Německá energetika trhá rekordy: víc než polovinu výroby pokrývají obnovitelné zdroje

07. dubna 2020

Začátkem dubna oslavil v Německu zákon o obnovitelných zdrojích energie 20 let od svého vzniku. Podpora založená na pevných výkupních cenách umožnila raketový rozvoj moderní energetiky a postupně se rozšířila do více než 80 zemí včetně České republiky.

Na konci roku 2019 tvořily obnovitelné zdroje energie v Německu 42 % hrubé spotřeby elektřiny a vyrobily celkem 243 miliard kilowatthodin. Polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů a jednu pětinu z celkového množství vyrobené elektřiny, tedy asi 126 miliard kilowatthodin, zajistily větrné elektrárny.  

Během prvního čtvrtletí letošního roku dokonce obnovitelné zdroje vyrobily každou druhou kilowatthodinu dodanou do německé distribuční sítě. Konkrétně zelená elektřina představovala 52 % z celkových dodávek. Podle německé asociace BDEW šlo o vůbec první čtvrtletí, během kterého tvořily dodávky z obnovitelných zdrojů nadpoloviční podíl. Většina opět připadala na větrné elektrárny (35,1 %), biomasu (6,1 %) a fotovoltaiku (5 %). 

Jedná se o nárůst, který byl před 20 lety stěží představitelný, protože v té době byl podíl obnovitelných zdrojů energie jen něco přes šest procent. Německo díky svým zeleným elektrárnám za posledních 20 let ušetřilo kolem 1,67 miliardy tun skleníkových plynů, což je stejné množství emisí vyprodukované celým Německem za poslední dva roky. V rámci národního akčního plánu se spolková vláda zavázala do roku 2030 zvýšit podíl OZE na spotřebě elektřiny až na 65 %.  

“Německo položilo základ podpory rozvoje moderních obnovitelných zdrojů a stále ukazuje světu, jak lze proměňovat energetiku směrem k řešením nezávislým na spalování fosilních paliv,” komentuje úspěch německé energetiky Ivan Touška, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost. “Výhodou německého systému je také zapojení drobných investorů včetně domácností. Na úspěchu německé Energiewende se podílí také více než 1,5 milionu domácností, které mají solární panely na střechách svého domu,” upozorňuje Ivan Touška na další aspekt změn v energetice. 

Německý systém je úspěšný díky podpoře investic a garanci výkupních cen 

Přínosy zákona o obnovitelné zdroje nezahrnují pouze výrobu zelené elektřiny. Podle výpočtů Centra pro výzkum sluneční energie a vodíku bylo od začátku platnosti zákona proinvestováno přibližně 250 miliard EUR a zpět se dosud vrátil profit ve výši přibližně 95 miliard EUR. Úspěšný model podpory rozvoje moderních typů obnovitelných zdrojů formou výkupních cen se následně rozšířil do 84 zemích po celém světě. Česká republika přijala podobný systém v roce 2005.  

“Podpora obnovitelných zdrojů inspirovaná německou legislativou rozhýbala stojaté vody české energetiky. Právě pomocí výkupních cen jsme také u nás nastartovali investice do větrné a solární energetiky, ale také výstavbu bioplynových stanic nebo tepláren na biomasu,” komentuje paralely mezi českou a německou energetikou Martin Sedlák, který působí jako programový ředitel ve Svazu moderní energetiky. 

Dalším receptem na úspěch zákona o OZE je jeho přizpůsobivost. Od počátku byly v zákoně ukotveny průběžné procesy podávání zpráv a revizí. Tímto způsobem lze zákon vždy přizpůsobit vývoji na trhu s technologiemi obnovitelných zdrojů. Důkazem je pozvolný přechod na tržní formy podpory pomocí aukcí nových kapacit obnovitelných zdrojů. V nich soutěží zájemci o výstavbu solárních nebo větrných parků o podporu a získávají ji ti s nejnižší cenovou nabídkou. To je výhodné zejména pro spotřebitele elektřiny, neboť díky soutěži cena nových projektů obnovitelných zdrojů klesá. 

Německo využívá systém aukcí od roku 2015 pro podporu nových solárních parků. Právě díky aukcím se dnes Německo dostalo na třetinovou cenu solární elektřiny oproti roku 2010. Od zahájení aukcí před čtyřmi lety klesla jejich cena na polovinu. Podle německé síťové agentury BNetzA byly v rámci třetí výzvy pro fotovoltaiku v roce 2019 podány nabídky s celkovým výkonem 560 MW. Z nich bude realizováno 205 MW. Průměrná výše vysoutěžené podpory dosáhla 5,47 eurocentů za kilowatthodinu. Nejnižší akceptovaná nabídka byla 4,97 ct/kWh. V únoru pak síťová agentura představila výsledky první letošní aukce. O 100 MW solárních projektů se utkalo 98 uchazečů s nabídkami o celkovém výkonu téměř 500 MW. Průměrná cena vítězných nabídek byla 5,01 eurocentů za kilowatthodinu.

Systémem aukcí inspirovalo Německo také další státy ve světě. Dnes jej v EU s úspěchem využívají v Polsku, Maďarsku, Řecku, Francii či ve Španělsku. Bohužel jedním z mála evropských států, který tento systém odmítá, je Česká republika. 

Zdroje: www.cleanenergywire.org, www.pv-tech.org

FOTO: Pixabay