Vlny veder opět sužují Evropu a Asii, tohle je reálná změna klimatu v plné síle

Vlny veder opět sužují Evropu a Asii, tohle je reálná změna klimatu v plné síle

28. června 2019

Evropu sužuje další horká vlna. Více než čtyřicetistupňové teploty ve stínu, tropické teploty ve dne a v noci. V Indii teploměry místy ve stínu naměřily dokonce přes padesát stupňů. Vedra sužují také Vietnam a další asijské státy. V reálném čase tak můžeme sledovat, jak bude vypadat změna podnebí v důsledku oteplování planety.

 V minulých letech jsme si zvykli na zprávy o extrémních projevech počasí. Loni bojovalo Česko ale i severské Švédsko se suchem. Letos se opět vrátilo zpět. V minulých měsících postihla Česko a Polsko sucha, u našeho severního souseda dokonce provázená písečnými bouřemi. Květnové deště přinesly zase bleskové povodně, ale na 35 % českého území nestačily k odstranění půdního sucha. Červnové vysoké teploty však opět vyprahlé zemině nepomohly. 

Ve Velké Británii, Francii, Německu a Itálii napáchaly velké škody povodně, silné přívalové deště, bouře a krupobití. Evropu letos stejně jako loni zasáhly dopady klimatické krize shodou okolností v okamžiku, kdy vůbec poprvé v dějinách lidstva úroveň atmosférického CO2 přesáhla 415 ppm a kdy vědci oznámili, že permafrost – věčně zmrzlá půda – taje měrou, jakou předpověděli až za dalších 70 let. 

Extrémní vlna horka, která zasáhne desítky milionů lidí téměř v celé Evropě, může být podobně smrtící jako ta z roku 2003. Tehdy podle vědecké literatury zahynulo zejména ve Francii, Itálii, Španělsku či Portugalsku přibližně 70 tisíc osob. Číslo se může zdát přestřelené a těžko uvěřitelné, je ale důležité si uvědomit, že tropické teploty se neslučují s životně důležitými funkcemi zejména starších osob trpících kardiovaskulárními chorobami. 

Horko akcelerují chyby z minulosti 

K již tak vysokým teplotám se navíc přidávají další faktory, zejména městské tepelné ostrovy, kdy se nedostatečně adaptovaná města přes den vlivem vysokého zastoupení tmavých ploch a užitých materiálů, zejména asfaltu, zahřívají více než okolní volná krajina. A v rámci tepelných ostrovů se mohou dokonce tvořit lokální kapsy s mikroklimatem, v němž teplota přesahuje padesát stupňů. Takto akumulované sálavé teplo se postupně uvolňuje až do noci a oddaluje tolik kýžené noční ochlazení. Nerenovované domy, které často nemají kvalitní obálku, chladící techniku ani dostatečně efektivní vnitřní či vnější stínící prvky, tak situaci ještě mohou zhoršovat. 

Člověk nemusí být zrovna špičkový vědec, aby si uvědomil, že globální růst průměrné teploty vede k nárůstu počtu a intenzity extrémních meteorologických jevů, například horkých vln. Analýza teplotních dat ukazuje, že za dnešní situace teplotní rekordy padají pětkrát častěji než za stabilního podnebí. Mění se definice normálního.

Známý klimatolog James Hansen pro vysvětlení používá šestihrannou kostku. Představme si, že za normálních okolností má hrací kostka šest hran a na každé z nich je jedna číselná hodnota. Když s ní házíme, je pravděpodobné, že padne některá z prostředních hodnot 2–5 každé dva ze tří hodů, jeden ze tří hodů padne jedna z okrajových hodnot 1 nebo 6. S příchodem změny klimatu se ale situace mění, úplně nám mizí hodnota 1 a na její místo se na kostku dostává hodnota 7, do té doby zcela nepravděpodobná. Normálem jsou nyní hodnoty 3–6 a hodnoty 2 a 7 tvoří okrajové hodnoty. Tím ale situace nekončí, za dané situace totiž lidstvo směřuje k tomu, že v dohledné době hodnota číslo 2 z kostky úplně zmizí a nahradí ji hodnota 8. 

