Klíšťata budou útočit i na podzim. Za jejich větší aktivitu může změna klimatu

Klíšťata patří v přírodě k nejodolnějším druhům. Na světě existují minimálně 100 milionů let a pravděpodobně pily krev již dinosaurům. Tělo klíštěte obsahuje nemrznoucí směs, která jim pomáhá přežít chladná období a jejich dvě přední nohy mají infračervené senzory, které jim zase pomáhají rozeznat, kdy se blíží savec, na kterého se mohou přisát. Drobné chloupky na těchto nohou pomáhají klíšťatům udržet se na srsti všech zvířat a nejrozšířenější druh klíštěte černohlavého dokáže parazitovat na mnoha savcích i ptácích, což jen zvyšuje riziko šíření nemocí a možné nákazy. V minulosti byl výskyt tohoto obávaného druhu parazita, který šíří hlavně lymskou boreliózu, proti které nelze očkovat a může mít pro člověka v případě zanedbání nemoci těžké následky, zaznamenán hlavně v mírnějších a vlhčích podnebných pásech, situace se však postupným oteplováním planety mění a klíšťata se začínají objevovat i na místech, kde se jich předtím lidé obávat nemuseli.

Klíšťata míří na sever i na vyšší místa

V českých horách je nyní možné najít klíšťat i místech s nadmořskou výškou 1100 metrů. Do roku 1980 přitom nebyla klíšťata schopná přežít v nadmořské výšce více než 700 metrů. Podle klimatické edice zpravodajské agentury Bloomberg se v USA klíšťata rozšířila z obvyklých jižních oblastí Nové Anglie a horního středozápadu země do severních a západních oblastí například do severních oblastí Minnesoty. Ani zde se však klíšťata nezastavují, v oblasti východní Kanady místní vědci zjistili, že klíšťata se posouvají směrem k severu rychlostí až 50 kilometrů ročně a přináší s sebou obávané nemoci.

Přesun klíšťat na sever je spojen s mírnými zimami a horkými léty, kdy tato období dávají klíšťatům více příležitostí najít si vhodného hostitele. Studiem klíšťat a jejich migrací stále vyšších zeměpisných šířek a nadmořských výšek se zabývá americký vědec Richard Ostfeld, který působí jako ekolog nemocí na Cary Institutu ekosystémových studií v newyorském Millbrook. Klíšťaty se zabývá již téměř třicet let a posledních deset let se věnuje právě zkoumání jejich migrace v souvislosti s klimatickou změnou. “Měli bychom se všichni klíšťat začít obávat. Jedná se o rostoucí zdravotní riziko pro veřejné zdraví, kterému bychom měli věnovat pozornost. Čím déle se totiž budou klíšťata šířit v nynější míře, tím těžší bude s nimi bojovat,“ řekl Ostfeld pro agenturu Bloomberg, která o migraci klíšťat v důsledku oteplování informovala.

S klíšťaty přichází také nemoci

Přestože je spojitost mezi rozšířením klíšťat a globálním oteplováním očividná, nelze v současné situaci předpovídat, jak se bude růst populace klíšťat ve spojitosti s klimatickou změnou vyvíjet. O tom, jak klíšťata skutečně reagují na změny počasí a teploty, je známo jen velmi málo. Velikost populace klíšťat se navíc vyvíjí i podle dalších faktorů, jako je například množství potravy v daném roce, která je dostupná pro jejich zvířecí hostitele. Podle Ostfelda je však velmi důležitá zjistit, kam se klíšťata budou přesouvat. „Tam, kam jdou klíšťata, budou také nemoci přenášené klíšťaty,“ vysvětluje vědec.

Například lymská borelióza byla donedávna v Kanadě v podstatě neznámá, ale v současnosti se zde objevuje okolo 2 tisíc případů ročně. „Kanada se bude stávat vhodnějším místem pro klíšťata a můžeme zde očekávat jejich častější výskyt,“ říká Nicholas Ogden ze Státního zdravotnického ústavu v Kanadě.

V USA se výskyt nemocí přenášených klíšťaty v posledních letech dokonce víc, než zdvojnásobil. V roce 2004 bylo v Americe hlášeno 22 tisíc případů těchto nemocí a v roce 2018 už to bylo 47 tisíc případů. Výskyt infikovaných klíšťat roste také v Česku, i když se mění podle jednotlivých krajů a sledovaných let. Například v Praze bylo v roce 2017 diagnostikováno 174 pacientů s lymskou boreliózou a v roce 2018 už to bylo 232 případů.

Až 16 nemocích přenosných na člověka

Nejčastěji přenášenou nemocí klíšťaty je sice již zmiňovaná lymská borelióza, ale klíšťata mohou člověka infikovat i dalšími méně známými, ale zato stejně závažnými onemocněními. Jedná se o klíšťovou encefalitidu, ehrlichiózu, babesiózu, tularémii nebo bartonelózu. Americké centrum pro kontrolu nemocí zveřejnilo seznam dokonce 16 bakteriálních, virových nebo prvoky způsobených nemocí, které klíšťata přenášejí a vyskytují se v USA, přičemž v jiných státech světa se jedná o další choroby, jejichž počet stále roste.

Klimatická změna má tak zřejmě více možných negativních dopadů na lidský život a přírodu, než bychom si mohli myslet. V budoucnu se budeme muset vyrovnávat nejen s výkyvy počasí, suchem nebo růstem teplot, ale také s výskytem živočišných druhů v místech, kde jsme na ně doposud nebyli zvyklí a budeme si muset uvědomit, že na první pohled zcela neslučitelné věci jako onemocnění boreliózou po výšlapu do hor a globální oteplování spolu mohou opravdu souviset.

Zdroje: Bloomberg, Kliste.cz, Hygpraha.cz

FOTO: pxhere.com