Kristýna Vobecká | 15. 3. 2020

Blog Nejez blbě ukazuje cestu ke správném stravování, říká Karolína Fourová

„Vstupem ČR do EU se kvalita potravin ohromně zvýšila, pořád máme ale ve způsobu stravování velké rezervy,“ říká Karolína Fourová, autorka blogu Nejez blbě, který se snaží lidi přimět o jídle přemýšlet a najít správné stravování. Jak takové stravování vypadá a proč by se o výživě mělo učit již na základních školách? Dozvíte se v rozhovoru.

Jak blog Nejez blbě vznikl a co pro Vás konkrétně znamená správné stravování? 

Mojí motivací bylo pomoci lidem zorientovat se v nepřehledné džungli výživových informací a začít o jídle znovu přemýšlet s rozumem. Dnes může díky sociálním sítím a médiím sdílet kdokoliv cokoliv a během pár vteřin rozšířit mýty a polopravdy mezi desítky tisíc lidí, proto tenhle svět potřebuje i nějaké Mirky Dušíny. Správné stravování je podle mého názoru jídlo vyvážené, plnohodnotné, díky kterému člověk fyzicky i psychicky prospívá a zároveň nezachází do extrémů a člověka nesvazuje a neomezuje v běžném životě.

Co byste poradila lidem, kteří dále nechtějí jíst blbě, kde mají začít? Které potraviny mají vyhledávat? 

Ty primární, ze kterých si dále sami uvaří. Pokud si sami nakoupíte suroviny a připravíte si z nich jídlo sami, lépe se vám bude kontrolovat to, co jíte, než když se budete spoléhat na polotovary nebo populární donášku hotového jídla. Také by pomohlo, kdyby se lidé vraceli k selskému rozumu, nespoléhali se na jednoduchá řešení, která jim poradí někdo bez odpovídajícího vzdělání v práci nebo na internetu. Je to sice snazší cesta, ale může přinést víc škody než užitku.

Jaké jsou podle Vás nejčastější chyby ve výživě Čechů?  

Nemyslím, že existují výživové chyby, které by byly typické pro Čechy. Nadbytek soli, nadměrná konzumace masných výrobků a masa obecně a zároveň nedostatek zeleniny v jídelníčku jsou problémy tzv. "západního stravování" obecně. Myslím, že máme velké rezervy také v příjmu vlákniny, nízký příjem komplexních sacharidů z celozrnných výrobků a luštěnin se týká mnohem většího procenta lidí než neustále zmiňovaný nedostatek bílkovin.

Může se v prosazování zdravého stravování a produkce kvalitních potravin nějak zapojit i stát? A jak? 

Díky vstupu ČR do Evropské unie se naštěstí kvalita potravin ohromně zvýšila. Potraviny mají dnes mnohem delší trvanlivost ne proto, že by byly plné aditiv, jak se někteří lidé domnívají, ale díky vysokým hygienickým standardům při výrobě. Jsem určitě zvědavá, jak se do budoucna popasujeme s otázkou dvojí kvality potravin, zda začneme zvyšovat kvalitativní požadavky na konkrétní výrobky nebo jen odlišíme obal.  

Rozhodně si myslím, že lidská výživa je velké téma dnešní doby a měla by tak mít své právoplatné místo ve školních osnovách jako samostatný předmět, nejen jako okrajová disciplína. Já studovala osmileté a později čtyřleté gymnázium, ale s výživovými tématy jsem se setkala poprvé na vysoké škole.

Dokážete si představit, že bude Česká republika v roce 2050 bezemisní a produkce potravin bude převážně z ekologického zemědělství a lokální produkce? 

Ráda bych, aby tomu tak bylo. Bylo by fajn být z velké části v produkci soběstační a vytvořit co největšímu počtu farmářů podmínky, díky kterým pro ně bude výhodné přejít z konvenční produkce na ekologickou.





FOTO: Pixabay