Mezinárodní olympijský výbor sídlí v nejekologičtější budově na světě

Mezinárodní olympijský výbor sídlí v nejekologičtější budově na světě

15. října 2019

Olympijský dům v Lausanne - sídlo Mezinárodního olympijského výboru - je považován za nejekologičtější budovu na světě. Elektřinu, chlazení a teplo zajišťuje voda z přilehlého jezera a slunce. Během jeho stavby se zrecyklovalo 95 % stavebního materiálu, které stály původně na pozemku, kde budova vyrostla. Na jeho přednosti a okolnosti jeho vzniku jsme se zeptali jeho spolutvůrkyně Camille Orthlieb. Ta spolu s architektem Robinem Kirschke a dalšími pozoruhodnými zástupci energetických společností, světových i domách startupů, či reprezentanty měst a obcí vystoupí ve středu 16. 10. na konferenci Share Your Energy.

Olympijský dům v Lausanne, nové sídlo Mezinárodního olympijského výboru (IOC), na jehož návrhu a realizaci jste se podílela, se považuje za jednu z nejzelenějších budov na světě. Čím je budova jedinečná a co je na ní pozoruhodného?

Olympijský dům je jedinečný v tom smyslu, že je to více než pouhá kancelářská budova. Nejenom že se díky němu vejdou všichni zaměstnanci Mezinárodního olympijského výboru pod jednu střechu, ale budova zároveň autenticky odráží duch olympismu, olympijské hnutí i roli Mezinárodního olympijského výboru jako katalyzátoru ideální spolupráce. Budova byla navržena na základě pěti klíčových prvků symbolizovaných pěti kruhy v logu: ohebnosti, spolupráce, udržitelnosti, symbolismu a integrace.

Olympijský dům, který svým tvarem připomíná pohyb sportovce, kombinuje nejvyšší standardy architektonického designu s celostním přístupem k trvalé udržitelnosti. Zahrnuje přísná kritéria v oblasti energetické a vodní účinnosti a zároveň optimalizuje zdraví a pohodu svých uživatelů. Olympijský dům posunul hranice udržitelnosti a díky tomu získal nejpřísněji nastavené mezinárodní i domácí certifikáty udržitelnosti.

 

Jednou ze tří certifikací, kterou Olympijský dům získal, je nejvyšší, tedy platinová úroveň mezinárodního ekologického stavebního programu LEED. V rámci této Olympijský dům získal dosud nejvíce bodů ze všech nových stavebních projektů certifikovaných LEED podle Rady pro zelené budovy USA (USGBC), tedy organizace, která certifikaci zelených budov LEED vymyslela.

Olympijský dům je zároveň první sídlo mezinárodní organizace - a celkově druhá budova na světě, která získala nejvyšší úroveň švýcarského standardu pro udržitelné stavby (SNBS). Budova taky dosáhla na švýcarský standard pro energeticky úsporné budovy (Minergie P).

Tvar budovy je na první pohled výjimečný. Tak originální tvar budovy dává nesporně smysl ve vztahu k “pohybu” coby jednomu z pěti hlavních prvků, kterými se celý architektonický návrh řídil. Jak se ale poněkud neortodoxní tvar budovy potkával s dalším klíčovým prvkem „udržitelnosti“? Z českých zkušeností není příliš časté vidět efektivní zelenou budovu, která by byla také cenná z estetického hlediska. Do jaké míry byly požadavky na konstrukci a originální tvar překážkou pro dosažení energetické účinnosti budovy?

Projekt je symbiózou pěti klíčových faktorů úspěchu definovaných Mezinárodního olympijským výborem. Během celého projektu jsme je vždy zvažovali společně...

Vysoce účinná dvojitá fasáda podporuje úžasný vnější tvar budovy. Systémy rekuperace tepla, solární panely umístěné pro zdůraznění konstrukce střechy přispívají k dodávce elektřiny do budovy. Využívali jsme okolní prostředí, včetně využití jezerní vody prostřednictvím tepelných výměníků a tepelných čerpadel pro vytápění a chlazení budovy.

 

Olympijský dům tak slouží jako příkladná ukázka oběhové (cirkulární) ekonomiky ve stavebnictví. Jakým způsobem jste během stavby opětovně využívali a recyklovali stavební materiál z demolovaných staveb?

Olympijský dům skutečně vznikal v duchu cirkulární ekonomiky. Během výstavby Olympijského domu jsme znovu použili a zrecyklovali 95 % stavebního materiálů z administrativních budov, které původně stály na místě. Beton se navíc rozdrtil přímo na místě a znovu použil v základech nové budovy, ve Švýcarsku se stalo vůbec poprvé.

  

Abychom dosáhli recyklačního cíle, zvolili jsme ambiciózní přístup důkladné dekonstrukce. Spolupracovali jsme se Švýcarským federálním technologickým institutem v Lausanne a nabídli místním studentům architektury možnost přijít s inovativními řešeními, jak opětovně použít materiály z budovy před její dekonstrukcí. Studenti představili řadu konkrétních nápadů, jak opětovně použít materiály pro vzdělávací a sociální účely, stejně jako různé možnosti recyklace.

 

Hlavní konstrukce Olympijského domu je vyrobená z betonu. Výroba cementu a betonu produkuje 7 % světových emisí CO2. Byla součástí výpočtů dopadů stavby a provozu budovy na životní prostředí také takzvaná zabudovaná energie, tedy energie vložená během její výstavby a během těžby materiálů, a ekologická stopa této energie?

