Babiš hájí skanzen, svět je jinde, říká zástupce evropských zelených

Babiš hájí skanzen, svět je jinde, říká zástupce evropských zelených

01. června 2019

Předběžné výsledky evropských voleb ukazují, že zelená frakce Greens/EFA v Evropském parlamentu značně posílí. Aktuální propočty jí přisuzují pozici čtvrté největší frakce. Jaká jsou prioritní témata pro následujících pět let a kam se může zelené hnutí posunout? O tom jsme si povídali s členem předsednictva evropských zelených Michalem Bergem.

Nejvíce bodovaly zelené strany v Německu a Finsku. Co bylo klíčem jejich úspěchu? 

Nejen v těchto zemích se téma klimatu a environmentální témata obecně staly mainstreamem, čemuž samozřejmě pomohlo hnutí Fridays for Future. V Německu jsou navíc Zelení silnou opozicí proti stranám velké koalice a prokazují kompetenci při vládnutí na úrovni spolkových zemí i měst. Ve Finsku to vypadá, že se Zelení budou účastnit nové vlády, a jejich výsledek naznačuje, že by si mohli říct i o nominaci eurokomisaře nebo eurokomisařky za tuto zemi. Voliči v nejvyspělejších zemích Evropy jsou nespokojeni s tím, jak nedostatečně vládnoucí strany otázky životního prostředí řeší, a projevuje se to v podpoře Zelených. Silný je i generační prvek – v Německu, Francii nebo Rakousku jsou Zelení zdaleka nejsilnější stranou pro voliče do 30 let. Dá se tedy očekávat, že jejich růst zdaleka nekončí. 

I přes úspěch v dalších státech, jako jsou Francie nebo Irsko, lze najít rozdíl mezi západem a východem, kde naopak Zelení spíše propadli. Může současné klimatické hnutí přinést restart zelené politiky i na východ od Německa? 

Nelze úplně říct, že by ve střední a východní Evropě nerezonovala zelená témata, jen bohužel v jiném balení, více liberálním než na západě. Čeští Piráti se zeleným tématům věnují a nyní to vypadá, že skončí v zelené frakci. Na kandidátce slovenské koalice Progresivní Slovensko – Spolu se do europarlamentu dostali dva renomovaní ekologové Martin Hojsík a Michal Wiezik, oba díky preferenčním hlasům. V Polsku díky specifické situaci Zelení mandát nemají, ale účastní se jako plnoprávný partner Evropské koalice, a pokud tato spolupráce vydrží do podzimních parlamentních voleb, budou mít i poslance. 

Je ale zjevné, že důležitost zelených témat ve východní a do jisté míry i v jižní Evropě je stále upozaděna za jinými tématy, a je otázka, jaká bude budoucnost zelených stran v této části Evropy. V Evropských zelených se tomu budeme věnovat, protože je jasné, že pokud budeme chtít posunout Evropu zejména v otázkách klimatu dopředu, nebude možné toho dosáhnout bez spolupráce východoevropských zemí. 

V Evropském parlamentu bude mít zelená frakce podle současných odhadů 69 zástupců, jaké jsou vaše priority pro nové období? Přinesou nové europoslankyně a europoslanci svá témata? 

Je pravděpodobné, že počet členů frakce se zvýší až na 76, probíhají jednání s nezařazenými poslanci, už jsme se například dohodli se dvěma zástupci Katalánců. Ale i tak budeme mít více kapacit se věnovat dalším tématům, nejen těm, která jsou Zeleným nejbližší. V Německu byla například zvolena Katrin Langensiepen, která má díky vlastnímu příběhu těžiště v tématu lidí s hendikepem. Dá se ale očekávat, že priority budou v tom, co voliči nejvíce očekávají: mnohem ambicioznější postup v otázkách klimatu a vše co s tím souvisí, tedy energetika, doprava nebo zemědělství. Dále posílení sociálního pilíře, jehož absence podkopává v mnoha regionech Evropy podporu evropské integrace. A za třetí je to otázka lidských a občanských práv, boj proti daňovým rájům, transparentnost a porušování právního státu, tedy témata, které se bohužel velmi týkají zejména V4 a dalších zemí východní Evropy. A s příchodem Pirátů se frakce ještě více zaměří i na jejich témata. 

