Pavel Baroch | 22. 1. 2021

Česko zaostává v rozvoji akumulace, pomoci může novela energetického zákona

Budování bateriových úložišť je pro budoucnost moderní bezemisní energetiky, ale i pro další obory naprosto klíčové. Jenže Česká republika má v tomto oproti Německu, Spojeným státům a dalším zemím jen zlomek kapacity. V platném energetickém zákoně totiž chybí jakákoli zmínka o bateriových úložištích. To se teď může změnit díky novelizaci příslušného zákona. Podle ředitele Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jana Fouska je změna zákona pro další rozvoj bateriových úložišť zcela zásadní.

Proč jsou vlastně důležitá bateriová úložiště?

Přínosů bateriových úložišť je mnoho, patrně největšího rozmachu se jim dostává díky jejich velmi rychlé reakci v řádu milisekund, díky které lze např. stabilizovat energetickou síť prakticky okamžitě, než najedou další stabilizační zdroje. Stále větší oblibu si získávají také ve výrobě, kde např. brání výpadkům sériové výroby a snižují tak firmám ztráty způsobené zastavením procesu. Velkým tématem je také jejich propojení s obnovitelnými zdroji, které díky své intermitentní povaze mohou využít bateriová úložiště pro ukládání nadbytečné energie, tedy v danou chvíli nepotřebné energie, a maximalizovat tak výrobu daného zdroje. Bateriová úložiště také mohou plnit bezpečnostní funkci, kdy fungují jako záložní zdroj, ať už jde o výrobní provozy, elektrárny, nemocnice, letiště a mnoho dalšího.

A význam baterií do budoucna?

V budoucnu však budeme potřebovat ukládat energii i na delší dobu, než jsou hodiny, tedy sezónně. Zde spatřujeme - stejně jako Evropská unie - velký potenciál v dalších formách ukládání, zejména do plynu a při výrobě vodíku. Ten je pak dále využitelný jak zpět v energetice, tak třeba v dopravě či průmyslu, čímž dojde k přirozenému synergickému efektu dekarbonizace i dalších sektorů, tedy nikoliv pouze energetiky. Přestože už tyto technologie několik let existují a v zemích jako je třeba Německo už je vodíkové hospodářství poměrně rozvinuté, reálný rozmach očekávám až po roce 2030.

Největší bateriové úložiště v Česku bylo zprovozněno na podzim 2019 v Plané nad Lužnicí, má výkon 4 megawatty a kapacitu 2,5 megawatthodin. Jakou kapacitu mají největší evropská nebo světová úložiště?

Úložiště v areálu teplárny C-Energy Planá, která je i členem naší asociace, nám dělá velkou radost. Nejen že jde o největší úložiště v zemi, ale i díky propojení s fotovoltaickou elektrárnou, která baterie během slunných dnů dobíjí, dosáhla teplárna poměrně výrazné dekarbonizace provozu - zejména při náběhu služeb pro stabilizaci sítě. Podobně velké úložiště provozuje rovněž od roku 2019 také náš další člen, společnost ČEZ, a to v Tušimicích, kde společně s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS vyzkoušela nasazení baterie právě pro služby výkonové rovnováhy. Dobré výsledky pak přispěly k úpravě Kodexu přenosové soustavy, který od počátku letošního roku právě využití i samostatně stojících baterií umožňuje. Jejich nasazení tak už brzdí pouze absence legislativního ukotvení akumulace v energetickém zákoně.

A jaká je tedy situace v cizině?

Co se týče zahraničí, tam jsou opravdu řádově dále. V prosinci bylo v USA uvedeno do provozu největší bateriové úložiště na světě s výkonem 300 megawattů a kapacitou 1200 megawatthodin, které předčilo do té doby největší bateriový systém o 250 megawattech a 250 megawatthodinách instalovaný v létě loňského roku, rovněž v Kalifornii. Obě úložiště postupně „sebrala“ titul největšího bateriového systému slavné australské baterii, která svůj původní výkon 100 megawattů navýšila v loňském roce na 150 megawattů. V Evropě je rekordmanem Irsko, které své bateriové úložiště o 100 megawattech zapojilo taktéž loni v prosinci. Druhé místo si zatím drží německé bateriové úložiště s českou stopou o 66 megawattech instalované také v roce 2020. Jak je vidět, bateriové systémy se staví nezadržitelným tempem a každým rokem jsou trhány nové a nové rekordy. Již nyní jsou známy velké plány na daleko větší úložiště jak v Evropě, tak po celém světě, takže zmiňovaná úložiště tak o svá postavení rekordmanů jistě brzy přijdou.

