Pavel Baroch | 25. 11. 2020

Uhelná bitva o vodu a čistý vzduch na česko-německo-polských hranicích

Evropská unie plánuje snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně o 55 procent oproti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Česko zase čeká rozhodnutí, kdy skončí s využíváním uhlí. A Polsko v jihozápadním cípu své země rozšiřuje hnědouhelné důl Turów, takže by se v těsném sousedství českých a německých hranic mohlo těžit až do roku 2044. Ostře se proti tomu postavily české i německé úřady, takže se mezinárodním sporem v Trojmezí bude zabývat Evropská komise, a nakonec možná i Evropský soudní dvůr.

Polsko hodlá i v následujících letech pokrývat svou spotřebu elektřiny z hnědouhelné elektrárny Turów na česko-německo-polském pomezí. Ale elektrárna potřebuje palivo – uhlí ze stejnojmenného povrchového dolu. Původně tam těžba měla skončit letos na jaře, ale úřady jí povolily těžbu prodloužit a rozšířit. Zatím o šest let. Majitel dolu i elektrárny, polská energetická společnost PGE, ovšem počítá s kutáním „hnědého zlata“ až do roku 2044.

Dobývací území podél silnice z německého historického města Žitava do polské Bogatyně by se mělo zvětšit dvojnásobně – až na třicet kilometrů čtverečních. A rypadla se mají prohrabat do hloubky 330 metrů. Vytěžené uhlí by měl spalovat rovněž nový elektrárenský blok, do jehož vybudování investovala PGE asi čtyři miliardy zlotých, tedy více než 20 miliard korun.

Důl nám bere vodu

Jenže záměr s rozšířením dolu Turów narazil u okolních obyvatel – nikoli ovšem u Poláků, kterým elektrárensko-těžební komplex dává práci, ale u českých a německých sousedů, na jejichž stranu se postavily rovněž odpovědné úřady včetně českého ministerstva životního prostředí.

Libé z Liberecka se obávají, že těžební stroje zvýší hlučnost, prach z dolu znečistí ovzduší, a sebere jim navíc vodu. „Už dlouhou dobu pociťujeme úbytek vody v krajině i ve studnách. Místa, která dříve sloužila jako nádrže a zásobárny vody, jsou už dávno vyschlá,“ řekl například Milan Starec, obyvatel příhraniční obce Uhelná.

Současně si postěžoval na přístup polské společnosti PGE. „Jaká je jich odpovědět na naše argumenty? Že jejich důl s ubývající vodou nesouvisí, viníkem je klimatická změna. Dostali jsme se do naprosto paradoxní a těžko uvěřitelné situace, kdy spoluviník klimatické změny sám používá tento život ohrožující jev jako argument ve svůj prospěch,“ dodal Starec.

Mínus jeden metr

Na německé straně je dolu nejblíže už zmiňovaná Žitava. Právě zde autoři v říjnu zveřejnili nový vědecký posudek, podle něhož části saského města při pokračování těžby hrozí výrazný pokles terénu. Podle listu Sächsische Zeitung, který citovala čtk, si expertní zprávu u uznávaného německého hydrologa Ralfa Kruppa objednala česká skupina Frank Bold Society a německá pobočka organizace Greenpeace.

Vedle poklesu hladiny podzimních vod, který pocítí desítky tisíc lidí, bude podle studie problémem především pokles terénu. V historickém centru Žitavy by to mohlo být mezi 36 a 72 centimetry, ve východní části města, které leží přímo u polské hranice, by mohl být pokles dokonce až jeden metr. Podle studie proto není možné vyloučit ani vážné škody na domech.

Studie německého hydrologa kritizuje také plány polské společnosti PGE na budoucí zatopení dolu. Zatímco podle PGE to bude trvat 35 až 37 let, Krupp odhaduje, že zatopení dolu potrvá téměř 150 let. V nejhorším případě by podle hydrologa mohlo dojít i k průlomu Lužické Nisy do oblasti těžby. Už předtím se kyselé důlní vody projeví podle studie na kvalitě vody v toku, který pramení v Česku a až k ústí do Baltu tvoří německo-polskou hranici.

