Krize je také příležitost. Nová ekonomika bude stát na high-tech zelených technologiích

12. dubna 2020

„Nové ekonomiky budou stát na high-tech zelených technologiích a investicích do dlouhodobě udržitelných řešení, která nastartují nový rozvoj a smysluplné inovace,“ říká Petr Chládek, CEO inovační agentury JIC v Brně, která dlouhodobě pomáhá inovačním projektům na svět a podporuje lokální podnikatele. O aktuálním fungování JICu a opatřeních zavedených pro jeho členy, příležitostech pro podnikání, které může přinést koronavirová krize, nutnosti udržení bezemisních evropských opatření i v době po pandemii a změnách, které krize do našich životů zřejmě přinese, se dočtete v našem rozhovoru.

Jak se v JIC potýkáte s koronavirovu karanténou? Změnilo se Vaše fungování a v čem?

Stejně jako pro všechny ostatní firmy a instituce, i pro nás v JICu je aktuální situace naprosto nová. Bereme ji hlavně jako výzvu. Právě výzvy jsou tím, co lidi posouvá dopředu. A proto i my se snažíme aktuální situaci přizpůsobit, inovovat naše fungování uvnitř organizace i služby, které poskytujeme podnikatelům. 

Provozujeme celkem tři kancelářské budovy, které poskytují zázemí desítkám firem. Chod budov tedy musíme, i přes určitá omezení, zajistit. Pro větší jistotu jsme rozdělili tým údržby budovy a tým IT na dvě samostatné jednotky. S výjimkou těchto dvou týmů pracujeme v drtivé většině z domu. Výhodou pro nás bylo, že jsme před několika měsíci přešli v rámci digitalizace do jednotného on-line prostředí. I díky tomu jsme byli na práci z domů relativně připraveni. 

Samostatnou kapitolou je digitální dílna FabLab, kterou provozujeme v budově INMEC JIC v Brně. Z té se během uplynulých týdnů stala malá fabrika na výrobu ochranných štítu pro zdravotníky a lékaře. Komunita makerů a tvůrců kolem FabLabu se neuvěřitelně semkla a každý den vyrobí na 3D tiskárnách a laserových řezačkách na 400 kusů ochranných štítů. Chtěl bych jim tímto moc poděkovat a také všem partnerům, kteří pomohli tím, že nám zapůjčili 3D tiskárnu nebo třeba zdarma dodali materiál. To je pro mě jeden z důkazů, že když lidé stojí před naprosto nečekanou výzvou, dokážou se spojit a společně se výzvě postavit.

Plánujete přistoupit k nějakým krizovým opatřením, například zavedením pomocných opatření pro podnikatele nebo uvedením nových produktů?

My jsme v tuhle chvíli už několik zásadních opatření podnikli. Tou nejdůležitější zprávou určitě je, že jsme v pondělí 6. dubna spustili konzultační program COVID. Abychom podnikatelům pomohli překonat aktuální situaci, rozhodli jsme se naše konzultační služby nabídnout bezplatně. Zároveň zřizujeme helpdesk pro podnikatele a firmy z Jihomoravského kraje, kteří řeší aktuální podnikatelské výzvy spojené s dopady pandemie. Naši experti jsou připraveni poskytnout bezplatně až 90 minut trvající rychlou zpětnou vazbu a svůj pohled na dané téma. Změnou ale musely projít také naše akce pro veřejnost a pro podnikatelskou komunitu JIC+. Místo osobního setkávání se s našimi klienty a zájemci o podnikání a naše služby spojujeme prostřednictvím webinářů a podcastu.

Máte již představu, jakým způsobem ovlivní důsledky pandemie do budoucna činnost JICu?

Ze střednědobého pohledu podnikatelského prostředí vidím dvě zásadní změny, které nás čekají. Tou první je velmi pravděpodobná změna na trhu práce. Ekonomické dopady krize povedou k tomu, že firmy budou muset část svých lidí propouštět. A právě mezi nimi bude velké množství lidí, kteří se budou chtít postavit na svoje nohy, budou zakládat vlastní firmy. Naším úkolem je, abychom jim v tom pomohli. 

Ta druhá změna proběhne velmi pravděpodobně na úrovni samotných strategií firem. Firmy budou muset přijít s úplně novými byznys modely, možná dokonce i s novými produkty. Už v této chvíli víme o několika firmách, které své produkty musely upravit nebo přijít s úplně novými, aby zůstaly konkurenceschopné.

Vidíte přesto v krizi i určitou příležitost? 

Jakákoliv krize přináší zároveň příležitosti. Už nyní vidíme a zažíváme to na vlastní kůži, jaké je to žít v době digitálních technologií a používat je způsobem, na který jsme doposud možná nebyli zvyklí. Zavřené školy zase otevírají neuvěřitelně zajímavé téma digitalizace vzdělávání, vzdělávacích aplikací a vzdálené výuky. Boom samozřejmě v tuto chvíli zažívá i herní a zábavní průmysl a virtuální realita. Velmi důležitým segmentem je kyberbezpečnost a umělá inteligence, zdravotnické technologie a své důležité místo budou mít i zelené technologie. S velkou pravděpodobností se výroba přesune zpět na kontinenty, kde sídlí i vedení firem a posílí se tím i digitalizace výroby. Důvodem je samozřejmě větší bezpečnost a stabilita firmy v případech, které by měly podobné dopady, jako má aktuální pandemie. A to vše s sebou přináší příležitosti pro zajímavé nápady a zakládání nových firem.

