Kristýna Vobecká | 9. 2. 2021

Špinavé ovzduší zkracuje délku života. Dusí se i česká města

Až sedm milionů lidí ročně umře po celém světě v důsledku znečištěného ovzduší. Nová studie španělských vědců potom ukazuje, že pokud omezíme znečištění zejména ve velkých evropských městech, tak můžeme ročně zabránit až 50 tisícům zbytečných úmrtí.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je znečištěné ovzduší jedním z hlavních původců nemocí a pracovních neschopností na celém světě. V důsledku vystavení znečištěnému ovzduší podle organizace zemře ročně až sedm milionů lidí. Nově zveřejněná studie v odborném periodiku The Lancet Planetary Health ukazuje, že původci předčasných úmrtí jsou zejména jemné prachové částice (PM2,5) a oxid dusičitý (NO2). Autoři studie proto přichází se žebříčkem evropských měst seřazeným podle nejvyšší úmrtnosti až po tu nejnižší v důsledku špatného ovzduší. Města jsou totiž, vzhledem k vysoké koncentraci původců znečištění, mezi které patří hlavně doprava, výroba a vytápění pomocí pevných paliv a vysoká koncentrace obyvatel na malém územím, nejrizikovějším místem.

Omezme znečištění a zachráníme tisíce životů

Autoři studie představují model, který ukazuje, že pokud by města snížila míru znečištění na úroveň doporučovanou WHO, tak by ročně došlo k prevenci 51 213 předčasných úmrtí v důsledku vystavení jemným prachovým částicím. Pokud by bylo dále omezeno vystavení oxidu dusičitému zabránilo by se 900 úmrtím ročně a pokud by se míra znečištění PM2,5 snížila ještě více zabráníme 124 729 tisícům úmrtí a v případě NO2 dalším 79 435 úmrtím.

„Tyto nové vědecké odhady zdůrazňují závažné dopady znečištění ovzduší na obyvatele evropských měst. Pro jejich výpočet jsme použili údaje o expozici znečištění ovzduší na území o velikosti 250m2 a srovnali je s údaji o úmrtnosti specifické pro město. To nám umožnilo identifikovat místní rozdíly, které nebyly zohledněny předchozími studiemi prováděnými na národní úrovni,“ řekl spoluautor studie Mark J. Nieuwenhuijsen z Barcelonského institutu pro globální zdraví (ISGlobal) pro Health Europe. A dodal, že výsledky studie dokazují, že mnoho evropských měst stále nedělá dost, aby se jim povedlo snížit míru znečištění na úroveň doporučovanou WHO, což vede ke zbytečným úmrtím.

Ostrava a Karviná se dusí

Ve většina ze zkoumaných měst (84 %) jsou jejich obyvatelé vystaveni vysoké míře znečištění prachovými částicemi, jejichž výskyt přesahuje doporučení Světové zdravotnické organizace. A v 9 % zkoumaných měst je vyšší výskyt oxidu dusičitého, než doporučuje WHO. Jemnými prachovými částicemi jsou nejvíce zatížená města v Itálii, České republice a v Polsku. Jedná se o italská města v Pádské nížině (Milán, Bergamo), česká města na Ostravsku (Ostrava a Karviná) a polská města v oblasti Hornoslezského metropolitního svazku v Polsku (Katowice, Krakov). Z hlediska výskytu oxidu dusičitého je potom nejhorší situace v Madridu, Antverpách, Turíně, Paříži a v Miláně.

Na druhé straně žebříčku se naopak umístila města s nejnižší mortalitou v důsledku znečištění ovzduší. Jedná se o norské Tromso, město Umea ve Švédsku, Oulu ve Finsku a hlavní město Islandu Reykjavík.

“Ve srovnání jednotlivých měst jsme zaznamenali značné rozdíly, protože dané oblasti jsou ovlivňovány různými zdroji znečištění. Metropolitní oblasti jako je Madrid se potýkají s vysokou mírou úmrtnosti v důsledku výskytu oxidu dusičitého, který vzniká zejména v hustě zalidněných oblastech s velkým objemem dopravy. Doprava, spalování tuhých paliv a průmyslová výroba zase stojí za zvýšenou mírou znečištění jemnými prachovými částicemi. Pádská nížina v severní Itálii je velmi urbanizovanou oblastí se značným výskytem emisí generovaných člověkem. V jižní oblasti Polska a na východě České republiky vede těžební průmysl a dochází zde k častému spalování hnědého uhlí za účelem vytápění zejména v zimních měsících,“ uvedla spoluautorka studie Sasha Khomenko z ISGlobal pro Health Europe.

Podle autorů studie by měla města a vlády začít ihned jednat. „Potřebujeme urgentní změnu v sektoru soukromé motorizované dopravy směrem k veřejné a aktivní formě mobility. Musíme také snížit produkci emisí z průmyslu, letišť a přístavů. Nutný je také zákaz spalování tuhých paliv jako je dřevo a uhlí. A nakonec výsadba stromů a zeleně ve městech z nich udělá nejen zdravější, ale také udržitelnější a příjemnější místa pro život,“ uzavírá Khomenko.

Zdroj: Health Europe

FOTO: Wikimedia Commons, Mlha v Praze (Táborská ulice v Nuslích).