Žitavský starosta Thomas Zenker dnes uvedl, že nechal Kruppovu studii prověřit nezávislými odborníky, kteří proti ní nevznesli žádné námitky. „Mám proto o budoucnost Žitavy velké obavy,“ řekl starosta. Zástupce německé pobočky organizace Greenpeace Carsten Schmid řekl drážďanskému rozhlasu, že rozšíření dolu je přilitím oleje do ohně klimatické krize.

Na konci léta se na u památníku Trojmezí u Hrádku nad Nisou sešly stovky lidí z Česka, Německa, ale i Polska a protestovali proti pokračující těžbě uhlí v dole Turów. Dorazil i liberecký hejtman Martin Půta, dlouhodobý kritik energetických plánů na polské straně hranice. „Protestem jsme chtěli dát najevo náš požadavek, aby česká vláda podala na Polsko žalobu,“ sdělila Nikol Krejčová, vedoucí kampaně proti dolu Turów v české pobočce Greenpeace.

Proti pokračování a rozšiřování těžby vzniklo rovněž už několik petic, které podepsaly stovky obyvatel českého pohraničí.

Uhelný důl Turów, Polsko
MEDIA WNET, flikrt.com

Polský protiúder

Svou petici ovšem mají i polští obyvatelé, kteří se obývají, že by přišli o práci, pokud by se důl zavřel. „Uzavřením komplexu Turów by nastala sociální katastrofa. Nezaměstnanost by v regionu stoupla nad 15 tisíc osob profesně spojených s dolem nebo elektrárnou. Když v to započítáme i rodiny těchto zaměstnanců, bylo by ohroženo kolem 60 tisíc osob. To nelze dopustit,“ uvedla před časem polská europoslankyně Anna Zalewska.

Přechod na jiné energetické zdroje se podle ní „musí provádět jak s úctou k životnímu prostředí, tak i s úctou k lidem a jejich pracovním místům.“ Podle polských investorů nejsou obavy obyvatel na české a německé straně namístě, protože rozšíření těžby nebude mít výrazný dopad na jejich území. V plánu je například nasazení modernějších těžebních strojů, což by prý mělo snížit hlučnost.

Polské studie navíc uvádějí, že by se na české straně neměla zvýšit ani prašnost. Polská ekologická koordinátorka Anita Kulišová nedávno ubezpečila, že případnému nedostatku vody zamezí vybudování hydroizolační stěny. Propočty našich sousedů dokonce tvrdí, že hladina spodní vody postupně stoupne o několik metrů.

Práce pro Evropskou komisi

Tomu ale na německé ani české straně nikdo nevěří. Podle českého ministerstva životního prostředí je rozšíření povrchového dolu nezákonné. Spolu s ministerstvem zahraničí 30. září odeslalo Evropské komisi podnět proti Polsku za porušení unijního práva. Česká republika je přesvědčená, že Polsko rozšiřováním dolu Turów porušilo čtyři evropské směrnice a rovněž Smlouvu o Evropské unii. Nevyloučilo ani případnou žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Ministerstva upozorňují například na to, že Polsko schválilo změnu územního plánu bez řádného ukončení mezistátních konzultací. Nebo že neposkytuje žádné informace o řízení, kterým se vydává povolení k těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów do roku 2044.

„Obvyklou snahu Evropské komise je nalezení oboustranně akceptovatelných řešení, která povedou k vyřešení situace bez případného soudního řízení před Soudním dvorem EU. Česká republika se takovému postupu nebrání, nicméně je potřeba mít na stole písemné a jasné vyjádření Polska, které bude řešit problém našich občanů, zejména zajištění stabilního zdroje pitné vody, čistého ovzduší a zamezení rušení hlukem. Do té doby budeme pokračovat v započaté cestě,” uvedl náměstek ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž.

Stanovisko Evropské komise se očekává do konce letošního roku.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: Kancelaria Premiera,