Kristýna Vobecká | 2. 12. 2020

Úspěšné projekty zelených budov a zdravé krajiny ukazují, jak lze obstát před změnami klimatu

Víte, co spojuje ČSOB Kampus v Praze, systém tůněk a mezí v Sedlčanech a slaměný dům v Dobřejovicích? Všechny tyto projekty získaly ocenění v soutěži Adapterra Awards 2020, kterou pořádá Nadace Partnerství. Cílem soutěže je najít a ocenit projekty, které jsou nejlepšími příklady adaptace na změnu klimatu. Tyto projekty pomáhají ochlazovat naše města a zadržovat vodu v krajině.

Podle koordinátorky ocenění Andrey Křivánkové zájem lidí o klimatickou změnu roste. Je to vidět jak na vyšším počtu přihlášených projektů v letošním ročníků, ale také na rostoucím zájmu veřejnosti o problematiku sucha, biodiverzity nebo zelených staveb. Více se dočtete v našem rozhovoru.

Podle čeho jste vítězné projekty v jednotlivých kategoriích letošního ročníku ocenění Adapterra Awards vybírali?

Přihlášené projekty hodnotí nezávislá porota složená ze šesti odborníků na klimatologii, ekologicky šetrné stavebnictví a urbanismus, krajinnou ekologii, ochranu vodních toků a niv či na tvorbu strategických dokumentů v oblasti adaptace na změnu klimatu. Všechny projekty hodnotí podle přesně daných kritérií. Je jím například míra závažnosti, tedy jak závažné klimatické riziko projekt v dané oblasti zohledňuje. Dále je to funkčnost opatření. To znamená, zda je řešení systémové či je flexibilní a jestli umožňuje úpravy podle vývoje změny klimatu. Také nás zajímá, jestli opatření řeší zároveň více problémů spojených se změnou klimatu. Dalším kritériem je, zda má opatření vedlejší přínosy či rizika, a to jak sociální, tak ekonomická nebo třeba mitigační. Hodnotíme také pozitivní i negativní vliv opatření na životní prostředí a širší ekosystémové služby. A neméně důležitá je replikovatelnost řešení, tedy zda je možné jej opakovat nebo přenést do dalších lokalit a za jakých podmínek.

Projekty se Vám do soutěže hlásí samostatně nebo je cíleně vybíráte?

Autoři projektů se do soutěže hlásí sami. Často se jejich zástupci dozví o soutěži od kolegů z oboru, od přátel či od organizací, jimiž jsou členy a které naši soutěž sledují. Sami také oslovujeme projektanty, obce či firmy, o kterých víme, že obdobná adaptační opatření realizují a dáváme jim možnost informaci o nominacích rozšířit.

Krajinný park V ladech
Foto - Vojta Herout

Kolik projektů celkem se do letošního ročníku přihlásilo a pociťujete zvýšení zájmu o účast?

Letos sedo soutěže přihlásilo 78 projektů, což je třikrát více než v loňském roce. Je to velmi pěkný nárůst. Zájem veřejnosti je také slibný, jen v letošním roce se do veřejného hlasování zapojilo téměř 6,5 tisíce lidí. Soutěž jsme pořádali podruhé, proto je těžké určit její vývoj. Třetí ročník v roce 2021 ukáže, kam se posuneme. Vnímáme ale, že obecně se o téma klimatické změny a toho, jak se na ni připravit, zajímá čím dál víc lidí.

V jakých kategoriích projekty soutěží a na základě čeho jste tyto kategorie určili?

Projekty soutěží ve čtyřech kategoriích, těmi jsou volná krajina, zastavěná území, pracovní prostředí a náš domov. Jednotlivé kategorie pokrývají všechny možné typy adaptačních opatření a zároveň jsou díky nim projekty rozděleny tak, aby byly srovnatelné. Nemůžeme například srovnávat obnovu zemědělské krajiny s komplexem administrativních budov, a ten zase nemůžeme srovnávat se stavbou rodinného domu. Každý z projektů tak soupeří s obdobnými projekty.

Kromě kategorií pak všichni finalisté soutěží o Cenu sympatie ve veřejném hlasování. Paralelně je udílena cena také nejlepšímu projektu na území hlavního města Prahy, zde se vychází z výsledků hodnocení odborné poroty a tato cena je udělována ve spolupráci s hlavním městem Prahou.

Dokážete posoudit, zda se do soutěže hlásí více projektů realizovaných soukromými osobami nebo naopak organizacemi?

Většinou se jedná o nějakou organizaci, která projekt financovala. Je to kombinace větších i menších firem, ale i neziskových organizací, spolků či státních podniků nebo obcí. Často však za jednotlivými projekty stojí konkrétní osoba z této organizace, která buď stála přímo u zrodu, přišla s myšlenkou daného opatření nebo se zasadila o jeho realizaci. U každého z projektů byla na začátku něčí myšlenka. A jsme velmi rádi, že s těmito lidmi můžeme spolupracovat. Na jednotlivce je pak zaměřená kategorie náš domov, kde nám letos soutěžilo 12 projektů.

