Česká nejmodernější bankovní budova vytápí teplem uloženým z léta

Česká nejmodernější bankovní budova vytápí teplem uloženým z léta

15. listopadu 2019

Průkopníkem v oblasti šetrných kancelářských budov v Česku je ČSOB. Od roku 2007 využívá administrativní komplex na Radlické, který díky progresivním technologiím získal certifikát LEED Gold a je stále na špici moderních staveb. V roce 2019 pak přibyla ve stejné lokalitě nová budova, která dokonce splňuje požadavky nejpřísnější certifikace LEED Platinum. Pojďte nahlédnout do jednoho z nejekologičtějších domů v Evropě.

 

Unikátní systém vytápění a chlazení 

Nová budova ČSOB (SHQ) je situována do stráně naproti objektu z roku 2007 (NHQ). Projekt pochází od architektů Marka a Štěpána Chalupových. Unikátním řešením je využití takzvaných aktivních betonů, které umí budovu v zimě ohřát a v létě chladit. Do stropní konstrukce jsou zabudovány trubky, kterými proudí voda ze 173 geotermálních vrtů s hloubkou až 150 metrů o celkové délce 26 kilometrů. Díky tomu je budova schopna v létě odvádět teplo z kanceláří a akumulovat jej na využití v zimě. Přenos tepla nebo chladu do kancelářského prostoru zajišťují sálavé systémy vytápění a chlazení. V období veder se dům dochlazuje řízeným nočním větráním pomocí automatizovaného systému otevírání oken. 

Fasáda budovy a hlavní i malá atria zajišťují maximum denního světla na každém pracovišti. V době, kdy denní světlo nedostačuje, jsou pracoviště automaticky plynule přisvětlována LED svítidly, a to efektivně pouze v době přítomnosti pracovníka, který má možnost intenzitu individuálně korigovat. Budova je chytře řízena pomocí snímání mnoha parametrů komfortu vnitřního prostředí: teploty, vlhkosti nebo koncentrací oxidu uhličitého. 

Při provozu budovy se důsledně využívá rekuperace tepla vznikajícího v kancelářích. Svým dílem tak přispívají přítomné osoby, kancelářská technika, solární zisky prostřednictvím fasády, ale také kuchyně nebo servrovna. Budova proto nemusí mít žádný další zdroj tepla. Zemní masiv je dostatečně velký na to, aby uchladil budovu i během léta. Pokud by přišly extrémní tropické teploty, je v záloze menší hybridní chladící agregát. 

 

Systém vytápění a chlazení využívá také akumulační schopnosti a tepelnou setrvačnost vnitřních konstrukcí, zejména výše zmíněných betonových desek. Jímání a redistribuce nočního chladu do denních hodin probíhá kombinací přirozeného větrání a volného chlazení. Řízeným otevíráním pláště většinou vybraných oken je možno zdarma předchladit objem vnitřního vzduchu a veškeré povrchy v interiéru. Vedle toho je možné aktivně chladit médiem také hmotu masivních stropních desek, aby následující den mohly radiací a konvekcí udržovat příznivé nižší teploty prostředí po celou pracovní dobu. 

V neposlední řadě objekt využívá také nerovnosti tepelných zisků a ztrát mezi protilehlými, k opačným světovým stranám orientovanými, průčelími a prostory. V přechodném období je totiž třeba za slunného dne prostory u jižních fasád chladit, zatímco prostory u fasád severních je nutno vyhřívat. Pomocí tepelných čerpadel je proto přebytečná energie z prostor u jižních fasád distribuována do prostor severních. 

To však ještě není vše. Nová budova umí doplnit teplem i přes ulici stojící objekt NHQ, se kterým je spojena teplovodem. Díky vlastnímu šetrnému zdroji sníží spotřebu zemního plynu v kotelně druhé budovy a současně uspoří část prostředků za energie, neboť využívá dostupný energetický potenciál země. To zajistí také vyšší energetickou bezpečnost. 

Inovace na fasádě i uvnitř 

K dalším použitým řešením patří možnost přirozeného větrání každého pracoviště. Lze tak zajistit přísun čerstvého vzduchu pouze okny a větrací jednotka, stejně jako topení a chlazení, nejsou při venkovních konformních teplotách vůbec v provozu. Proti nežádoucím tepelným ziskům budova využívá automatické systémy pohyblivého vnějšího stínění. I přesto, že vytváří druhou obálku objektu, nejsou bariérou k prosvětlení budovy denním světlem. 

Fasáda budovy a hlavní i malá atria zajišťují maximum denního světla na každém pracovišti. V době, kdy denní světlo nedostačuje, jsou pracoviště automaticky plynule přisvětlována LED svítidly, a to efektivně pouze v době přítomnosti pracovníka, který má možnost intenzitu individuálně korigovat.

