Energeticky efektivní domy si poradí s extrémními teplotami i výpadky proudu

Úvahy o výstavbě energeticky efektivních domů už nejsou motivovány pouze legislativou a vidinou nižších výdajů za energie. Dalšími faktory rozhodování jsou v posledních letech i energetická soběstačnost a bezpečnost spolu s vyšším teplotním komfortem, kterého je u tradičních technologií výstavby kvůli klimatickým změnám čím dál obtížnější dosáhnout.

Martin Pivoda

28. 12. 2020

Zvyšuje se totiž frekvence a intenzita extrémních teplotních výkyvů, což s sebou často přináší přetížení sítě a výpadky proudu způsobené nadměrným využíváním zdrojů tepla či chladu, které jsou náročné na elektřinu. Ocitáme se před překážkami, které brání naší schopnosti udržovat naše rodiny, živobytí a domovy v bezpečí a přišli jsme na to, že se energetickým výpadkům nebo povětrnostním krizím potřebujeme rychle přizpůsobit. Investování do energeticky efektivních domů se jeví jako vhodný prostředek pro zmírnění dopadů energetických mimořádných událostí.

Co je energeticky efektivní dům?

Energeticky efektivní dům zlepšuje schopnosti využití jeho systémů vytápění, chlazení a ohřevu vody. Jedná se o atraktivní přístup ke správě domácích systémů pro spotřebitele, protože mnoho lidí je motivováno snižovat náklady na energii, měnit své návyky s ohledem na klimatické změny a budovat si svou energetickou nezávislost. Profesionálové ve stavebnictví berou při zvyšování energetické účinnosti v úvahu všechny proměnné, detaily a interakce, které ovlivňují spotřebu energie v budovách. Kromě chování uživatelů budov, lokálních podmínek a klimatu jsou podstatnými prvky také:

  • Spotřebiče a domácí elektronika
  • Izolace a vzduchové těsnění
  • Osvětlení a denní osvětlení
  • Vytápění a chlazení prostor
  • Ohřev vody
  • Okna, dveře a střešní okna.

Život v energeticky efektivním domě nejen šetří peníze za účty. Dobře izolovaný dům odolný vůči povětrnostním vlivům udrží teplo déle než ten, který je špatně izolovaný a průvanový. Během vlny veder zůstane dům chladnější, a to i bez klimatizace, takže může snížit riziko zdravotních komplikací. Na druhou stranu vás při silných mrazech investice do izolace pomohou udržet v teple. Domy budované v tomto standardu odolávají větru, vedru, dešti a sněhu a poté udržují pohodlí obyvatel po dobu až 7 dnů bez napájení dokonce i v extrémních horkých nebo chladných podmínkách. Tuto vlastnost odborníci označují jako “pasivní přežití". Jedná se o domy, které zůstanou obyvatelné i v případě výpadku proudu.

Domácí energetický management využívající obnovitelné zdroje energie k zásobování elektřinou může zmírnit dopady výkyvů v dodávkách nebo ve spotřebě. Vysoce efektivní domy kombinují nejmodernější energeticky efektivní konstrukce, technologie a osvětlení s komerčně dostupnými systémy obnovitelných zdrojů, jako je solární ohřev vody a solární elektřina. Díky využití místního podnebí a místních podmínek mohou projektanti použít například i prvky a metody pasivního solárního vytápění. Cílem takového přístupu je snížit spotřebu energie budovy jako celku co nejefektivněji a poté zajistit sníženou spotřebu energie pomocí obnovitelných zdrojů.

Zajímavá vás, o kolik by mohly solární panely snížit vaše náklady za energii?

Energetickou efektivitu budov bychom neměli chápat pouze z pohledu minimalizace úniku tepla, ale spíše z pohledu potřeby dosažení teplotně stabilního vnitřního prostředí. S tím souvisí v letních měsících přehřívání zejména střech. Stejně jako nošení světlého oblečení vám může pomoci udržet si chlad za slunečného dne, chladné střešní materiály jsou navrženy tak, aby odrážely více slunečního světla a absorbovaly méně tepla než standardní, tmavá krytina. Chladné střechy mohou být vyrobeny z vysoce reflexního typu barvy, plechové krytiny nebo vysoce reflexních tašek nebo šindelů. Jejich použitím lze za slunných letních dnů dosáhnout o desítky stupňů nižší teploty střechy v porovnání s klasickou krytinou a ušetřit tak energii na provoz klimatizace k zajištění přijatelné teploty uvnitř.

Výzkumy prestižních institucí potvrzují správný směr

Výzkum na Harvardu identifikoval synergii mezi energetickou účinností budov a jejich odolností vůči teplu v teplejším podnebí. Díky pozorovanému nárůstu frekvence a intenzity horkého počasí v městských oblastech po celém světě a očekáváním ještě extrémnějšího vývoje se odolnost zastavěného prostředí vůči teplu stala hlavním problémem pro plánovače a tvůrce urbanistických strategií.

Studie z roku 2020 v laboratoři Lawrence Berkeley National Laboratory naznačuje, že technologie energetické účinnosti by měly být hodnoceny nejen podle jejich energetických úspor, ale také podle jejich vlivu na odolnost budovy vůči extrémním povětrnostním vlivům.

V případě nepříznivých povětrnostních podmínek, které vedou k výpadku proudu, lze akumulovanou energii použít k zásobování budov během těchto událostí. Systémy pro ukládání energie budou brzy schopny predikovat výskyt silného větru a dalších meteorologických parametrů, aby bylo možné určit, kdy je nejlepší začít dobíjet, monitorovat stav distribuční sítě a odhadovat pravděpodobnost výpadku elektřiny.

V jednoduchosti je krása a budoucnost

Někdy je v životě lepší to jednodušší. Mnoho efektivních opatření na zvýšení účinnosti je také nejméně nákladných na provedení. Tento povzbudivý výsledek naznačuje, že v budovách lze v téměř reálném čase potenciálně nasadit opatření s nízkými nebo žádnými náklady, která zvýší efekt pasivního přežití tím, že poskytne svým obyvatelům teplotně bezpečné útočiště. Je zřejmé, že technologie energetické účinnosti by měly být hodnoceny nejen podle jejich energetických úspor, ale také podle jejich vlivu na tepelnou odolnost budovy vůči extrémním povětrnostním vlivům.

Autor: Martin Pivoda

Zdroj: CleanTechnica.com

FOTO: passivehouseplus.ie