Miliarda osob v ohrožení, informuje Světový mírový index pro rok 2019. Důvod? Změna klimatu.

Miliarda osob v ohrožení, informuje Světový mírový index pro rok 2019. Důvod? Změna klimatu.

20. června 2019

Změna klimatu představuje pro mnoho států na celém světě v následujícím desetiletí hrozbu pro mír. Miliarda lidí žije v oblastech, které jsou vysoce ohroženy dopady změny klimatu a přes 40 % z nich se nachází v zemích jako je Sýrie nebo DR Kongo, kde probíhající konflikty dopady změny klimatu jen dále zintenzivňují. Očekává se tak pokračování bojů o zdroje i masivní migrace. O současné bezpečnosti planety informuje čerstvá zpráva Světový mírový index pro rok 2019 (2019 Global Peace Index) zveřejněná minulý týden.

Po pěti letech zhoršujícího se mírového stavu ve světě nastává zvrat, byť velmi pozvolný. Zpráva hodnotící 163 států dle úrovně jejich schopnosti existence v mírovém soužití dále uvádí, že konflikty a krize, které se objevily v minulém desetiletí, se zmírňují. Objevují se však napětí nová a řada z nich přímo souvisí se změnou klimatu. Je to vůbec poprvé, kdy se tvůrci studie z renomovaného australského Institutu pro ekonomii a mír rozhodli hrozbu plynoucí z tohoto komplexního jevu do svých analýz začlenit. Vedle změny klimatu pracuje studie s dalšími 22 indikátory, od dovozu zbraní po množství trestných činů zabití. 

Nepříjemný trend zvyšující se teploty Země  

Index světového míru vychází z předpokladů nedávno zveřejněné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která potvrdila závěry, že s největší pravděpodobností dojde mezi lety 2030 až 2052 k oteplení planety až o 1,5 °C (v porovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí).

Již dnes je zřejmé, že mezi lety 1901 a 2015 vzrostla průměrná globální teplota o 1,21 °C a tento trend se nemění. To znamená, že po celém světě dochází k zintenzivnění řady extrémních jevů – teplota pevnin a vod ve většině zemí roste, nastávají nebývalé deště i sucha, zvyšují se hladiny oceánů apod. 

Destabilizace zemí jako následek měnícího se klimatu

Tyto jevy samy o sobě nezpůsobují přímo konflikt jako takový, avšak ovlivňují populační dynamiku, ztěžují přístup ke zdrojům a zatěžují státní instituce. Tím podstupuje zatěžkávací zkoušku jak politická, tak ekonomická a v konečném důsledku i společenská stabilita států. Za příklad se často v této souvislosti uvádí Sýrie, kdy zemi postihlo v letech 2007-2010 intenzivní sucho, což se následně projevilo na katastrofálním nedostatku vody, dále zvýšených cenách potravin a celkové nespokojenosti občanů se stavem věcí veřejných. 

Bez vody do roku 2050? Až 4-8 % světové populace je v ohrožení

Posledních pět let patří mezi ty nejteplejší, které kdy byly zaznamenány a pokud bude tento trend pokračovat, bude docházet k nepředvídatelným – a především neblahým – jevům.  Studie uvádí, že v případě nárůstu průměrné globální teploty o 1,5 °C pocítí nedostatek vody do roku 2050 až 4 % světové populace. V případě, že se Země oteplí o 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, vzroste množství ohrožených osob na 484,6 milionů, což představuje 8 % světové populace. 

Změna klimatu jako multiplikátor hrozeb

Dle studie žije dnes přes 971 milionů osob v oblastech, které jsou velmi silně vystaveny dopadům změny klimatu, a přes 400 milionů z nich už nyní žije v zemích, jejichž úroveň bezpečnosti není stabilní. Změna klimatu tak může nepřímo zvyšovat pravděpodobnost násilných konfliktů, a to z důvodu snižující se dostupnosti zdrojů (či jejich neuspokojivé distribuce). Právě omezené zdroje vedou k obavám o živobytí, zhoršující se bezpečnostní situace i v neposlední řadě k migraci ohrožených obyvatel. Aby se mohlo čelit těmto navzájem se posilujícím problémům, státy by měly zlepšit spolupráci jak mezi sebou, tak uvnitř vlastních hranic, uvádí studie. 