Jak podle Vás krize ovlivní Vaše členy? Víte o firmách, které to již nyní pojaly jako příležitost k růstu a zlepšování?

Minulý týden jsme získali informace od více než 80 našich klientů. Z průzkumu vyplynulo, že u nich panuje nejistota, která vyplývá jednak z obtížně předvídatelného vývoje krize, nepřipravenosti v oblasti dílčích dovedností a také v absenci dostatečných zdrojů, a to samozřejmě zejména finančních. Proto jsme pro naše klienty i ostatní podnikatele připravili mimo jiné informační webovou stránku, kde získají informace k naší aktuální nabídce a možným zdrojům financování. Necelé dvě třetiny firem předpokládá, že krize na ně bude mít krátkodobý negativní dopad. Desetina firem se obává, že dopady budou pro ně krátkodobě existenční. Více jak třetina z oslovených firem vidí v krizi určitou příležitost pro své podnikání. Necelá pětina pak v krizi vidí impuls pro vývoj nového produktu nebo služby. Spousta firem vzala současnou situaci spíše jako možnost pomoci a své služby nebo produkty nabízí zdarma k využití. 

Vnímáte v historií Vašeho působení v JICu a celkově v historií Evropy nějakou podobnou situaci srovnatelnou s koronavirovou pandemii, ze které se firmy a lidé pozitivně poučili a vznikly díky ní třeba nové vynálezy a inovace?

Nepochybně se nabízí hospodářská krize v roce 2009, která vyprovokovala další hospodářský i technologický růst. Jejím výsledkem byly mnohem důslednější a sofistikovanější metody na burzách a realitním trhu a bezesporu otevřela prostor pro vznik nových produktů, možná dokonce i samotných odvětví. Já se domnívám, že dopady aktuální krize budou ekonomicky tvrdší. Věřím ale, že kvalitativně z ní jako lidstvo vyjdeme ještě lépe. Aktuální situace nám umožnila vyzkoušet si věci, které jsme ještě před pár měsíci k životu nutně nepotřebovali. A já tuším, že už není cesty zpět, což je vlastně dobře.

V době krize se některé evropské země pod záminkou ochranných opatření začínají odklánět od svých zelených závazků. Jak by se podle Vás měly naopak vlády zachovat? Krize odezní, ale problémy životního prostředí nezmizí. 

Krize není důvodem k tomu, abychom my jako občané Evropské unie i České republiky jakkoliv slevovali ze svých závazků, které jsme si v rámci snižování emisí skleníkových plynů dali. Naopak. Peníze určené ve strukturálních fondech na boj se změnami klimatu je možné použít současně na posílení ekonomiky. Nové ekonomiky budou stát na high-tech zelených technologiích a investicích do dlouhodobě udržitelných řešení, která nastartují nový rozvoj a smysluplné inovace. I dnešní krize dokazuje, jak dobře, rychle a kreativně umí lidé reagovat, když stojí tváří v tvář něčemu, co je přesahuje. Na rozdíl od dopadů pandemie přicházejí dopady klimatických změn postupně. O to drtivější pro společnost budou. Naší odpovědností je investovat do takových řešení, které v budoucnu ušetří nejen planetu, ale i finance. Pokud budou naše investice krátkozraké, vrátí nás to o několik dlouhých let zpátky a výrazně tím také oslabíme naši konkurenceschopnost v budoucích letech.  

Máte představu o tom, které technologie a řešení, jež nám mohou pomoci v ochraně životního prostředí a mají ekonomický smysl, bychom měli momentálně podpořit?

Velmi zásadním odvětvím je bezesporu energetika. Ta se ale proměňuje bez ohledu na současnou krizi. Velmi pravděpodobným scénářem je decentralizace výroby energie, což znamená, že podpora jakýchkoliv technologií souvisejících s výrobou zelené elektřiny i třeba v domácnostech má obrovský smysl. Přesun výroby na kontinenty vedení firem velmi pravděpodobně změní i svět logistiky. Firmy budou chtít mít své klíčové zdroje v bezpečném perimetru. To by mohlo vést ke snížení dopadů dopravy na životní prostředí.

Předpokládám, že aktuální krize velmi ovlivní i spotřebitelské chování lidí v oblasti jídla a životního stylu. Velmi důležitá je tedy podpora technologií, které pomáhají pěstovat zdravější jídlo. Příkladem mohou být třeba aplikace využívající satelitní data, která zemědělcům pomohou správně naplánovat hnojení.  

Co byste v současné situaci doporučil technologickým startupům a obecně začínajícím firmám, které bojují o přežití?

Berme tuto situaci jako bezprecedentní příležitost. Pravděpodobně se v našich životech nebude opakovat. Hledejme nové způsoby prodeje, nové produkty, nové služby. Vím, že pro technologické startupy i začínající firmy je to obrovská zkouška ohněm, ale právě ony mají tu obrovskou výhodu v tom, že se mohou velmi rychle přizpůsobit a změnit svůj produkt tak, aby mohly být úspěšné. Lidé velmi pravděpodobně přehodnotí své potřeby, ty je potřeba sledovat a vycházet jim vstříc. 

Petr Chládek, CEO inovační agentury JIC

Vystudoval na Přírodovědecké fakultě UK biologii a geografii. V JIC pracuje od roku 2009, jeho ředitelem se stal v roce 2017. Předtím působil jako manažer Regionální inovační strategie.

 

FOTO: JIC Brno