Svaz moderní energetiky | 24. 11. 2020

Hrozí, že z fondu na modernizaci energetiky vypadnou levná moderní řešení

Vláda připravuje zásadní nástroj na podporu nových obnovitelných zdrojů: Modernizační fond. V podmínkách pro podporu nových solárních elektráren však vylučují ty, které by mohly vyrůst na zrekultivovaných plochách nebo jiných nezemědělských plochách. Bez solárních parků však bude fond jen parodií na dekarbonizaci.

Modernizační fond, který bude sloužit na podporu výstavby nových obnovitelných zdrojů energie nebo zateplování budov, patří mezi základní nástroje vlády pro zajištění potřebného snižování emisí. Nyní byl vložen do meziresortního připomínkového řízení dokument, podle kterého se má financování zelených opatření řídit. Podle Svazu moderní energetiky a dalších asociací z oblasti obnovitelných zdrojů hrozí, že budou vyřazena ta nejlevnější a nejsnáze dostupná řešení: nešlo by tak realizovat solární elektrárny na průmyslově znečištěných lokalitách, například v bývalých uhelných povrchových dolech.

Předkladatelé totiž nezohlednili, že rekultivovaná území těžby spadají pod zemědělský půdní fond. Z podpory mají být také vyloučeny i nekvalitní plochy s travnatým porostem, které se nehodí pro zemědělskou produkci. „Vyloučení podpory projektů fotovoltaických elektráren na zemědělském půdním fondu, bez ohledu na kvalitu půdy a ­charakter porostu, považujeme za systémově chybné. Na rozdíl od jiných staveb nevede výstavba fotovoltaické elektrárny ke znehodnocení půdy v lokalitě,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Nejde o to, že by měly solární elektrárny růst na orné půdě. Tam patří jen v případě, že současně neomezí zemědělskou produkci (tzv. agrivoltaika),” upřesňuje Martin Sedlák.

Svaz moderní energetiky spolu se Solární asociací současně upozorňují, že vyloučení podpory pro nové solární parky, který by stály na půdách vedených v zemědělském půdním fondu, vylučuje také projekty uvažované na bývalých těžebních plochách nebo skládkách. „Jde přitom o plochy, které nebude výhodné využívat v rámci zemědělských či lesnických aktivit. Absolutní vyloučení zástavby na půdách, které jsou formálně vedené jako zemědělský půdní fond, považujeme za přežitek. Zejména u půd nižší bonity nepředstavují FVE ohrožení zemědělské půdy a to proto, že při jejich výstavbě se neprovádí plošná skrývka ornice,” vysvětluje Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

Zástupci Svazu moderní energetiky a solárního průmyslu proto doporučují úpravu programového rámce Modernizačního fondu, která by umožnila stavbu a provoz fotovoltaických elektráren také na plochách trvale travního porostu o bonitách III., IV a V. Umístění fotovoltaických modulů na těchto plochách nezmění jejich charakter užívání. Nadále půjde o travní porosty. Lze je v kombinaci s fotovoltaikou využívat například jako pastevní pozemek nebo květnatou louku pro včely a motýly.

Vhodný mix řešení pro dostupnou zelenou energii

Fakt, že by měly být z podpory vyloučeny právě velké solární parky budované na bývalých brownfieldech či plochách s travním porostem, pak zablokuje to ekonomicky nejvýhodnější řešení pro spotřebitele. Tato řešení jsou násobně levnější než střešní instalace díky úspoře z rozsahu. To však neznamená, že bychom se měli spoléhat pouze na velké solární instalace. Podle Svazu moderní energetiky musí být využita obě řešení současně.

Studie od společnosti Deloitte kalkuluje, že by šlo do roku 2030 vybudovat až 7 tisíc nových megawattů solárních elektráren. Na základě ekonomické výhodnosti doporučují rozdělit výkon na 6 tisíc megawatt pro solární parky a 1 tisíc megawatt pro střešní instalace. „Solární parky jsou to nejlepší řešení, pokud chceme levně a pro spotřebitele výhodně naplnit dekarbonizační cíle,“ uvádí Martin Sedlák.

