Uhlobaroni se zapojili do německé proměny energetiky

Německá proměna energetiky staví na růstu větrných a solárních elektráren. Jako klíčová součást řešení, která může pomoci stabilizaci dodávek elektřiny, se nabízí rychlý rozvoj akumulace. Do nových projektů se zapojují také firmy, které se dosud soustředily především na uhelnou energetiku.

Jakub Šiška

8. 5. 2017

Při dobrých podmínkách a nízké spotřebě může slunce a vítr pokrýt německou spotřebu téměř stoprocentně. V takovém případě běží uhelné elektrárny na technologické minimum, protože proud z obnovitelných zdrojů má v německé síti přednost. Pokud se ovšem objeví dny bez větru, jako například na začátku letošního roku, musí vypomoci proklínané uhlí. Právě v takové chvíli by provozovatelé elektráren uvítali dostatečně velkou baterii, která by pomohla rozjezdu kotlů na plný výkon.

Na řešení pracuje hned několik firem. Například švédský koncern Vattenfall, do loňského roku majitel hnědouhelných dolů a elektráren v německé Lužici, testoval v letech 2011 až 2014, zda se jako pojízdné baterie hodí auta na elektrický pohon. Na projektu spolupracovala Technická univerzita v Cottbusu a Vattenfall ho prezentoval jako svůj příspěvek k německé proměně energetiky, takzvané “Energiewende”. Výsledek byl uspokojivý: 45 elektromobilů bylo v noci nabito a během dne pak šel v případě potřeby proud z nich do sítě. Samozřejmě to šlo jen s vozidly, která v daném okamžiku nikam nejela. Pro napájení aut postavila firma 77 nabíjecích stanic, rozmístěných v blízkosti elektráren po celém revíru. Auta i stojany převzal loni nový majitel lužického uhelného komplexu, český Energetický a průmyslový holding (EPH), a slibuje v projektu pokračovat. “Pracujeme na projektu velkokapacitního ukládání elektřiny a jeho detaily představíme veřejnosti do konce tohoto roku" řekla mluvčí firmy LEAG (pod tímto názvem EPH v Lužici vystupuje) Kathi Gerstner.

Obrázek: baterie ve vozech BMW i3

Vattenfall si však po odchodu z Lužice (a zároveň z celého uhelného byznysu) vzal své know-how s sebou a rozvíjí ho dál. Nedávno uzavřel smlouvu s automobilkou BMW na dodávku tisícovky baterií, které se používají v elektromobilech řady i3 a které bude energetická firma postupně instalovat do svých větrných parků. Jako první přijde na řadu ten u nizozemského Amsterdamu. Baterie o celkové kapacitě 3,2 megawattu budou sloužit jako záloha pro období, kdy málo fouká vítr, čímž pomohou zpomalit start záložních uhelných elektráren. Větrný park v jižním Welsu dostane dokonce zálohu v podobě 22 megawattů, což představuje téměř 10 % výrobního potenciálu tamních vrtulí. Třetí projekt má vzniknout u budoucího větrného parku nedaleko Hamburku.



Na baterii, která by překlenula kolísavé výkony obnovitelných zdrojů, pracuje i koncern EnBW, který provozuje uhelné a jaderné elektrárny v západní části Německa. Ve spolupráci s firmou Bosch představil v únoru projekt pro elektrárnu Heilbronn, kde plánuje instalovat baterii s maximálním výkonem 5 megawattů. Zařízení se bude skládat ze 786 lithiových článků, které jsou schopné dodat energii v řádu několika sekund a v přesně požadovaném množství. Množství proudu, který baterie ročně přijme a vydá, prý odpovídá průměrné spotřebě čtyř set dvoučlenných domácností. V další etapě chce EnBW umístit takováto zařízení do všech svých uhelných elektráren a výrobu elektřiny tak diverzifikovat.

Zdroj: vlastní, Wikipedia