Martin Prax | 7. 9. 2020

České teplárenství čeká zásadní modernizace. Vládní plán je však jen polovinou úkolu

Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes představilo plán proměny českého teplárenství. Svými kroky chce zajistit ústup od spalování uhlí a cenově dostupné dodávky tepla.

Podle ministerstva průmyslu budou prioritami investice do zdrojů, které nahradí uhlí za zemní plyn, dále domácí obnovitelné zdroje energie (OZE), biomasu, odpady, odpadní teplo a jádro. "Přitom se zachovají a budou dál rozvíjet centralizované soustavy zásobování tepelnou energií, které jsou energeticky efektivní. Minimálně 60 % dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu," uvedlo dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v tiskové zprávě.

MPo počítá s tím, že investiční podpora pro nutné změny půjde z miliard, které má Česko k dispozici v Modernizačním fondu, prostřednictvím evropského Plánu obnovy a z evropských strukturálních fondů. „V českém teplárenství hraje dominantní úlohu uhlí, zajišťuje víc než polovinu výroby tepla. Ceny emisních povolenek jsou ale v současnosti na takové úrovni, že provozovatelům tepláren zvoní hrana. Proto zahajujeme přechod na nízkoemisní zdroje i v oblasti centralizovaného zásobování teplem, které patří k nejefektivnějším způsobům dodávání tepla ve městech,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice.“

Co na průmyslu zapomněli

I přesto, že předseda vláda Andrej Babiš během léta oznámil, že k prioritám vlády bude patřit také podpora úspor energie, v dnes publikované strategii není o zvyšování energetické účinnosti ani slovo. Přitom právě renovace budou patří k nejdostupnější řešením, které mohou snížit spotřebu tepla. Ekologické organizace proto upozornily, že MPO plány mohou pouze zakonzervovat závislost na velkých zdrojích pro dodávky tepla. Na to upozrňuje Jiří Koželouh z Hnutí DUHA: "Plán má však zásadní nedostatek v tom, že ignoruje hlavní část řešení - využití obřího potenciálu úspor tepla. Už před lety vládní Pačesova komise upozornila, že 60 procent spotřeby tepla se dá srazit pomocí zateplování a dalších renovací budov. A zbytek dokážeme pokrýt solárními panely na ohřev vody, biomasovými či bioplynovými zdroji nebo tepelnými čerpadly. V budoucnu tedy nebude potřeba nejen fosilní uhlí, ale ani fosilní plyn a odpady. Ale jen pokud na tom budeme usilovně pracovat už nyní."

Podobně kritický hlas zaznívá také ze strany moderní energetiky: "České teplárenství potřebuje impuls k modernizaci jako sůl. Vítáme podporu ministerstva průmyslu, která má převést zdroje paliv pro dodávky tepla od uhlí k zemnímu plynu a obnovitelným zdrojů. Vláda však musí postavit revizi na důkladném využití potenciálu úspor. Vždyť jen vládní budovy mohou pomocí renovace uspořit přes 500 milionů korun za energii ročně, v celé republice je pak potenciál úspor energie v miliardách korun," komentuje dnes představený plán Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Podle analytiků je klíčové, aby byla podpora chytře nastavena. Miliardy, které bude mít Česko k dispozici, mohou rozhýbat produkci biometanu z biologicky rozložitelné odpadu, který dnes končí bez užitku na skládkách. Větší prostor by měly dostat také solární kolektory například na bytových domech, tepelná čerpadla, akumulace tepla a další technologie, které mohou pomoci snížit spotřebu fosilních paliv v budovách.

Efektivní využítí zdrojů

MPO dnes také uvedlo, že se ČR podařilo zajistit klíčové rozhodnutí Evropské komise, kterým se prodloužila dříve notifikovaná schémata provozních podpor původně platná do konce roku 2020, nově do konce roku 2021 (pro vstup nových zdrojů do systému provozních podpor). Odpadla tak nejistota pro investory ohledně čerpání provozní podpory pro nové zdroje s vysokoúčinnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla do 1 MW nebo výrobny tepla z biomasy, které by nově vstoupily do systému provozní podpory „kompenzace“ zvýšených palivových nákladů i v příštím roce.

Je to však zatím jen dílčí úspěch, neboť zdroje nad 1 MW jsou stále v nejasné situaci. Blokuje je protahování účinnosti novely zákona o podporovaných zdojích. Přitom jde v současnosti o nejúčinnější a nejekologičtější způsobem výroby tepla. Až do roku 2022 tak hrozí nemožnost výstavby kogeneračních jednotek nad 1 MW objemu, když tato blokace trvá již od roku 2017. Výstavba kogenerací přitom podporuje nejen stavební a instalační firmy, ale přímo samotné výrobce, protože Česko patří ve výrobě kogeneračních jednotek mezi světovou špičku.

Tento pat lze přitom odblokovat jednoduchým opatřením. Evropská komise již dříve udělila výjimku pro výstavbu projektů kogenerací až do výše 75 MW. Tyto projekty však nebyly realizovány. Bylo by proto dobré využít této výjimky pro projekty jiné, a to prostřednictvím pouhého oznámení Evropské komisi.

Právě tyto detaily v oblasti využití potenciálu energetických úspor, podpory decentralizovaných obnovitelných zdrojů či právě kogenerace ukazují, kam moc má MPO změny promyšlené a nakolik se Česku podaří využít všechny typy dostupných řešení pro rychlý útlum uhlí.

Zdroje: mpo.cz, impulsy pro energetické úspory

FOTO: ilustrační foto Teplárna České Budějovice (Xth-Floor)