Průlomová studie: solární střechy mohou vyrábět čtvrtinu elektřiny v Evropě

Průlomová studie: solární střechy mohou vyrábět čtvrtinu elektřiny v Evropě

29. srpna 2019

Vědci využili inovativní metodu geoprostorového mapování ke změření potenciálu výroby solární elektřiny pomocí instalací na střechách. Jde zatím o vůbec nejpodrobnější výzkum modelování potenciálu fotovoltaických elektráren na zastavěných plochách.

Při kalkulacích potenciálu instalací fotovoltaických elektráren na střechách domů využili vědci ze Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) a Evropského inovačního a technologického institutu v Budapešti kombinaci satelitních snímků a statistických dat, mezi které patří například hustota obyvatelstva, podlahová plocha nebo počet pater domů. Model pracuje s vysokým prostorovým rozlišením. Prostorový model pak umožňuje lépe kvantifikovat dopadající sluneční záření a tedy účinnost výroby elektřiny v solárních panelech. 

Panely na střechách mají velký potenciál 

Pro posouzení solárního potenciálu na budovách pak vědci získali mapu s rozlišením 100x100 metrů. Celkové dostupné plochy střech byly navíc omezeny pouze na místa vhodná pro instalaci fotovoltaických elektráren a technický potenciál zohlednil také budoucí pokles účinnosti panelů vlivem stárnutí. 

Solární střechy by v celé EU mohly ročně vyrobit 680 terawatthodin čisté elektřiny, tedy zhruba 25 % současné spotřeby v Evropě. Výroba ve všech solárních panelech na evropských střechách by tak překračovala 80 % produkce veškeré jaderné elektřiny v EU. 

Z pohledu technického potenciálu solární energetiky v jednotlivých státech EU vede Francie. Ta by mohla podle studie vyrábět jen pomocí solárních střech okolo 125 tisíc gigawatthodin ročně (GWh/r). Následuje Německo s více než 100 tisíci GWh/r a Itálie se zhruba 90 tisíci GWh/r. Pro Česko kalkulují výsledky studie s přibližně 15 tisíci GWh/r. Experti tedy jen na střechách budov vidí pro ČR více než dvojnásobný potenciál současné produkce všech fotovoltaických elektráren u nás. 

Nejrychlejší návratnost mají podle studie systémy v Německu, Francii, Itálii, Španělsku, což je dáno tamními maloobchodními cenami elektřiny. V dalších státech, mezi které patří také Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Lotyšsko a Estonsko, pak vychází delší návratnost a k využití technického potenciálu musí být zvoleny vhodné podpůrné mechanismy. 

A co Česko? 

V Česku tak pomáhá rozvoji solární energetiky na střechách program Nová zelená úsporám. Solární asociace nedávno publikovala letošní výsledky přírůstků nových fotovoltaických elektráren za první pololetí. Od ledna do června připojily distribuční společnosti do sítě 1241 nových solárních instalací o celkovém výkonu 7,51 megawattů. Pokud se podaří udržet vzrůstající tendenci, navýší se množství nových fotovoltaických projektů meziročně na dvojnásobek. Vedle programu Nová zelená úsporám pomáhají k rozvoji také větší instalace na střechách firem. 

Výroba čisté elektřiny pomocí solárních panelů umístěných na střechách budov se stává stále více dostupným opatřením, které může domácnostem i firmám uspořit významné částky na výdajích za energii. Jde o nejdostupnější řešení, které může rychle nahradit spalování uhlí a pomoci tak zlepšit ovzduší v našich městech a obcích. 

Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1364032119305179, foto PXSphere