EU 2050: Boj s klimatickou změnou je obrovskou příležitostí pro byznys

Evropská komise v listopadu zveřejní návrh strategie pro redukci emisí a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Jde o vizi, která kromě energetiky zahrne také průmysl, dopravu, budovy a prakticky všechny sektory společnosti. Prvním výkopem přípravy klíčových plánů bylo setkání v Bruselu ve dnech 10.–11. června, které zahájilo debatu a veřejnou konzultaci k připravovanému dokumentu. Prestižní akce se zúčastnili zástupci průmyslu, municipalit, vlád členských zemí, akademické sféry i neziskového sektoru.

Mezi řečníky nesměl chybět Miguel Arias Cañete – eurokomisař pro klima a energetiku, Maroš Šefčovič – viceprezident pro Energetickou unii, nejvýznamnější evropské energetické společnosti, banky, ale také globální výzkumné organizace. Cílem byla výměna názorů mezi stakeholdery o ideální podobě evropské ekonomiky a energetiky v roce 2050. Na akci jsme nesměli chybět a zde je výběr toho nejzajímavějšího.

Evropa musí zabrat

Stávající úroveň klimatických ambic EU není v souladu s cíli Pařížské dohody, která chce udržet globální růst teploty v důsledku změny klimatu pod 2 °C a směřovat k 1,5 °C, uvedl ve svém projevu eurokomisař Cañete. Dnes máme téměř kompletní klimatickou legislativu do roku 2030 (schvalovaný balíček evropských zákonů „Čistá energie pro všechny Evropany”, revize systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS i legislativa upravující sektory mimo EU ETS aj., pozn. aut.).

Pokud však máme plnit dlouhodobé závazky globální klimatické dohody, je podle Cañeteho třeba proměny ve všech sektorech společnosti a v roce 2050 směřovat k bezemisní evropské ekonomice. Stanovení dlouhodobého plánu podle něj nesmíme odkládat. Z počátečních kalkulací k strategii navíc vyplývá, že i díky nedávnému přijetí vysokých cílů pro energetické úspory a obnovitelné zdroje by EU mohla navýšit cíl snižování emisí ze současných 40 % na více než 45 % v roce 2030. Významným impulsem pro navyšování ambic je také klesající cena šetrných technologií. Ceny solárních panelů podle Cañeteho klesly v posledních 10 letech o více než 80 %.

Právě připravovaný návrh vize nízhouhlíkové ekonomiky v roce 2050 má za cíl stanovit dlouhodobý plán dekarbonizace v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou, důležité milníky, identifikovat rezervy a strategické oblasti výzkumu, inovace a investice do bezemisní budoucnosti. Přestože nepůjde o právně závazný dokument, stanoví trajektorii evropské klimatické politiky, základ pro návazné kroky, zajištění předvídatelného prostředí pro investory a udržení investic v Evropě.

Dekarbonizace přináší šanci pro evropský průmysl

Že přechod k nízkouhlíkové ekonomice není zátěž a nezodpovědný politický sen, ale reálná příležitost pro růst byznysu, dokázal příběh španělské společnosti Iberdrola – jedné z pěti největších energetik světa. Podle jejího výkonného ředitele Ignácio S. Galána byla Iberdrola do roku 2001 závislá na fosilní a jaderné energetice. Od té doby však investovala přes 100 milionů eur do obnovitelných zdrojů. Dnes vlastní přes 30 gigawatt projektů zásobujících spotřebitele obnovitelnou energií a díky tomu mohli odstavit 15 fosilních elektráren. Iberdrola tak dosáhla 74% redukce emisí oproti roku 2000 a plánuje redukci o 50 % z jejích současných emisí do roku 2030. To vše plně v souladu s ekonomickým růstem energetické firmy.

Dnes je podle ředitele Galána společnost 5x větší než před 15 lety, expanduje na nové trhy a dividendy akcionářům vzrostly čtyřnásobně. Iberdrola tak slouží jako příklad dobré praxe a inspirace dalším evropským firmám při naplňování jejich klimatických strategií.

