Vláda slíbila chytré impulsy pro českou energetiku. Rizikem je trvání na výstavbě nových reaktorů

Vláda Andreje Babiše před Vánoci představila své hlavní programové body. Uvítat lze tu část vládních plánů, které mohou české energetice přinést pozitivní impulsy pro další rozvoj malých obnovitelných zdrojů nebo regionální či městské chytré energetické koncepce.

Martin Sedlák

9. 1. 2018

Andrej Babiš se k výhodám decentralizované energetiky přihlásil již před volbami, když ve své knize psal, že „nejsilnější myšlenka budoucí energetiky tedy zní: malé lokální zdroje. Každý dům, každá obec bude taková malá elektrárna a teplárna v jednom. Budou úsporné a ekologické.“ Podle programového prohlášení na tuto kapitolu předvolebního programu nezapomněl a vypadá to, že jeho vláda posílí rozvoj moderní energetiky a podpoří energetickou nezávislost domácností, měst a obcí. Svou roli v tom může sehrát také nový ministr průmyslu Tomáš Hüner, který má zkušenosti ze svého působení v energetické divizi Siemens. Zde pracoval například na projektech akumulace energie nebo chytrých sítí.

Začátkem ledna byly také zveřejněny informace další personálních změn na ministerstvu. Odchází náměstkyně pro energetiku Lenka Kovačovská, která je podepsaná pod dokončením nové energetické koncepce státu přijaté v roce 2015. Zatím není jisté, kdo bude novým náměstkem sloučené sekce, ve které se spojí energetiky i surovinová politika. Do výběru nového náměstka ji povede současný ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Vladimír Sochor.

Pokud bude vláda pokračovat ve zjednodušování podmínek pro drobné výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, bude zájem o samovýrobu posilovat. Klíčové je, aby domácnosti nezatížila plánovaná změna tarifní struktury tak, jako kvůli návrhu bývalého vedení ERÚ. V roce 2016 přibyla díky podpoře programu Nová zelená úsporám více než tisícovka domácností, které mají vlastní solární elektrárnu. Rodiny tak šetří výdaje za energie a pomáhají snížit domácí spotřebu fosilních paliv. Potenciál je však podstatně vyšší. Ročně by podobně energeticky „nezávislých“ domácností mohlo přibývat v řádu desítek tisíc.

Velká energetika: jedním krokem vpřed, druhým zpět

Vznikající vláda se také jasně přihlásila k zachování stávajících limitů těžby hnědého uhlí. Spornou otázkou je však podpora příprav nových jaderných reaktorů, které naopak posílí centralizovanou energetiku. K výstavbě dalších jaderných reaktorů se hlásily vlády již od roku 2004. Nikdy se podobné plány nepodařilo naplnit, protože atomové elektrárny představují ekonomicky rizikový projekt. Dnes jsou již cenově výhodnější technologie větrných nebo solárních elektráren, které budou jadernou energii porážet i v budoucnu. Vypadá to, že Andrej Babiš v úvodu své vlády promarnil příležitost opravdu modernizovat českou energetiku.

Do diskuze o nových reaktorech mohou zasáhnout minoritní akcionáři ČEZ. Ti totiž pod vedením ekonoma a poradce česko-slovenské investiční skupiny J&T Michla Šnobra požadují svolání mimořádné valné hromady. Podle Šnobrova prohlášení pro ČTK jsou důvodem především diskuse nad způsobem financování plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vláda totiž jako jednu z variant prosazuje, že výstavbu měl platit samotný ČEZ. Vzhledem k rizikovosti jaderných projektů však mohou být menšinoví akcionáři poškozeni poklesem ceny akcií firmy. Mezi další body, o které se opírá plán na svolání valné hromady, jsou problémy s provozem současných reaktorů v Dukovanech a balkánské investice ČEZ.

Druhým sporným bodem programového prohlášení je bod týkající se kontroly údajných překompenzací. Oprávněnost výše podpory pro obnovitelné zdroje již proběhla v rámci notifikačního procesu Evropské komise. Evropská komise potvrdila, že je česká podpora obnovitelných zdrojů nastavena v souladu s pravidly unijního trhu, v případě solární energetiky navíc případnou překompenzaci vyřešila takzvaná solární daň. Pokud budou české úřady výsledky notifikačního procesu v tomto kontextu respektovat, vyhnou se opětnovnému riziku narušení stability podmínek pro rozvoj moderní energetiky.