Začal klimatický summit OSN. Česká vláda tam nemá co nabídnout

V pondělí začala mezinárodní klimatická konference OSN v New Yorku. Setkání státníků z celého světa je zaměřeno na sdílení dobré praxe snižování emisí. Nejprogresivnější státy představí své plány s konkrétními kroky, které mají redukovat spotřebu uhlí a dalších fosilních paliv. Například Slovensko dostalo na klimatickém summitu prostor hned v pondělí. Dalo si totiž za cíl, že do roku 2050 chtějí dosáhnout čisté klimatické nuly. Dle vyjádření Úřadu vlády by Česká republika měla dostat slovo až ve středu.

TZ

24. 9. 2019

Konference navazuje na Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015. Ta vstoupila v platnost v loňském roce a k dohodě se připojilo 184 států světa i Evropská unie. Státy se zavázaly vypracovat akční plány v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí v souladu s Pařížskou dohodou. Opatření navržená v těchto plánech však nestačí k omezení růstu globální teploty pod 2°C.  

“Obnovitelné zdroje jsou hlavním nástrojem v proměně světové energetiky. Solární a větrné elektrárny jsou již dnes jedním z nejlevnějších opatření, kterými lze průběžně nahrazovat spalování uhlí. Vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů zajistí dynamicky se rozvíjející možnosti ukládání energie do baterií,” komentuje nejdostupnější řešení pro snižování spotřeby fosilních paliv Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.  

Jako klíčové opatření pro snižování emisí vidí rozvoj obnovitelných zdrojů také OSN. Technologie solárních a větrných elektráren se na trhu prosadily díky poklesu jejich ceny za posledních 10 let. Solární panely jsou levnější o více než 80 % a cena větrných turbín spadla o téměř 70 %. Podle scénáře Mezinárodní energetické agentury (IEA) musí každý rok mezi lety 2018 a 2030 růst výkon nových kapacit obnovitelných zdrojů v průměru o více než 300 gigawattů, aby se podařilo dosáhnout cílů Pařížské dohody. Pro srovnání: letos IEA odhaduje, že vůbec poprvé během etapy rozvoje moderní energetiky dojde k překročení 200 gigawattů nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. 

“Malé ambice v rozvoji čistých zdrojů energie se bohužel týkají také Česka. Česká vláda odmítá otevřít prostor k navýšení podílu obnovitelných zdrojů. Podíl zelené elektřiny by se měl u nás zvýšit během celého příštího desetiletí o pouhý jeden procentní bod. Česko však potřebuje sebevědomý plán rozvoje solárních a větrných elektráren nebo elektromobility, abychom se dokázali odpoutat od závislosti na fosilních palivech. To je také jedním z důvodů, proč dostane Česká republika prostor na summitu až ve středu, tedy v den, kdy se o slovo může přihlásit každý,” dodává Martin Sedlák. 

Svaz moderní energetiky proto nedávno publikoval studii vypracovanou ve spolupráci s konzultační společností Deloitte, která mapuje možnosti rozvoje zelené energie v Česku. Tato analýza dokládá, že Česko může pohodlně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů během příštího desetiletí zejména ve výrobě elektřiny. Ekonomicky realizovatelný potenciál počítá s výstavbou až 9 000 megawattů solárních elektráren zejména na průmyslově znečištěných lokalitách jako jsou bývalé doly nebo skládky a 1 400 megawattů větrných turbín. 

Kde se může Česko inspirovat v rozvoji moderní energetiky:

  • Nizozemí chce do roku 2030 zvýšit svůj podíl zelené elektřiny na pětinásobek dneška, Litva na trojnásobek, Francie na dvojnásobek,
  • Cíl dosažení uhlíkové neutrality k roku 2050 si dala například Kalifornie, Kostarika, Dánsko, Irsko, Island, Portugalsko, Švýcarsko, Finsko nebo Francie. Švédsko má cíl ještě o 5 let kratší. 
  • Norsko chce skoncovat s vozy se spalovacími nebo vznětovými motory od roku 2025. Obdobné kroky plánuje Indie (2030), Irsko (2030), Izrael (2030), Nizozemí (2030), Francie (2030), Velká Británie (2040), Tchaj-wan (2040) nebo Španělsko (2040). Opatření na podporu elektromobility má také Čína.

Co hrozí v důsledku klimatických změn:

  • Pokud se nepodaří zajistit potřebné snižování emisí, bude v důsledku změn klimatu narůstat množství, rozsah a intenzita extrémních jevů: such, požárů, vln horka, povodní, přívalových dešťů. Kromě toho tají ledové a sněhové příkrovy, ledovce a permafrost a mizí hmyz a některé přírodní druhy. Také Česko pociťuje důsledky sucha a veder, prodělává rychlé přechody z teplých zim do léta, trápí nás přívalové deště a řada obcí nemá dostatek vody.

Proč by měly rozvinuté státy včetně Česka snižovat emise:

  • Nejvíce emisí nyní jde na vrub Asii. Historicky však nesou největší odpovědnost Evropa a USA. V minulosti vypuštěné emise oxidu uhličitého z atmosféry jen tak samovolně nezmizí – jejich rozklad potrvá stovky, či spíše tisíce let. Ze všech emisí, které lidstvo historicky od roku 1870 vypustilo do atmosféry, připadá na členské státy EU 22 %, na USA pak 25 %,
  • Česko patří se svými emisemi oxidu uhličitého k největším znečišťovatelům v Evropě. V přepočtu na obyvatele připadá na průměrného Čecha nebo Češku téměř 10 tun emisí oxidu uhličitého ročně. Příčinou je vysoký podíl uhlí ve výrobě energie. Na uhelné elektrárny připadá téměř polovina roční produkce elektřiny v ČR.

Co přinese globální úspora emisí:

  • Klíčové snížení emisí na základě Pařížské smlouvy, které je rámováno dohodou států na udržení růstu průměrné teploty o 1,5 °C, vytvoří potřebné investice ve výši 1,7 bilionu dolarů ročně. Investice do moderní energetiky promítnuté v úspoře nákladů za znečištění ovzduší, snížení nákladů za zdravotní péči a redukce škod na životním prostředí pak převýší nutné náklady. Svět podle kalkulací Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) ročně ušetří 6 bilionů dolarů.