidské zdraví a životy.

„Věříme, že vyjádřením zdravotních následků ze spalování fosilních paliv, můžeme poslat jasnou zprávu politikům a vedení firem o tom, jaké benefity přinese přechod na alternativní zdroje energie,“ prohlásil profesor environmentální epidemiologie na Harvardu Joel Schwartz.

Zdroje: Harvard, Electrek

FOOT: Pixabay