Horkem sužovaná Asie 

Klimatická krize, letos ještě umocněná přirozeným jevem El Niňo, se začíná projevovat v plné síle také mimo evropský kontinent. Nedávno v Indii udeřily rekordně vysoké teploty, které na některých místech dosáhly 50 stupňů Celsia ve stínu. Přibližně 400 kilometrů jižně od indického ekonomického centra Bombaje stovky vesnic zůstávají opuštěné, více než 90 procent tamějších obyvatel odešlo ze svých domovů kvůli nebývalému suchu a prázdným studnám. Zkáza v podobě nesnesitelného vedra dokonala své. V sousední Karnatace je suchem postiženo 80 procent zemědělců a Maharashtře 72 procent, celkem se to týká 8 milionů farmářů.

V Indii žije přibližně 1,3 miliardy obyvatel, téměř trojnásobně více, než kolik žije ve všech členských státech Evropské unie. Tři sta milionů z nich ovšem nemá vůbec přístup k elektřině a tak ani nemá možnost, jak se se takto vysokým teplotám bránit. Vláda má do budoucna v úmyslu ve spolupráci se zahraničními partnery masivně investovat do programů na snižování energetické chudoby zejména prostřednictvím ostrovních instalací solárních panelů. 

Vedra dopadla i na Jihovýchodní Asii, kde aktuálně pobývám. V minulém týdnu se vietnamská metropole Hanoj rozpálila natolik, že se jinak hustě využívané ulice stávají k nežití. Teploměr ve stínu ukazuje 41 stupňů a navzdory tomu, že v ulici je několik vzrostlých stromořadí, je k zalknutí. Ze všech stran sálající horko tvoří rozpálenou výheň, v níž se pohyb stává nesnesitelným. Od místních jsem slyšel historku, jak před lety, když panovala obdobně tropická teplota, vytáhli na přímé slunce tmavé pánve a smažili na nich vejce.

Zprávy z venkovských oblastí středního Vietnamu již tak úsměvné nejsou. Místní taková horka nepamatují. Kvůli vysokým teplotám přestaly dokonce jíst a spánek je možný až dvě hodiny po půlnoci, kdy se částečně ochladí. Dospělí vstávají ve čtyři ráno a pracují do osmi. Pak však musí utéci před nesnesitelným žárem. Větráky přestávají chladit, foukáním šíří akorát horký vzduch. Klimatizace si mnoho místních obyvatel kvůli příliš vysoké pořizovací ceně i ceně elektřiny nemůže dovolit. 

Realita globálního oteplování nás rychle dohání. Změna klimatu neznamená jen to, že se vše postupně otepluje, ale také, že se mění hlavní cirkulace v naší atmosféře a oceánech. A tato změna dělá počasí čím dál víc divnějším a nepředvídatelnějším. Už to není záležitost, která by se týkala až dalších generací. V příštích letech se budeme muset připravit na více nepříjemných překvapení. Musíme zintenzivnit naše snahy o adaptaci, překlopit dostupné strategie a poznatky z vědeckých výzkumů do praxe, a to v maximální možné míře tak, abychom zároveň snižovali dosavadní emise skleníkových plynů.


A chceme-li zabránit další destabilizaci zemského klimatu, musíme urychleně snížit množství emisí skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry. Český předseda vlády Andrej Babiš nedávno odmítl podpořit evropskou vizi klimaticky neutrální ekonomiky. Bohužel kritické hlasy opozice vůči postupu Česka na Evropské radě, kde jsme spolu s Polskem, Maďarskem a Estonskem tuto strategii zablokovali, přišly až po samotném jednání.  

Jak daleko budeme muset zajít a co vše se bude muset stát, aby se postoj českých politiků změnil? Budou se muset devastující dopady změny klimatu nejen v Evropě, ale zejména v chudších a teplejších částech světa stát novým normálem?


Zdroje: Science Direct, Guardian, Times of India, VN Express, Obnovitelne.cz, CAN Europe