Plody pod ochranou solárních panelů

Zástupci moderní energetiky naopak vítají, že se návrh Modernizačního fond zavádí podporu tzv. agrivoltaiky, tedy solárních panelů umístěných nad nebo mezi zemědělskými plochami s plodinami. Jde o směr fotovoltaiky, který se již několik let rozvíjí v Německu, Francii, Japonsku nebo Číně.

Přesto i zde existují bariéry, pro které se prostředky vůbec využít nemohou. „Problémem je zejména zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který kombinované využití zemědělské půdy vůbec nezná a jakoukoliv stavbu podmiňuje vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Ministerstvo životního prostředí sice změnu legislativy nevylučuje, zatím ale žádný návrh na stole není a hrozí, že žádný takto podporovaný zdroj elektřiny ani nevznikne,” upozorňuje na zákonnou bariéru Martin Madej, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.

Včely a fotovoltaika v symbióze: komunitní projekty Fresh Energy
Foto: Fresh Energy

Prostředky velké energetice i novým zájemcům

Oborové asociace ze sektoru moderní energetiky také upozorňují, že je třeba vyjasnit, kdo bude mít na podporu nárok. Legislativa sice stanovuje přednostní přístup k prostředkům v rámci Modernizačního fondu právě subjektům pod EU ETS (tedy energetickým firmám), ovšem nikoliv výhradní. Není také jasné, zda pravidlo na potřebu licence nevyřadilo zcela nové subjekty, které by teprve do oboru moderní energetiky chtěly vstoupit, včetně energetických komunit.

Svaz moderní energetiky proto doporučuje stanovit, že příjemcem podpory nemusí být jen stávající držitel licence pro podnikání v energetických odvětvích, ale každý subjekt, který se po dokončení projektu podpořeného z fondu držitelem licence stane. Za vhodné považuje také zpřesnění podmínky realizace přednostního práva EU ETS subjektů: doplnit základní parametry alokace, ideálně v procentech z celkového objemu prostředků programu. V opačném případě hrozí rozpor s pravidly veřejné podpory EU.

Divení úředníků

"Konflikt dotačních možností solárních elektráren na území brownfieldů vůbec neexistuje. V návrhu Modernizačního fondu, který jsme poslali do mezirezortního připomínkového řízení, výslovně uvádíme, že budeme podporovat fotovoltaické elektrárny na jinak obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností," uvedl náměstek MŽP Jan Kříž, v jehož sekci materiál o fondu tvoří.

Jenže tato slova jsou v konfiliktu s právní analýzou programového dokumentu, o kterou svá slova opírá Svaz moderní energetiky. "Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě," reagoval na obranu MŽP ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Tím i odmítl tvrzení ministra Richarda Brabce, že by šlo Svazu o prosazení instalací na zemědělské ploše. Jak je nasně patrné z kritických připomínek Svazu, jde pouze a jen o zelené plochy nevyužívané pro zemědělství.

Fotovoltaika vybudovaná na ploše bývalého dolu. Proč se jich MŽP boji?
Foto: © Lightsource BP

Současně stále platí pravidlo, že nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny. S ohledem na to Svaz moderní energetiky ministerstvu doporučil, aby změnilo podmínky pro získání dotace na jasně definované plochy například dle bonity půdy, přičemž lze uvažovat o půdách III. až V. třídy, které patří mezi půdy s průměrnými až podprůměrnými produkčními schopnostmi. Podobně mají definovány pravidla pro výstavbu solárních parků na ploše v Německu nebo Polsku a jasná kritéria jsou také důvodem, proč se rozvoj fotovoltaiky v obou zemích daří.

„Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter,“ uzavírá Martin Sedlák.

Zdroj: Svaz moderní enegetiky, ČTK

FOTO: Science in HD,