Kristýna Vobecká | 16. 3. 2020

Moderní trendy bydlení - domy se zelenou střechou a přírodním interiérem

„Stát by se měl zabývat celkovým vlivem stavby na životní prostředí, nejde pouze o spotřebu energie,“ říká Martin Pribila, majitel společnosti Ktkodom, která staví ekologické a pasivní domy umístěné přímo v krajině. Co je to krtkodom, jaké benefity přináší svým obyvatelům ekologická stavba a jaké překážky bude muset EU překonat na své cestě k Evropě bez emisí, čtěte v našem rozhovoru.

Jak dlouho se stavbě Krtkodomů věnujete a co přesně je krtkodom? Co si pod tím můžeme představit?

Krtkodomům se věnuji 9 let. Začínal jsem s nimi při práci a po nocích, ale krtkodom je prostě životní styl. Dům je překrytý zemí a jeho střecha přechází přímo do terénu, je to jedna velká opěrná konstrukce. Na střeše si přitom každý druhý majitel tohoto domu pěstuje zeleninu a před domem mívají klienti odpočinkovou zónu. Žádný z krtkodomů zatím nepotřeboval klimatizaci a v zimě se dům chová jako energeticky pasivní stavba. 



Pro koho jsou krtkodomy primárně určeny a jaké jsou hlavní benefity pro jejich obyvatele?



Hlavním benefitem krtkodomů je schopnost zadržovat dešťovou vodu na střeše a v malých vodních cyklech si ji brát v případě potřeby ze studně. Klient se tak netrápí se suchem. V top variantě je potom krtkodom CO2 pozitivní, což znamená, že více emisí na své střeše rozloží, než za svou životnost vyprodukuje. 

Krtkodomy si oblíbili mladé a začínající rodiny, většinou si vybírající katalogové projekty. Zkušenější klienti si potom vybírají luxusnější varianty s individuálním přístupem a jedinečnými tvary a soběstačné domy. 



Jaký je podle Vás potenciál pro zdravé a pasivní bydlení na Slovensku a případně i v Česku, pokud to dokážete zhodnotit?



Lidé by chtěli mít zdravé i ekologické bydlení, očekávají však, že bude dostupné za polovinu ceny běžného bydlení na trhu. Kolik zdravých a ekologických věcí je však levnějších? Pokud chcete zdravě bydlet, musíte více pracovat na stavbě a vynaložit o 10 % více úsilí. Ale lidí, kteří chtějí zdravě bydlet je hodně na Slovensku i v Česku. Každý den mi volá, nebo píše alespoň jeden zájemce.



Co by měl podle Vás stát udělat pro podporu soběstačného a ekologického bydlení?



Zástupci vedení státu by se měli seznámit s metodikou Life Cycle Assesement (LCA), což je celkový vliv stavby na životní prostředí. Zahrnuje se do něj nejen spotřeba energie, ale celý životní cyklus budovy. Způsobů, jak splnit požadavky udržitelné architektury je více. Pokud však stát na zelených střechách používá plastové folie a polystyren a plastové nádrže místo studní, je to problém. Občas však přichází rozumná státní podpora, jako jsou například kvalitní okna, rekuperace, výměna kotlů nebo podpora zelených střech, které však musí vydržet zelené více než dva roky. Těším se proto, až stát bude podporovat stavby podle LCA nebo principů trvale udržitelné architektury.  To znamená, čím lepší skóre, tím vyšší podpora a ať si každý bydlí v tom, co uzná za vhodné.



Dokážete si představit, že bude Česká/Slovenská republika v roce 2050 bezemisní a bydlení bude převážně ekologické, pasivní nebo dokonce plusové?



Uhlíkově neutrální nebo plusové domy již máme naprojektovány, čekáme pouze na výstavbu. Měli bychom ale začít spíše řešit, jak budeme dobíjet elektromobily. Kde vyrobíme tolik energie. Už dnes je v některých místech problém připojit dům do sítě a například taková Tesla S spotřebuje 5 krát více energie při průměrném provozu jako energeticky pasivní dům. Je také otázkou, zda stavět domy se životností 50 let, které se rekonstruují i dvakrát za jejich životnost a mnoho materiálu se přitom vyhodí. V ktkodomech proto zohledňujeme měnící se trend bydlení. Nosnou konstrukci děláme na 50 let, ale v interiéru je vše přírodní, lehce vyměnitelné a biologicky rozložitelné. Snažíme se o co nejmenší spotřebu energie a co nejmenší produkci odpadu. Spotřebu betonu jsme od prvních návrhů snížili o 45 %, použití fólií o 80 % a polystyrenu o 40 %. Zákazník si může také zvolit dřevěná okna a hliněné omítky.

FOTO: Krtkodom.sk