Jak zachránit svět? Vysaďte biliony stromů, říká švýcarská studie

Jak zachránit svět? Vysaďte biliony stromů, říká švýcarská studie

19. července 2019

Podle nového výzkumu by mohlo planetu před znečištěním oxidem uhličitým zachránit vysázení tří bilionů stromů po celém světě. Výsadba nových stromů je podle vědců ze švýcarské univerzity zatím nejlevnějším způsobem, jak vyřešit klimatickou krizi. Podle jejich výpočtu, který počítá s výsadbou stromů v oblastech bez nutných zásahů do půdy a mimo městskou zástavbu, jsou tři miliardy nových stromů po celém světě reálným číslem.

Celá myšlenka stojí na skutečnosti, že stromy během svého růstu vstřebávají oxid uhličitý, který je označován za hlavního původce globálního oteplování, a zabraňují tím jeho uvolňování do ovzduší. Tyto stromy by tak mohly absorbovat až dvě třetiny emisí pocházejících z lidské činnosti. Autoři výzkumu tento plán pro ochranu klimatu označují doslova za ohromující. „Naše kvantitativní analýza ukázala, že zalesnění není pouze jedním z možných řešení změn klimatu, je jednoznačně tím prvním. Samotného mě překvapilo, v jakém měřítku je možné řešení aplikovat. Výsadba nových stromů má podle výpočtů mnohem větší dopad než všechna ostatní doposud navrhovaná řešení pro záchranu klimatu,“ uvedl vedoucí výzkumu profesor Tom Crowther ze švýcarské univerzity ETH v Curychu.   

Bez důrazného omezení emisí to nevyřešíme

Podle autorů výzkumu je na světě 11 % volného místa, což je zhruba rozloha USA a Číny dohromady, kde by mohly být vysázeny nové stromy. Jedná se zhruba o 1,7 miliardy hektarů a například v tropických oblastech by mohla být nová výsadba realizována na 100 % dané plochy, v obydlených oblastech by potom zalesnění činilo zhruba 50 %. Jak bylo zmíněno, součástí propočtů nejsou městské ani hospodářské oblasti, kde se již pěstují obiloviny. Vědci však zahrnuli pastviny, kde by výsadba nových stromů byla naopak pro pasoucí se zvířata prospěšná. Profesor Crowther však současně upozorňuje, že výsadba stromů není samospasná. Abychom zabránili klimatické katastrofě, je třeba začít okamžitě snižovat produkci emisí skleníkových plynů a destrukci již vzrostlých lesů. Efekt zalesnění totiž začne působit až během následujících 50–100 letech a vědecké výpočty jsou nastavené na současnou situaci. Pokud dojde k jejímu zásadnímu zhoršení, ani výsadba nových stromů planetu nezachrání.

„Přesto se jedná o řešení klimatické krize, pro jehož spuštění není nutné, aby začal prezident Trump věřit v klimatickou změnu nebo čekat, až vědci vymyslí technologické řešení pro odstranění oxidu uhličitého z atmosféry. Výsadba stromů je okamžitě dostupným a levným řešením, do kterého se může zapojit každý,“ vysvětluje autor studie profesor Crowther.  

Sázet může každý, zaplatit to mohou soukromé zdroje

Podle Guardianu se na názoru, že je potřeba emise z ovzduší začít odstraňovat, aby se zabránilo katastrofálním klimatickým dopadům, shodne i širší vědecká obec. Na druhou stranu není jasné, kdo a jak by v takovém rozsahu výsadbu nových stromů financoval a realizoval. Crowther předpokládá, že financování takového projektu by muselo jít ze soukromých zdrojů, od různých nadací a filantropů, a z dotací pro vlastníky půdy, kde by výsadba probíhala. Dále je také rozporuplné, zda možnosti stromů absorbovat emise nejsou ve studii nadnesené. Další vědecké studie pak poukazují na negativní dopady výsadby monokultur pro krajinu.

Přesto je výzkum založený na datech z Google Earth, kdy stovky výzkumníků zkoumalo 80 tisíc satelitních snímků a technologie umělé inteligence potom spojila tato data s deseti klíčovými půdními, topografickými a klimatickými faktory, aby vytvořila globální mapu pro potenciální zalesnění, dobrou zprávou. Ukazuje totiž, že potenciál pro zalesnění je v podstatě po celém světě a zapojit se do iniciativy výsadby nových stromů pro planetu může skutečně každý. Ať už prakticky na svém pozemku, nebo podporou různých lokálních sdružení, které se aktivně zapojují do zalesňování volných oblastí.

Zdroj: The Guardian, Science