A jak vychází porovnání celkové kapacity českých bateriových úložišť se zahraničními?

Toto porovnání opravdu nevychází vůbec dobře, celkem jsou na českém území instalovány pouze čtyři velkokapacitní bateriové systémy, kdy dokonce jedno z nich je od své instalace v roce 2017 pouze ve zkušebním režimu, jelikož připojení do sítě tohoto takzvaného stand-alone bateriového systému stále není možné kvůli absenci akumulace v platném energetickém zákoně. Ostatní tři úložiště jsou napojena na klasické točivé zdroje. Tyto čtyři české bateriové systémy mají výkon celkem o 10 megawattů a kapacitu kolem 8 megawatthodin, což je v porovnání například s Německem a jeho 750 megawatty velkokapacitních baterií vskutku tristní.

Jan Fousek, výkonný ředitel AKU BAT
Asociace pro akumulaci AKU BAT

Čím si tento nepoměr vysvětlujete?

Rozvoj u nás brzdí stále chybějící úprava akumulace energie v energetickém zákoně, o kterou Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT usiluje již skoro čtyři roky. Ministerstvo průmyslu a obchodu celou tu dobu všechny snahy blokovalo, nicméně teď už jsou snad další neodůvodněné snahy o zablokování tohoto potřebného trendu nemyslitelné. Přípravy zcela nového energetického zákona, na kterých se AKU-BAT podílí, sice vypadají velmi slibně, avšak účinnost tohoto zákona je očekávána až za několik let.

Ale ve sněmově se právě projednává novela energetického zákona.

Ano, klíčová je pro nás nyní novelizace energetického zákona, jejíž první čtení se má konečně po mnoha průtazích uskutečnit v úterý 26. ledna. Následně by na hospodářském výboru měly být projednány pozměňovací návrhy, mezi nimiž je i námi iniciovaný návrh na vytvoření licence pro akumulaci energie. Rádi bychom zde upozornili, že zákon nezavádí pro baterie žádné dotace, což někteří dezinformátoři rádi říkají. Zavádí jen a pouze licenci pro její provozování.

Doposud také nebylo umožněno všem bateriovým systémům poskytovat služby výkonové rovnováhy, nicméně jak jsem říkal, po aktualizaci Kodexu přenosové soustavy účinné od ledna 2021 mohou i samostatně stojící bateriová úložiště tyto služby poskytovat. Před tím se tato možnost týkala pouze baterií napojených na klasické točivé zdroje. Obecně lze však říct, že v České republice jsou lidé velmi skeptičtí vůči moderní energetice, do níž se řadí také akumulace energie. To pak souvisí s nedostatečnou podporou jejího rozvoje.

Může tedy už novela energetického zákona rozvoj bateriových úložišť významně pomoci?

Jak už jsem uvedl, aktuálně projednávaná novelizace energetického zákona je pro akumulaci energie naprosto zásadní. O ukládání energie není v energetickém zákoně ani zmínka, bateriová úložiště tak nemají legislativní oporu, a tudíž Energetický regulační úřad nemůže vydávat licence k jejich provozu. I výše zmíněný Kodexu ČEPSu platný od letošního roku umožňuje samostatně stojícím bateriím poskytovat služby výkonové rovnováhy, nicméně bez možnosti vydávání licence to v praxi není možné. A námi iniciovaný pozměňovací návrh byl posvěcen všemi klíčovými institucemi, jako jsou právě například Energetický regulační úřad, ČEPS či provozovatelé distribučních soustav. Rád bych znovu zdůraznil, že o žádných dotacích není v návrhu ani zmínka. Byznysmodel pro akumulaci už máme, sektor potřebuje již pouze onu licenci.

Mají investoři o budování bateriových úložišť zájem?

Zájem je i u nás - navzdory chybějící legislativě - opravdu velký. Svědčí o tom i stále rostoucí zájem o členství v naší asociaci, kdy nejen naši členové, ale i další firmy a jednotlivci z oboru, se kterými jsme my nebo naši členové v kontaktu, tento zájem projevují a ochotně s námi spojují síly při cestě za společným cílem. Mezi našimi členy najdete vedle technologických firem také velké energetické společnosti, největší banky, provozovatele obnovitelných zdrojů, průmyslové podniky, některé moderně smýšlející teplárny, univerzity a další asociace. Tato rozmanitost společností se zájmem o obor akumulace energie podle mě mluví za vše. České firmy by jistě rády investovaly i na českém území, pokud by pro to byly vytvořeny vhodné legislativní podmínky.

Autor: Pavel Baroch

Titulní foto: Baterie v rámci areálu teplárny Planá nad Lužnicí (ilstrační foto, zdroj: Siemens)