Víme, kdo otravuje vzduch, který v Česku dýcháme. Nová studie našla viníky

Jedním z faktorů, který otravuje v Česku vzduch, jsou prachové mikročástice. Nejvyšší hodnoty nejmenších prachových částic PM2,5 jsou dosahovány v zóně Severozápad a souvisí s emisemi oxidů síry a dusíku z uhelných elektráren a s emisemi amoniaku ze zemědělských velkochovů. Dále se vyšší koncentrace sekundárních aerosolů vyskytují v pásu táhnoucím se přes zónu Střední Čechy a Severovýchod České republiky a na Moravě. Nejnižší hodnoty  jsou naopak dosahovány v čistých horských oblastech. 

Spalování uhlí, doprava i zemědělské velkochovy 

Nejvyšších hodnot částic PM10 je dosahováno v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a dále v aglomeracích Praha a Brno, v zóně Severozápad a podél hlavních silničních tahů. Vedle lokálního vytápění, povrchové důlní činnosti (zóna Severozápad) a průmyslové činnosti (nejvýrazněji aglomerace O/K/F-M) se na koncentracích primárních částic hrubé frakce 2,5–10 μm významně projevuje resuspenze ze silniční dopravy. Na ročním průměru PM10 se podle modelu studie primární částice podílí na většině území ze 30–50 %. Jedná se přitom převážně o částice emitované z českých zdrojů. 

Region, který se potýká s nekvalitním vzduchem, je zejména Moravskoslezský kraj. Právě zde však pochází nejvíce benzo(a)pyrenu i prachových částic PM10 a PM2,5 z Polska, následují lokální topeniště a v případě prachových částic doprava. Až čtvrtina prachových částic v Moravskoslezském kraji má původ v zahraničních zdrojích znečištění. Mezi významné zdroje špinavého vzduchu patří také lokální topeniště. Ty jsou zodpovědné za 17 % PM10 a až 22 % PM2,5. Doprava je pak také dalším významným zdrojem prachových částic PM10, připadá na ni 17 %. Například v Třinci na lokální topeniště připadá 26 % prachových částic ve vzduchu. Ze zahraničí pochází 19 %.





U benzo(a)pyrenu jsou také v Moravskoslezském kraji nejvýznamnějším zdrojem přeshraniční znečišťovatelé. Z Polska pochází 55 % těchto nebezpečných částic. Druhý významný podíl mají opět lokální topeniště. Ty jsou zodpovědné za 42 %. Místně však zůstávají významné i průmyslové zdroje. Studie Ministerstva životního prostředí uvádí u benzo(a)pyrenu konkrétně Koksovnu Svoboda, ArcelorMittal Ostrava a.s. – závod 10 – Koksovna a TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a.s. – Koksochemická výroba. Fakticky se v těchto lokalitách jedná o příspěvek nad 0,4 % ročního imisního limitu BaP, tj. 0,004 ng.m−3. 

Klíčem zlepšení je rozvoj zelené ekonomiky 

„Zlepšení situace spočívá v rozvoji moderní energetiky v domácnostech. De facto každá česká domácnost se může stát energeticky téměř nezávislou pomocí instalace lokálních obnovitelných zdrojů. Nejlevnějším řešením jsou přitom solární elektrárny instalované na střechách domů,“ nabízí řešení Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. 

V Česku je stále kolem 300 tisíc domácností, které topí uhlím. Ročně spálí asi 1,6 milionů tun uhlí. Jednou z možností je, že uhlí nahradíme biomasou, ale problém lokálního znečištění tím nemusí zmizet. Existuje však také dostupné řešení v podobě solární energetiky. Lidé, firmy i města mohou bez zbytečných byrokratických překážek vlastní elektřinu vyrábět, skladovat, spotřebovávat nebo prodávat zpět do sítě. Svaz moderní energetiky proto přišel s plánem Nová energie Česka, který navrhuje, aby vláda do roku 2030 podpořila umístění solárních panelů na alespoň 250 000 rodinných domů a 40 tisíc bytových domů.  

Fotovoltaické instalace lze doplnit o tepelná čerpadla, solární kolektory a baterie pro ukládání energie. Stát by měl také vytvořit motivační programy, aby se každý rok energeticky zrenovovalo alespoň 50 tisíc rodinných domů a 70 tisíc bytů. „Kvalitní okna, dobře izolované domy nebo optimalizovaný systém vytápění jsou totiž ty správné recepty, které zajistí domácnostem nízké účty za energie,“ dodává Martin Sedlák. 

Vedle toho by měl stát výrazně zjednodušit podmínky pro zřizovatele zdrojů zelené energie do 30 kilowattů, tedy vytvořit jednotná kontaktní místa pro kompletní vyřízení instalace do roku 2021. Spolu s tím také zjednodušit a zrychlit čerpání Nové zelené úsporám. Ročně se totiž nainstaluje pouze okolo dvou tisíc nových solárních systémů a tempo jejich růstu nestačí dostatečně snižovat podíl uhlí spalovaného v domácnostech. 

Šancí na snížení znečištění ovzduší v Polsku je pak postupná dekarbonizace evropské ekonomiky. Polsko je stát EU, který má nejvyšší podíl uhlí v energetickém mixu. Plány polské vlády však počítají s rozvojem obnovitelných zdrojů. Polsko například od roku 2016 využívá úspěšný koncept podpory výstavby nových solárních elektráren pomocí aukcí, ve kterých soutěží zájemci o jejich výstavbu o podporu. Právě soutěž vede k dosažení ekonomicky výhodných projektů pro spotřebitele elektřiny.