Ano, v projektu jsme počítali také se zabudovanou energií. Ve většině našich projektů do betonu přidáváme 40-60 % recyklovaného štěrku. V tomto projektu jsme použili 100 % recyklovaného štěrku.


Tento přístup ušetřil mnoho zbytečných cest nákladními automobily, stejně jako čím dál tenčící se zdroje štěrku, i prostor na čím dál zaplněnějších skládkách odpadu. Takový stavební postup se v tak velkém měřítku zvolil vůbec poprvé v historii.

Požadavky na certifikaci také požadovaly sledování míry recyklovaného materiálu v jakémkoli produktu, nejen v betonu, ale také ocelových nosnících, izolacích, obkladech, sádrokartonech.

 

Z označení “smart”, pro města či budova, se stalo jakési bezobsažné klišé, kterým se rádo ohání mnoho lidí. Umělá inteligence přitom může dokonale splnit účel, pokud nějaký druh high-tech nebo instalace založená na AI pomůže zvýšit energetickou účinnost a snížit energetickou náročnost budovy. Je v tomto ohledu možné nazvat Olympijský dům inteligentní budovou? Jaká „smart“ řešení, která skutečně plní svoji funkci, jsou součástí Olympijského domu?

Budova se důkladně monitoruje s cílem potvrdit počáteční cíle energetické účinnosti, tedy jeden z požadavků certifikátů udržitelnosti. V současné době sbíráme data.

V Mezinárodním olympijském výboru znamená “smart” také pohodlí uživatelů. Každé ze čtyř pracovišť má připojený dotykový panel pro nastavení světla, ochrany před sluncem a okolní teplotou. To uživatelům budovy umožňuje aktivně ovlivňovat vlastní pohodlí. 

Je olympijský dům také přizpůsoben stále častějším dopadům změny klimatu? Jsou součástí pláště například vnější stínící prvky, vysoce efektivní technologie chlazení vzduchu a podobná opatření? 

Dopady změny klimatu Olympijský dům zohledňuje hned v několika směrech. Stavební materiály použité na vnější obálku mají velmi vysoký index odrazivosti (albedo), aby se snížil efekt městského tepelného ostrova. Budova je velmi dobře integrována do parku prostřednictvím zeleného schodu, který vytváří spojení mezi přízemím a prvním poschodím o výměře 2 500 m2. Vysázeli jsme padesát dalších stromů, které vyžadují méně vody a údržbu a obnovují místní ekosystém.

 Budova má systém dvojitého zastínění:

 

  • roštovou horizontální žaluzii mezi dvěma vrstvami dvojité fasády, která je ovládána v závislosti na celkových solárních výnosech budovy,
  • vnitřní textilní žaluziový systém, který je obsluhován uživateli.

 
Olympijský dům se nachází přímo u Ženevského jezera. Potrubí odvádí vodu z jezera do budovy z hloubky 60 m, v níž je teplota vody stabilní po celý rok (kolem 6 ° C). Prostřednictvím aktivního stropu se jezerní voda v létě přímo používá k chlazení budovy. Stejný systém spojený s účinnými tepelnými čerpadly zajišťuje vytápění v zimě s cirkulační teplotou 35 °C. Tisíce metrů čtverečních solárních panelů poskytují část energie spotřebované čerpadly.

 

Jakým způsobem byla okolní krajina a místní pohledy definovány pro design a orientaci olympijského domu?

Budova se nachází ve veřejném parku Louis Bourget, který obyvatelé Lausanne považují za velmi cenný. Cílem architektonického návrhu bylo zajistit, aby budova zapadala do svého okolí a historického kontextu a propojila se s místními obyvateli.

Přímé spojení s jezerem poskytuje projektu úžasný kontext. Proto jsme se snažili, aby dům ovlivnil park co nejméně. Zelený sokl zesiluje napojení budovy na její okolí a zakřivený tvar fasády pomáhá minimalizovat vizuální dopad projektu.

 

Může váš projekt sloužit jako inspirace i pro jiné projekty? Jinými slovy, do jaké míry je upravitelný a replikovatelný na jiných místech?

 Cílem olympijského domu je být měřítkem pro budoucí projekty, zejména pro budoucí hostitelská města olympijských her. Mnoho funkcí zavedených v této budově je replikovatelných: voda a energetická účinnost, materiály s nízkými emisemi, flexibilita, kvalita vnitřního prostředí atd. Budova je důkazem toho, že symbolickou architekturu lze propojit s environmentální příkladností.


Zdroje:

https://www.wallpaper.com/architecture/ioc-olympic-house-lausanne-3xn

https://www.farshidmoussavi.com/node/17

https://www.ittenbrechbuehl.ch/en/projects/headquarters-international-olympic-committee-ioc-lausanne

https://www.wallpaper.com/architecture/bauhaus-museum-dessau-addenda-architects-opens-germany

https://www.designbuild-network.com/projects/olympic-unity-house-lausanne/

https://3xn.com/project/ioc-headquarters

https://worldarchitecture.org/wa-top-teaser/ecefvzzh/3XN%20completes%20sinuous%20Olympic%20House%20in%20Lausanne,%20Switzerland

https://www.designboom.com/architecture/3xn-olympic-house-lausanne-switzerland-06-19-2019/