 Budova je chytře řízena pomocí snímání mnoha parametrů komfortu vnitřního prostředí: teploty, vlhkosti nebo koncentrací oxidu uhličitého. Funkční celky jsou podrobně vyhodnocovány jak s ohledem na kvalitu pracovního prostředí, tak z hlediska spotřeby energie. Řízení vysoké setrvačnosti akumulačních stropů využívá predikci budoucích stavů prostřednictvím integrovaného systému, zahrnujícího mj. předpověď počasí i předpokládanou obsazenost pracovišť v nadcházejících dnech. 

Moderní a šetrné technologie jsou uplatněny též při správě domu a v interiérech. Budova je spravována pomocí technologie 3D modelování BIM (Building Information Modelling), která využívá virtuální kopie fyzického modelu objektu. Tato technologie byla použita i při projektování budovy. 

Zelená střecha se sportovištěm a závlahou z dešťovky 

Ekologickou linku budovy podtrhuje sedm střešních zahrad. Jedna z nich je věnována aktivnímu odpočinku a osazena venkovním sportovním vybavením. Pobytové zahrady jsou osázeny rostlinami a stromy typickými pro přirozenou flóru v lokalitě stavby. Zeleň má dostatek vláhy díky technologiím na jímání, úpravu a zpětné využívání dešťové vody. Zahrady slouží nejen jako součást pracovního prostoru, ale také k eliminaci efektu tepelného ostrova města. 

Inovace nechybí ani v podzemní části: parkoviště nabízí dobíjecí stanice pro elektromobily, nabíječky pro elektrokola a další vybavení v souladu s filozofií šetrného vztahu k okolí. 

 

Díky všem výše uvedeným technologiím a použitému materiálu budova SHQ splňuje nejvyšší úroveň certifikace LEED Platinum v kategorii výstavby administrativních budov. Ta garantuje efektivitu jak při výstavbě, tak při provozu, a tedy celkovou šetrnost k životnímu prostředí. 

Deset let na špici moderních kanceláří 

Rozhodnutí ČSOB investovat do nové moderní, chytré budovy dává logiku ve světle desetileté zkušenosti s provozem prvního administrativního sídla banky (NHQ) v Radlicích. Jde o první mezinárodně certifikovanou zelenou budovu v Praze. Vysoké hodnocení LEED Gold získala v roce 2010. Kancelářský komplex navrhl významný český architekt Josef Pleskot. 

 

Více než dekáda provozu potvrzuje, že se investice do šetrné stavby vyplatila. Mozkem moderních kanceláří je řídicí systém, který kompletně reguluje klimatizaci, větrání, vytápění, osvětlení a stínění budovy. Samozřejmostí je také řízení dalších klíčových systémů v budově. 

Zdroj tepla (plynová kotelna) je řízen dle ekvitermních křivek a tím nedochází k přetápění celé budovy, vzhledem k nízké přívodní teplotě vody ke spotřebičům je maximálně dosaženo nejefektivnější kondenzace na kotlích. Systém u chlazení budovy sám vyhodnocuje podle venkovní teploty, jaké parametry má zvolit pro co nejefektivnější výrobu chladicí vody. 

Vzduchotechnické jednotky jsou vybaveny rekuperací tepla, některé také směšovací komorou. Jednotky s deskovými rekuperátory odtahují vzduch ze sociálních zázemí, kuchyní a přípraven. Tím dochází ke zpětnému využití tepla ze všech provozů. Budova je rovněž vybavena velmi sofistikovaným řízením přirozeného provětrávání. Jednotlivá okna jsou vybavena pohony pro provětrávání a noční předchlazování. Systém na základě venkovní i vnitřní teploty, síly větru a deště vyhodnocuje, zda je efektivnější větrání zapnout, či nikoli. Vzhledem k tomu, že celý komplex budovy je propojen řadou atrií, jsou v nejvyšších místech světlíky opatřeny pohony a teplotními čidly. Při překročení určené teploty je tzv. teplý pytel odveden nad střechu objektu. 

Investice, která se vyplatila 

Kromě výše uvedených technologických prvků, se kterými byl projekt připraven a uveden do provozu, byla důležitá i následná průběžná optimalizace systémů. Během deseti let se díky ní podařilo redukovat spotřebu elektřiny v budově o dalších 37 % oproti výchozímu stavu. Ke snížení spotřeby pomohla například instalace řízení osvětlení pohybovými čidly, postupná výměna osvětlení za LED v celé budově, úprava teploty v datových místnostech, instalace chladicích jednotek umožňujících free-cooling nebo řízení provětrávání budovy během letních nocí. 

Podařilo se také snížit spotřebu zemního plynu a to o 21 % za pomocí tepelných čerpadel v přechodném období, v obdobích tuhé zimy zavřením obvodového pláště venkovními žaluziemi v nočních hodinách a optimalizací ekvitermní křivky.