Ekonomické benefity boje s klimatickou změnou pro evropský průmysl i společnost rezonovaly ve většině příspěvků. Podle europoslance Seán Kelly máme „přestat brát redukci emisí jako břemeno a více se zaměřit na benefity, které přináší.“ Nová studie Mezinárodní energetické agentury pro obnovitelné zdroje IRENA podle něj dokazuje, že obnovitelné zdroje už v roce 2017 přinesly 500 000 nových pracovních míst.

CEO německé společnosti E.ON Johannes Teyssen podtrhl slova Komise o nutnosti dekarbonizace celé společnosti, pokud máme splnit klimatické cíle. Více než polovina (konkrétně 65 %) dnešních emisí totiž vzniká mimo energetiku. Budoucnost podle něj spočívá v zelené, nízhouhlíkové elektřině, lokální a chytré energetice. Podtrhl, že nový energetický systém musí být projektem všech občanů EU, a pokud má skutečně fungovat, musí z něj benefitovat všichni.

Jde o investici. Cena neaktivity bude enormní.

Boj s klimatickou změnou bude finančně nákladný. Celou věc je však třeba vnímat jako investici, potvrdila slova Wendel Trio, ředitele CAN Europe. Ten upozornil, že již dnes jsou náklady spojené s klimatickou změnou v Evropě prokazatelné. Dle EUROSTAT stály v roce 2015 negativní externality klimatické změny ekonomiku EU 11,8 miliard eur. Podle Evropské agentury pro životní prostředí pak budou stát při scénáři zvýšení teploty o 2 °C minimálně 120 miliard eur ročně a při zvýšení teploty o 3 °C až 190 miliard eur ročně. Trio upozornil, že právě tam směřujeme se současnými závazky.

Napříč panelisty panovala shoda o nutnosti stabilního a robustního dlouhodobého rámce pro zajištění vhodného investičního prostředí. Bez zapojení soukromých investic totiž boj s klimatickou změnou nebude možný. Podtrhují to slova Moniky Scatasta z Evropské investiční banky, podle které potřebujeme masivní nástup soukromých investic a je třeba vyvinout řadu investičních nástrojů pro atraktivitu udržitelných investic.

Na konci dne rozhodují peníze

Význam finančních aspektů dekarbonizace potvrdili zástupci Evropské investiční banky i Bruno Liebhaberg, ředitel Centra pro regulaci v Evropě. Podle něj bude přechod k nízkouhlíkové ekonomice stát spoustu prostředků, je však nutný a musí být cenově efektivní. Nemůžeme podle něj očekávat jedno spásné řešení, je třeba investovat a objevovat nové cesty. Svým příspěvkem ve své podstatě obsáhl široký záběr řečníků konference i komplexnost debaty. Evropská komise ke konzultaci o strategickém dokumentu přizvala zástupce různých typů obnovitelných technologií, jako například solární či větrné, čisté mobility, zemědělství, energeticky úsporných řešení i jádra ve snaze nabídnout co nejširší rámec diskuse o novém strategickém dokumentu.

Šíři a význam debaty o připravovaném dokumentu Evropské komise nejlépe shrnují slova viceprezidenta pro Energetickou unii Maroše Šefčoviče. Podle něj jde o velmi komplexní téma. Musíme však přemýšlet dlouhodobě, a ne v rámci volebních období, jelikož jde o naši zodpovědnost vůči nastávajícím generacím a jediným způsobem, jak dosáhnout úspěchu, je podle něj výměna informací a spolupráce (veřejná konzultace k strategii byla spuštěna týden po setkání stakeholderů v Bruselu 17. června a běží do 9. října letošního roku, pozn. aut.).

EU a globální klimatická dohoda

K přípravě dlouhodobé strategie v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 vyzvali Evropskou komisi europoslanci a lídři členských zemí. Komise přislíbila představit návrh klimatické vize EU do roku 2050 již letos v listopadu, tedy měsíc před konáním klimatického summitu COP24 v polských Katowicích. Ten se koná 3.–14. prosince 2018 a je vnímán jako nejdůležitější setkání smluvních stran dohody od jejího podpisu. Zatímco summit COP21 v Paříži stanovil základní cíle, Katowice mají za cíl stanovit reálné kroky a operativu k jejich dosažení. Po odstoupení USA od dohody chce jít Evropa vzorem.