Kristýna Vobecká | 11. 8. 2020

Změna klimatu nevěstí nic dobrého: vedra budou mít na svědomí smrt více lidí než infekční choroby

Vlny veder a oteplování země mohou, v případě zachování současné světové produkce emisí, způsobit větší počet úmrtí, než způsobují infekční nemoci. Tvrdí to nová studie zveřejněná týmem amerických vědců. Důsledkem klimatické změny mohou rostoucí teploty vést až k průměrné světové roční úmrtnosti 85 lidí ze 100 tisíc do konce tohoto století.

“Věnujeme velkou snahu zlepšování kvality zdravotnictví. Klimatická změna však může být obřím krokem zpět,“ říká profesor Kalifornské univerzity v Berkeley a jeden z autorů studie Solomon Hsiang. Zvyšující se teploty v kombinaci s rostoucí produkcí emisí nezpůsobí pouze sucho, ale povedou podle vědců k rapidnímu nárůstu úmrtí v důsledku veder. V případě, že dojde pouze k malému snížení současné produkce emisí, je předpoklad průměrné roční úmrtnosti 73 lidí ze 100 tisíc. Vyrovná se tak současné statistice úmrtnosti v důsledku infekčních chorob, mezi které patří tuberkulóza, HIV, malárie, žlutá zimnice nebo horečka dengue. Oteplování země bude podle studie znamenat také rostoucí tlak na zdravotnictví systém a lékaři budou častěji bojovat s chorobami způsobenými teplem.

Chudší země jsou vedrem zasaženy více

Zdravotní rizika v důsledku veder však nebudou dopadat na všechny světové země stejně. Již teď jsou vůči zvyšujícím se teplotám zranitelnější chudší země a komunity v porovnání s jejich bohatými sousedy. Tato propast se bude podle vědců dále prohlubovat a některé z nejvíce zasažených oblastí mohou dosáhnout až na úmrtnost 160 lidí ze 100 tisíc v důsledku tepla. Například vlny veder v Indii a Pákistánu podle serveru Time v roce 2015 způsobily smrt více než 3 tisíc lidí. A chudší země se nejen nacházejí ve většině případů v teplejších oblastech, ale mají také menší nebo nulové zdroje na to, aby mohly s vedrem bojovat a podmínky pro život v těchto oblastech se mohou stát nesnesitelnými.

Lidé žijící v bohatých zemích budou také pociťovat dopady veder na své životy, ale spíše z ekonomického hlediska, protože mají prostředky na to, aby se mohli vedru lépe bránit a chránit se před ním. „Bohaté populace čekají hlavně nepříjemné dopady na jejich peněženky, v chudších a teplejších oblastech však budou lidé umírat,“ říká Hsiang pro Time. Na druhou stranu země v chladnějších oblastech, jako je třeba Norsko nebo Kanada, by mohly zaznamenat díky oteplování nižší míru úmrtnosti.

Vedro jako Covid ohrožuje ty nejzranitelnější

Autoři studie pracovali s velkou databází dat o úmrtích a teplotních záznamech, aby zjistili, jak jsou tyto skutečnosti propojené. A to nejen v případě zřejmých případů úmrtí v důsledku tepla jako jsou úpaly, ale hledali třeba také spojitost mezi nárůstem infarktů a jednotlivými vlnami veder.

“Následkem nepřímých dopadů vedra umírá řada starších lidí. Je to v podstatě podobné Covidu, nejzranitelnější lidé jsou ti, kteří už mají jiné zdravotní potíže. Pokud máte problémy se srdcem a jste řadu dní po sobě vystaven vedru, mnohem pravděpodobněji vám hrozí kolaps,“ řekl environmentální ekonom z Univerzity v Chicagu a další z autorů studie Amir Jina pro The Guardian.

“Velmi vážné dopady vidíme v tropech. V případě veder se nejedná o vyrovnaný dopad na celý svět, následky se liší podle lokalit a místních podmínek. Chudší lidé jsou mnohem více zasažení, protože mají menší možnosti se situaci přizpůsobit. Bohatší země, i v případě, že jim úmrtnost také vzroste, mohou více investovat do adaptace. Lidé, kteří se nejméně zasloužili na původu klimatické změny, budou trpět nejvíc,“ říká Jina.

Dopady rostoucích teplot na bohaté země se budou podle vědců lišit podle toho, jak moc jsou tyto země na teplo zvyklé. „Opravdu teplý den v Seattlu je mnohem škodlivější než opravdu horký den v Houstonu, kde jsou na teplo, díky již nainstalovaným klimatizacím a dalším opatřením, lépe připraveni,“ říká další z autorů studie klimatolog Bob Kopp. Podle něj je změna klimatu otázkou veřejného zdraví a rovnosti.

Horší a lepší scénář pro planetu

Vědci v rámci načrtnutých scénářů možného vývoje počítají s několika variantami. Nejhorší z nich je ta, že produkce emisí bude stále růst a způsobí zvýšení průměrné teploty o 3 stupně Celsia do konce století. V takovém případě vědci odhadli náklady při průměrném zvýšení rizika úmrtnosti na 3,2 % světového HDP do roku 2100, což bude mít negativní dopady zejména na chudé a teplejší oblasti, naopak chladnější světové oblasti z této situace mohou profitovat.

Příznivější varianta potom počítá s rapidním omezením produkce emisí, což by mohlo počet úmrtí vlivem vedra snížit na třetinu předchozí varianty a samozřejmě se také výrazně podepsat na omezení nákladů. „Nejhorší varianta je možná a vyžadovala by drastická opatření, jako přesun lidí. Stejně tak jako koronavirus ohromil zdravotnický systém, tak je těžké předpokládat, pod jaký tlak nás dostane klimatická krize. Musíme porozumět rizikům a investovat do jejich zmírnění, než se skutečně začnou projevovat,“ dodává Jina.

Autoři studie se také pokusili vyčíslit sociální hodnotu emise, a to na 37 dolarů pouze ve spojení s úmrtností v důsledku veder. To je ale podle nich pouze vrchol ledovce. Pokud započítáte náklady na hurikány, záplavy, klimatickou migraci a další sociální a klimatické jevy způsobené změnami počasí, bude cena za emise mnohem vyšší a nutnost jednat urgentnější. S ochranou klimatu je proto podle autorů studie nutné začít hned teď, protože se můžeme vyvarovat zvýšení úmrtnosti a zvýšení globálních nákladů.

Zdroj: TIME, The Guardian, Studie

FOTO: Olga Kononenko