Elon Musk plní sen lidstva o levné a udržitelné kosmonautice

Elon Musk plní sen lidstva o levné a udržitelné kosmonautice

17. března 2019

Zatímco národní kosmické agentury spaly půl století na vavřínech, americký podnikatel si splnil svůj sen a posunul kosmonautiku na zcela jinou úroveň - o sto let kupředu. Elon Musk během letošního roku porazil veškerou konkurenci. A dává lidstvu naději, že k řešení problémů na Zemi pomohou zdroje z vesmíru.

Dobývání vesmíru sice začalo jako politický boj mezi dvěma velmocemi, skrývá ale mnohem větší potenciál - například přístup ke zdrojům mimo Zemi, levnější elektřinu ze solárních elektráren na oběžné dráze a nebo možná i cestu ke zkrocení klimatické změny. 

Když se 8. března kosmická loď Crew Dragon americké společnosti SpaceX vrátila na Zemi po šestidenní výpravě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), začala nové éra udržitelné kosmonautiky. Celá mise proběhla přesně tak, jak byla naplánovaná: Muskova loď se na padácích snesla do vod u pobřeží Floridy v předem ohlášeném čase. Skončila tak první zkušební mise této kosmické lodi, která bude už brzy nosit lidskou posádku na oběžnou dráhu. Je součástí plánu americké agentury NASA obnovit pilotované lety do vesmíru za využití amerických vesmírných lodí. 

Zakladatel a šéf SpaceX Elon Musk označoval poslední část zpáteční cesty zřejmě nejobtížnější částí výpravy.  Crew Dragon by se mohl znovu vydat na orbitální stanici zřejmě už v červenci při druhém testovacím letu. Ten by už absolvovali dva astronauti. 

Skromný výčet úspěchů

Spojené státy byly doposud závislé na ruských raketách, poté, co skončil program raketoplánů, neměly způsob, jak dopravovat lidskou posádku do kosmu. Pro Rusko to byl skvělý a spolehlivý zdroj peněz, takže nemělo velký důvod nějak zásadně modernizovat. A nyní jsou jeho raketové nosiče proti těm Muskovým beznadějně zastaralé. Přitom, když roku 2002 společnost Space Explorations Technologies (SpaceX) zakládal, věřil mu jen málokdo. 

Klíčovým okamžikem bylo, když roku 2006 získala kontrakt od NASA na vývoj nosičů schopných zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a nahradit tak americké raketoplány, jejichž provoz skončil v roce 2011. 

Trvalo jen šest let od založení firmy, než Musk vypustil do kosmu první družici - stalo se to v září 2008, kdy na raketě Falcon 1 poslal maketu družice RatSat. V červnu 2010 pak SpaceX provedla první zkušební start rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu kolem Země vynesla maketu modulu Dragon, a 8. prosince 2010 se stala první soukromou firmou, která dopravila vlastními silami vesmírný modul na oběžnou dráhu a zpět. A před rokem SpaceX oslavila už padesátý start Falconu 9. 

Od května 2012 jsou Muskovy Falcony nosit na oběžnou dráhu Země modul Dragon - ten je sice bez posádky, ale spolehlivě jako první soukromý zásobuje stanici ISS. Své služby ale Musk nabízí celému světu, jeho rakety nosí udržitelným způsobem telekomunikační družice poskytující komunikační služby zákazníkům v Indii, Číně, Vietnamu a dalších zemí celého světa. 

V čem je Muskův plán tak udržitelný?

Klasické rakety, ať už ruské, americké nebo čínské,vyletí do vesmíru - a pak celé shoří. Musk ale vymyslel systém, kdy se jeho rakety dokáží opakovaně vracet. Náklady na provoz těchto raket jsou tedy mnohem nižší než u konkurence, a to ani nemluvě o tom, že se také zbytečně nespotřebovává obrovské množství kvalitních materiálů. Normálně by shořely v atmosféře, při odhazování pohonných stupňů, Musk je ale dokáže zachovat a opakovaně používat. 

Jeho rakety jsou natolik levné, že to představuje problém: Rusko už nyní cítí, že jeho kosmický program přijde o stovky milionů dolarů, které mu USA platily za dopravu astronautů na ISS. Jenže ve stejné situaci se díky Muskovi ocitla i evropská raketa Ariane 6, která sice ještě ani nevznikla, ale už nyní je beznadějně zastaralá. 

Podle odborného webu Smithsonian je cena za kilogram dopravený na oběžnou dráhu s obnovitelnými raketami dvakrát až třikrát levnější než klasická cesta. Musk se ale navíc nespokojuje jen s obyčejným komerčním létáním do vesmíru, má mnohem ambicioznější cíle. Jeho cílem je například opětovné přistání na Měsíci a v delším výhledu i  kolonizace Marsu. Letos v únoru zveřejnil zkušební zážeh nově vyvíjeného raketového motoru Raptor, který chce používat k pohonu budoucí kosmické lodi Starship, se kterou by se rád vydal k Měsíci a právě k Marsu. 

Tím vším Musk jednat zlepšuje technologie, které má lidstvo k dispozici. Současně tímto způsobem vydělává nemalé peníze, které pak může investovat do jeho další plánů na změnu života na Zemi na udržitelnější - například do solárních střech, elekromobilů, velkých bateriových úložišť nebo třeba tunelů pro ekologičtější dopravu. 

Lidstvo ve vesmíru

Ale především tím otevírá lidstvu kosmickou perspektivu. Pokud se stane doprava do okolí Země levnější, budou na dosah zatím nedostupné zdroje. Těmi jsou například asteroidy, které mohou skrývat obrovské zásoby vzácných kovů, jež by nebylo třeba drastickým způsobem těžit na Zemi. Na Zemi jsou, jak napovídá jejich jméno, vzácné - jeden středně velký asteroid by jich ale mohl obsahovat stejné množství, jaké bylo na Zemi doposud vytěženo. 

Ani to už není jen sen, mise za zdroji asteroidů už plánuje jako Evropská kosmická agentura, tak i Japonsko - to právě na začátku letošního března úspěšně pomocí robotické sondy odebralo vzorky z asteroidu Ryugu. 

Fantastickým zdrojem energie by se mohl stát i Měsíc.  V jeho horninách se totiž ukrývá zřejmě obrovské množství izotopu helia-3. Na Zemi se vyskytuje v zanedbatelném množství, ale Měsíc je ho podle odhadů plný, mohou ho tam být stovky milionů tun. Zatím ho sice neumíme využívat, ale měl by se dát spalovat ve fúzních elektrárnách. Odhady NASA říkají, že pouhých 25 kilogramů helia-3 by stačilo energeticky zásobovat Evropu i USA po dobu jednoho roku.

Zdroje: SpaceX, National Geographic, Kosmonautix, České noviny. Foto: FLickr/ SpaceX, FLickr/Heisenberg Media