Z Evropského parlamentu vypadl maďarský zelený europoslanec Benedek Jávor, který se silně angažoval v tlaku na maďarskou vládu ohledně neveřejných smluv mezi Maďarskem a Rosatomem o výstavbě nových jaderných reaktorů. Rýsuje se mezi zelenými europoslanci nová osobnost, která by jej v problematice jaderných reaktorů zastoupila? 

Benedek Jávor kandidoval na koaliční kandidátce maďarských sociálních demokratů se svou malou stranou Párbeszed a doplatil na celkově špatný výsledek v Maďarsku, resp. na to, že Maďarsko řeší i hromadu jiných problémů. Kromě něho se tématům spojeným s jadernou bezpečností věnovala i Němka Rebecca Harms, která svůj mandát už neobhajovala. Budeme muset toto téma nově uchopit, nicméně v aparátu frakce zůstanou lidé, kteří na věcech spojených s projektem Paks pracovali. Jaderné téma určitě budou řešit europoslanci z Francie a Rakouska. 

Během posledního roku právě skončeného volebního období připravila EU strategii Čistá planeta pro všechny, která má Evropu přivést k ekonomice nezávislé na fosilních palivech. Jaká je pozice Zelených k tomuto dokumentu? 

Už při schvalování tohoto dokumentu se Bas Eickhout, náš klimatický expert a kandidát na předsedu Evropské komise, nechal slyšet, že se jedná o promarněnou příležitost. Evropa musí být v klimatické politice mnohem ambicioznější, protože jen tak je šance, že se k ní přidají i další důležití hráči. A je zjevné, že už nyní velkým hráčům v Bruselu došlo, že pro to, aby získali podporu Zelených například při volbě předsedy Evropské komise, musí svoje klimatické plány přehodnotit a být mnohem ambicioznější. I ze strany eurolidovců nebo socialistů například v Německu zaznívá, že právě nedostatečné kroky v oblasti klimatu je stály část volebního výsledku. Takže jsem přesvědčen, že Zelení svůj volební výsledek využijí k tomu, aby nová Evropská komise šla v oblasti klimatické politiky mnohem dál než ta předchozí. 

Ve Spojených státech získává podporu hnutí Nový zelený úděl. Města i státy se hlásí k většímu podílu obnovitelných zdrojů energie a ochraně klimatu. Jakou roli může sehrát zelená frakce v podpoře udržitelných řešení v Evropě? 

Je ironií, že „Green New Deal“ se jmenoval volební program Evropských zelených už v roce 2009. S desetiletým zpožděním se tedy dostáváme k tomu, co Zelení chtěli už dříve, byť samozřejmě to, co pod tímto názvem nyní získává podporu v USA, je přece jen mnohem širší balík politik, které se netýkají pouze životního prostředí. 

Zelení budou v Evropském parlamentu využívat i toho, že jsou silní na úrovni měst, a mají tak výsledky například v oblastech zvyšování energetické účinnosti budov, které se projevily ve strategii vedoucí k Nearly Zero Energy Buildings. Města pod vedením Zelených dosahují dobrých výsledků jak v snižování produkce CO2, tak v úspěšných adaptačních opatřeních nebo projektech udržitelné mobility, a tyhle zkušenosti tak můžeme lehce převádět na evropskou úroveň. Do těchto oblastí by měly směřovat priority nového rozpočtového období. 

Bez debat je také nutnost „ozelenit“ společnou zemědělskou politiku a zvýšit podporu udržitelných investic. Už v minulosti se nám podařilo prosadit lepší kritéria pro European Fund for Strategic Investments, aby byly zaměřeny na investice do infrastruktury související se změnami klimatu, a v tomto budeme pokračovat v rámci nového rozpočtového období.   

V Evropě však současně posílily antievropské strany, které často také spojuje odpor vůči potřebě snižovat emise a řešit změny klimatu. Nehrozí, že se tak zelené hnutí dostane do klinče s těmito populistickými frakcemi? 

