Jak zachránit planetu: jezte méně masa a více luštěnin
Pokud chceme zachránit planetu, výrazně omezit produkci emisí a udržet lidstvo zdravé, musíme radikálně změnit náš dosavadní způsob stravování. Například omezit maso a proteiny získávat hlavně z luštěnin a ořechů. Tvrdí to alespoň vědci z Oxfordské univerzity, kteří vydali studii představující vhodný jídelníček pro lidstvo i ochranu planety.
Kristýna Vobecká
26. 1. 2019
„V budoucnosti bude nemožné, aby deset miliard lidí na Zemi konzumovalo tolik masa, jako je to momentálně typické pro obyvatele Evropy a Severní Ameriky, a přitom byly dodrženy udžitelné cíle pro životní prostředí a klima. Vyžadovalo by to mnohem více zemědělské plochy, vody a vedlo k nepředstavitelné nadprodukci emisí,“ uvádí studie Meat: the Future series Alternative Proteins připravená vědci z výzkumného ústavu Oxford Martin School na Oxfordské univerzitě.
Krávy produkují emise a to škodí planetě
Zvýšená konzumace masa a jeho výroba má značné negativní dopady na lidské zdraví, životní prostředí i ekonomiku. Produkce červeného masa je velkým původcem emisí, což v dlouhodobém měřítku vede ke zhoršování podmínek pro život na planetě a k ohrožení lidských životů. Důvodem je metan vznikající při trávení krav, koz i ovcí. Průměrně 15 % z celkové produkce emisí skleníkových plynů pochází právě z živočišné výroby, z čehož 40 % pochází z produkce hovězího masa a mléka. Nahrazení masa a nalezení alternativních zdrojů proteinů proto představuje velkou výzvu pro budoucí vývoj globálního potravinového systému.
Z hlediska produkce emisí je na tom z možných zdrojů proteinů nejhůře právě hovězí maso. Kuřata, mořské řasy, vepřové a tofu pro svoji výrobu nebo chov spotřebují mnohem méně emisí, a jsou proto vhodnější náhražkou hovězího masa. Přesto studie uvádí, že konzumace vepřového a kuřat sníží v budoucnosti lidskou úmrtnost pouze o 0,5–1 %, ořechy, hmyz a tofu o 1–2,5 % a jako nejvhodnější zdroj proteinů doporučuje fazole, hrášek a mycoprotein, což je protein získaný z hub. Tato kombinace snižuje úmrtnost o 5–7 %. Důvodem, proč je tato kombinace nejvhodnější, je skutečnost, že obsahuje také značné množství vlákniny, kterou velká část populace se středními a vyššími příjmy v každodenním nutričním přídělu postrádá.
Laboratorně vyrobené maso nás nezachrání
Přesto je konzumace masa a mléčných výrobků, ač v menším množství než doposud, důležitá pro lidské zdraví. Maso je nejen zdrojem proteinů, ale také energie. Obsahuje vitamíny skupiny B, železo a další živiny, které nejsou zejména pro lidi z chudších světových oblastí z jiných zdrojů dostupné. Produkce masa je také důležitá pro farmáře a zemědělce ve venkovských oblastech, kteří na chovu skotu založili svoji existenci. Vědci z Oxfordu proto kladou důraz na to, aby při omezování celosvětové produkce masa nedošlo k dalšímu chudnutí nižších vrstev a chov skotu byl přímo nahrazován například pěstováním doporučovaných rostlinných alternativ.
Studie také přichází s revolučním závěrem, že zdravotní benefity laboratorně vyrobeného masa, do kterého jsou často vkládány velké naděje jako náhražky běžného masa, jsou v porovnáním s hovězím masem minimální a produkce emisí při jeho výrobě je přitom stále vysoká.
Začněte si proto zvykat na chuť luštěnin, zejména fazolí, a pak také na ořechy. Za pár let vám v restauraci možná místo středně propečeného hovězího steaku naservírují fazolový guláš. Bude to tak lepší pro planetu a zřejmě i pro vaše zdraví.