Asijsko-tichomořský region a subsaharská Afrika jako nejzranitelnější regiony

Oblasti, které jsou nejvíce ohroženy přírodními riziky, jsou asijsko-tichomořský region a státy jižní Asie. Jedná se například o Japonsko, Bangladéš, Indonésii, Vietnam nebo Filipíny. Subsaharské státy však mají nejnižší schopnost zvládat dopady změny klimatu, což může zhoršit průběh ozbrojených konfliktů dávaných již dnes do souvislost s měnícím se klimatem. V přímém ohrožení se v tomto nejcitlivějším regionu nachází přes 122 milionů osob. 

Různé kouty světa, rozmanité projevy změny klimatu

Změna klimatu je také hrozbou pro státy, které byly celkově vyhodnoceny za nejméně stabilní. V pomyslném žebříčku je v souvislosti se změnou klimatu na prvním místě Somálskem, které válčí, podobně jako Sýrie nebo Afganistán, s nedostatkem vody. Rusko, Irák, Jižní Súdán, DR Kongo a Středoafrická republika jsou ohroženy záplavami, Libye a Jemen musí čelit hrozbě tsunami. Zvýšené riziko negativních dopadů změny klimatu se také dotýká dalších zemí – Severní Koreje, Nigérie či Mexika – kde více než 10 % populace žije v oblastech vystavených negativním vlivům měnícího se klimatu. 

Změna klimatu jako příčina migrace

Oblast Blízkého východu a severní Afriky je vysoce riziková především z důvodu nedostatku vody. Až 93 % sledovaných povodí řek se zde nachází ve stavu středního až vysokého rizika vodního stresu, tedy v situaci, kdy vodní zdroje nejsou schopny pokrýt potřeby oblasti dostatečným způsobem. To může opět vést ke společenskému napětí. Vedle problematiky nedostatku vody studie také zdůrazňuje dopad změny klimatu na pohyb obyvatel. Odhaduje se, že až k 61,5 % všech případů přesídlování obyvatel došlo právě následkem katastrof způsobených změnou klimatu. Ke zbývajícím 38,5 % případům došlo v důsledku ozbrojených konfliktů. V roce 2017 tvořili uprchlíci téměř 1 % světové populace. 

Zvyšující se potřeba spolupráce, odolnosti a adaptace

Celková bezpečnost světa se – byť s malými odchylkami – od roku 2008 zhoršuje. K tomu, aby mohly státy překonat negativní dopady změny klimatu v kontextu zhoršující se bezpečnostní situace, musí, dle studie, zaujímat takové postoje a vytvářet takové instituce i struktury, které podpoří mírumilovný charakter společnosti a zároveň tuto společnost jako takovou udrží. S tím například souvisí i funkční vláda, dobré vztahy států se svými sousedy, aktivní občanská společnost či příznivé podnikatelské prostředí. Podaří-li se zemi tyto předpoklady naplnit, zvyšují se šance, že v případě zasažení změnou klimatu bude schopna své stabilní prostředí uchránit, případně krizi překonat nebo se novým (klimatickým) podmínkám přizpůsobit. 

Za nadějnou může být považována skutečnost, že globálně je dle studie více sporů týkajících se například hospodaření s vodou vyřešeno spoluprací než konfliktem. Stane se tak změna klimatu oblastí, která donutí státy světa pro jejich vlastní dobro a bezpečnost více spolupracovat? 

Zdroje: Reuters, Visions of Humanity, Foto: US Army/ Flickr