Je pravda, že v některých zemích, jako třeba ve Finsku, si populistické a antisystémové strany vybrali změny klimatu jako další téma, proti kterému se vymezují, zejména v situaci, kdy rétorika okolo migrace už tolik netáhne. Nakonec to jejích posílení nebylo natolik zásadní, dalo by se říct, že v některých zemích tyto  strany naopak oslabily. Jejich vliv nebude tedy natolik silný, aby dokázaly udržitelná řešení blokovat. Problém by nastal teprve pokud by se k nim přidali konzervativci nebo dokonce největší frakce EPP, pak by samozřejmě progresivní část spektra měla problémy. Jsem ale přesvědčen, že tohle se nestane.

Podobně negativní názor na potřebu ochrany klimatu má i český předseda vlády Andrej Babiš. Ten se při hodnocení voleb nechal slyšet, že Česko nebude podporovat “zelené” myšlenky EU, jako jsou například elektromobily. Může mít fakt, že se česká vláda brání silnějšímu angažmá v rozvoji řešení na snižování emisí dopad na naši ekonomiku nebo využití EU fondů?

 Odpor východoevropských zemí bude větší problém než odpor extrémistů. Předně, v elektromobilitě si vybral cíl, který Evropští zelení zdaleka nepovažují za prioritní. V oblasti dopravy je mnohem více potřeba investovat do infrastruktury veřejné dopravy, zejména železniční. Elektromobilita je sice součást řešení, ale jen do určité míry. Automobilky navíc budou jednat autonomně, ať si Andrej Babiš vykřikuje co chce - jsou součástí světového trhu a ten se nebude řídit tím, co si myslí český premiér. Jeho nově objevený odpor proti elektromobilům je pouze rétorická figura, kterou se snaží zalíbit konzervativním a starším voličům, pro které je vlastní auto součástí identity, a nedokáží si představit, že by to někdy mělo být jinak. Nové generace, zejména ve vyspělých zemích, to ale mají úplně jinak. Babiš se může hájit nějakou podobu skanzenu, podobně jako Donald Trump vykřikuje něco o zachování pracovních míst v uhelných dolech, ale svět je jinde. Jen je škoda, že rozšiřováním palety problémů, ve kterých se Babiš vymezuje proti hlavním trendům v EU, české pozici nepomáhá, ale škodí. Pokud budeme proti všemu, těžko budeme hledat spojence pro naše priority. 

Zelení europoslanci byli současně hlasitými kritiky Andreje Babiše kvůli možnému střetu zájmů. Jak se bude tento spor dále vyvíjet? 

Bezpochyby to téma získá s nástupem Pirátů do europarlamentu další dynamiku. Zelená frakce se tomu bude věnovat samozřejmě i nadále, a bude velmi zajímavé sledovat to, jak si s problémy Babiše poradí liberální frakce ALDE, kterou nyní navíc doplnil a reformuje Emanuel Macron. Pokud lídr ALDE Verhofstadt dlouhodobě kritizoval EPP, že zavírali oči před excesy Orbána, bude mít co dělat se vypořádat s excesy Babiše. 

Mezi opatření, která mají snížit spotřebu fosilních paliv patří také řepka. Se žlutými lány se však pojí řada dalších problémů, jako je intenzivní zemědělství nebo použití herbicidů. Mají evropští zelení své řešení pro šetrnou dopravu? 

Evropští zelení vystupovali proti aktuální změně legislativy v oblasti biopaliv, protože zejména pod vlivem lobbistů nebyla zdaleka dostačující. Většina v europarlamentu nicméně podpořila jen pozvolné snižování podílu paliv první generace. Zde má máslo na hlavě ale i Česká republika, která podporu alternativu k biopalivům ignoruje. Co se týče dopravy, Zelení mají priority ve srovnání zdanění letecké dopravy s jinými druhy, aby skončila její nesmyslná daňová zvýhodnění, pak v podpoře železniční dopravy - mezinárodní vlaky, regionální a příměstská doprava a noční vlaky jako alternativa letů, a samozřejmě další snižování emisí jak CO2, tak dalších škodlivin u automobilů, jak osobních, tak nákladních. Toto téma je samozřejmě důležité i z hlediska emisí prachových částic, které způsobují smog, který trápí zejména východoevropská města. Obecně i v oblasti dopravy velmi pomůže uhlíková daň, která by nicméně měla mít pozvolný náběh a doprovodná opatření, která z ní neudělají nástroj proti chudým. Příkladem jejího funkčního zavedení je třeba Švédsko.