Dům vody a tónů
Foto Domy Atrea (Kateřina Raimová)

Můžete říct, který z projektů letošního ročníku podle Vás oslovil porotu soutěže nejvíce?

Letos se nám sešlo hodně zajímavých a kvalitních příkladů adaptačních opatření na klimatickou změnu. Odborné porotě se velmi těžko vybírali finalisté a vítězové. Jedná se o tak pestrou škálu opatření, že každý člověk může hledat inspiraci, která mu nejvíce sedí.

A má některý z těchto projektů také potenciál v rámci boje se suchem v české krajině, což je jeden z dopadů klimatické změny?

Konkrétně oba vítězové z kategorie volná krajina se snaží o návrat vody do krajiny. Projekt obnovení meandrů řeky Dyje je kvůli své spolupráci s Rakouskem značně unikátní, ukazuje však, že u každé řeky je možné obnovit její přírodní ráz. A u menších řek je to mnohdy jednodušší než u takto velkého přeshraničního projektu. Druhý projekt, soustava tůní a mezí na pozemku Lubora Křížka, zase ukazuje, že každý může holýma rukama podniknout něco pro zadržování vody v krajině. V českém kontextu tedy mají šanci být následovány.

Mají podle Vás přihlášené projekty nějaké společné znaky? Dokážete na základě zhodnocení přihlášených projektů vypozorovat trendy ve výstavbě zelených budov v Česku?

Každý z projektů je po technické stránce trochu jiný. Ale jednoznačně lze vypozorovat, že u projektů budov (kategorie Pracovní prostředí a Náš domov) jsou moderní technologická řešení už standardem a společným znakem všech přihlášených projektů. Všechny budovy splňují vysoký stavební energetický standard, a to včetně opatření proti přehřívání jako je vnější stínění, zelená střecha apod. Dále jsou vybaveny zdroji tepla a elektřiny využívající místní obnovitelné zdroje, mezi která patří tepelná čerpadla a fotovoltaické panely, volbou vhodných stavebních materiálů i použitím systému vzduchotechniky podporují zdravé vnitřní prostředí. Mají také nastavené systémy pro hospodárné využívání vody jak pitné, tak dešťové a řeší i kvalitu prostředí v bezprostředním okolí stavby, například výsadby zeleně či tvorbu vodních prvků.

Nově se do oblasti zelených budov začínají promítat i trendy cirkulární ekonomiky například v podobě využití místních, recyklovaných stavebních materiálů. Napříč všemi kategoriemi mají potom projekty společné to, že za nimi stojí lidé s vůlí dělat něco dobrého pro zdraví krajiny a odolnost měst vůči dopadům změny klimatu. Tím to vše začíná.

Vidíte, na základě srovnání letošních projektů s oceněnými projekty z loňských ročníků, jak se z hlediska přístupu k ochraně přírody a boji se suchem mění ráz české krajiny?

Ve volné krajině se stále více začínají projevovat projekty budování mokřadů a přírodních prvků v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Tedy nikoliv tah na výstavbu rybníků či dokonce přehrad jako technických způsobů akumulace vody, ale důraz na přírodě blízká opatření, která kromě zadržování vody v krajině také významně posilují biodiverzitu.

Hospodaření s dešťovkou Suomi Hloubětín
foto Vojta Herout

Je zde něco, co Vás v letošním ročníku soutěže Adapptera Awards příjemně překvapilo?

Na závěr každého ročníku pořádáme odbornou konferenci, kde vystupují přední osobnosti České republiky a diskutují na téma adaptací na klimatickou změnu. Letos jsme se zaměřili na téma příměstské a zemědělské krajiny a příjemně nás překvapilo, že se o konferenci zajímali nejen lidé z oboru a z městských úřadů, ale také z řad veřejnosti. Program sledovalo živě přes 400 lidí a víc jak 500 lidí si pustilo záznam. Ten najdete na YouTube Nadace Partnerství. To ukazuje, že toto téma není české společnosti lhostejné.

Co byste nakonec vzkázala potenciálním zájemcům o účast v dalších ročnících soutěže?

Dejte o svých realizovaných projektech vědět i ostatním, pochlubte se svými zkušenostmi. Budeme velmi rádi, když nám pomůžete šířit dobrou praxi a inspirovat ostatní k dalším podobným realizacím. Každá kapka se počítá a každý projekt se má čím pochlubit. Napište nám o Vašem projektu na adapterra@nap.cz nebo rovnou nominujte projekt do příštího ročníku Adapterra Awards 2021.



Titulní fotografie: Zdravý dům z přírodních materiálů (foto Vojta Herout)

Zdroje: představení vítězů Adapterra Awards 2021